Adaptační opatření k omezení následků sucha v oboru VaK

Opakovaný výskyt sucha na našem území v letech 2014 – 2017 a výhled následků změny klimatu navodil ve vodním hospodářství nutnost vytvoření koncepčních opatření k omezení negativních následků suchých období. Výsledkem práce Mezirezortní komise VODA-SUCHO, založené v r. 2014 dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí, je „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky“ (dále jen Koncepce), kterou vláda schválila usnesením č. 528 ze dne 24. července 2017. V úvodní části je obsaženo shrnutí analýzy stavu a dostupnosti vodních zdrojů podle scénářů změny klimatu s výhledem až do r. 2100 a následuje výčet opatření,…

Více zde >>>

Proti suchu: Povodí nadlepšují průtoky v řekách a potocích, Ministerstvo zemědělství poskytuje dlouhodobou podporu

O aktuálním stavu sucha v České republice a boji proti němu, investicích státních podniků Povodí a podpoře Ministerstva zemědělství (MZe) do vodního hospodářství jednal ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) s řediteli všech pěti státních podniků Povodí. Sešel se tak se zástupci Povodí Vltavy, Labe, Ohře, Moravy a Odry. „I přes nedávné ochlazení a deště panuje v České republice sucho, průtoky v řekách jsou nízké, podzemní vrty jsou pod normálem. Dobrou zprávou však je, že vody pro zásobování obyvatel i pro chod průmyslu je zatím dostatek, a to díky vodárenským nádržím, které akumulují dostatek…

Více zde >>>

Podzemní bariéra v dole Turów funguje, monitoring podzemních vod bude pokračovat i nadále

Odborná pracovní skupina složená z předních českých hydrogeologů v čele s Českou geologickou službou (ČGS) zhodnotila funkčnost podzemní těsnící bariéry v dole Turów po ročním pilotním provozu. Data ukázala, že bariéra funguje a hladina podzemní vody v blízkosti bariéry stoupá. Zda se její pozitivní vliv projeví i na českém území, musí prokázat aktualizovaný hydrogeologický model a pokračující monitoring hladiny podzemní vody. Závěry pracovní skupiny dnes na tiskové konferenci představil ředitel České geologické služby Zdeněk Venera, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a radní Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství…

Více zde >>>

Koncepce ochrany před následky sucha České republiky na období 2023–2027

17. května 2023 schválila vláda České republiky usnesením č. 354 „Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027“, která je pokračováním této Koncepce přijaté v r. 2017. Na základě vyhodnocení plnění opatření za pětileté období 2017-2022, které obsahovala „Zpráva o plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“, (schválené vládou dne 11. ledna 2023 usnesením č. 27) byla náplň Koncepce upravena a doplněna. Z hodnocení vyplynulo, že většina opatření na omezení dopadů sucha a nedostatku vody má dlouhodobý charakter a je…

Více zde >>>

Koncepce pro boj se suchem: Česká republika má dobrou prevenci, opatření vedou k omezení následků sucha a nedostatku vody

S plněním Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, kterou připravila Mezirezortní komise VODA-SUCHO, se 11. ledna 2023 seznámila vláda. Dokument vyhodnocuje pokrok v oblasti strategických cílů, které resorty zemědělství a životního prostředí, ale i průmyslu a obchodu, místního rozvoje a vnitra, postupně naplňovaly ve 41 konkrétních úkolech v období 2017–2022. Komise, která pracuje již osm let, rovněž připravovala průběžné „Poziční zprávy“ o plnění opatření v jednotlivých letech. Na realizaci opatření obsažených v Koncepci bylo v hodnoceném období 2017–2021 průměrně každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun na opatření Ministerstva zemědělství…

Více zde >>>

Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí
povrchových zdrojů pitné vody

Obsahem říjnového věstníku Ministerstva životního prostředí je také metodika samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. Přírodní požáry, tj. především lesní požáry a požáry travních porostů nebo ploch zemědělských kultur v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody, představují stále narůstající problém. V souvislosti se změnou klimatu se předpokládá větší frekvence suchých a horkých období, a je proto nutné počítat se stoupající frekvencí a závažností přírodních požárů. Na základě Koncepce environmentální bezpečnosti 2020-2030 s výhledem do roku 2050 předkládá…

Více zde >>>

Vedra v tuto chvíli neohrožují půdní vláhu. Ta je zatím v normálu. MZe poskytlo v posledních letech na ochranu proti suchu 71,5 miliardy korun

Ministerstvo zemědělství vydalo mezi lety 2016 až 2021 na opatření, která omezují dopady sucha, přibližně 71,5 miliardy korun. Za pomoci dotací z MZe a EU se budují rybníky, vodovody, kanalizace i závlahy. Současná vedra zatím neohrožují půdní vláhu, která díky letošním jarním dešťům dosáhla normálu. Současné horké počasí sice připomíná vedra z let 2015 a 2018, průběh teplot a srážek se ale liší. Po letošním jarním suchu se deficit půdní vláhy díky dešťům na konci června a začátku července vyrovnal na většině území k normálu, a zatím je situace příznivá. Počet…

Více zde >>>

Ministerstvo zemědělství v letech 2019-2021 poskytlo na programy k omezení dopadů sucha a nedostatku vody téměř 26 miliard korun

Programy, kterými Ministerstvo zemědělství (MZe) reagovalo na změny klimatu a na opakující se sucha s nedostatkem vody, mají přispět především k zadržování vody v krajině. Pomáhají tomu například pozemkové úpravy, revitalizované toky, odbahněné a vybudované nové rybníky. Programy byly připraveny na tři šestileté etapy do roku 2033. Druhou informaci o jejich plnění ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) předložil vládě na vědomí. Vzhledem k omezeným vodním zdrojům, které jsou závislé výhradně na atmosférických srážkách, má sucho pro Českou republiku závažné důsledky. Proto považuji za důležité, že máme celý komplex programů, které tuto…

Více zde >>>

Metodika k přípravě plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody

Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vydávají společnou metodiku, která představuje základní východiska a postup při tvorbě Plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody podle ustanovení § 87b a následujících vodního zákona. Metodika slouží ke sjednocení postupu při zpracování jednotlivých plánů pro sucho na úrovni krajů i pro území České republiky. Metodika pro přípravu plánů pro zvládání sucha je ke stažení zde:

Více zde >>>

Výzkum ČZU: Sucho se mění, je kratší a intenzivnější

Období sucha jsou od začátku 20. století v Evropě kratší, ale intenzivnější. Jejich vyšší teploty způsobují větší ztráty vody z půdy. Výrazně negativně tak působí na rostliny a poškozují zemědělství. “Tyto extrémy se projevují zejména v teplé, tedy vegetační části roku. Navíc převažují v posledních dvou dekádách. Hospodaření v krajině na tyto změnu bude muset reagovat,” uvedl hlavní autor studie Ioannis Markonis. Mezinárodní vědecký tým vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) nyní své výsledky publikoval v prestižním časopise Science Advances. Výzkumníci pro zjištění změn charakteru sucha od počátku 20.…

Více zde >>>

Prezident podepsal novelu vodního zákona

Prezident České republiky 4. prosince 2020 podepsal novelu vodního zákona, završil se tak legislativní proces a zákon vejde v platnost od 1. ledna 2021. Stát tak získá lepší nástroje pro zvládání kritického nedostatku vody v krajině. Schválený návrh novely vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) z dílny ministerstev životního prostředí a zemědělství umožní úřadům lepší regulaci nakládání s vodou (např. omezení odběrů) v případě sucha. Systém operativního řízení během sucha nastavuje obdobně, jak je tomu během povodňových situací. Sucho spolu s povodněmi jsou důsledkem probíhající klimatické změny, na níž je třeba…

Více zde >>>

Extrémní letní sucha ve střední Evropě jsou zesilována suchým dubnem

Za posledních 20 let zažila střední Evropa šest vln letních veder a sucha. Doposud však nebylo jasné, jaké faktory vedly k těmto extrémním událostem. Vědci z mezinárodního vědeckého týmu z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a dvou německých Helmholtz center (AWI a UFZ) nyní zjistili, že půdní sucho v letních měsících je ve střední Evropě zásadně předurčeno dubnovými teplotami a srážkovými úhrny. Pokud je duben příliš teplý a s malými srážkami, velká část půdní vlhkosti se vypaří, což zvyšuje pravděpodobnost letního sucha. Od přelomu století zaznamenala střední Evropa opakované…

Více zde >>>

Modrá zpráva 2019: Česko má dalších 54 čistíren odpadních vod, 233 kilometrů vodovodů a 393 kilometrů kanalizací

Podle „Modré zprávy 2019“, kterou Ministerstvo zemědělství předložilo vládě, se v České republice se za uplynulý rok zvýšil počet čistíren odpadních vod o 54, rozrostly se také vodovodní sítě o 233 km a přibylo 393 km kanalizačních potrubí. Ministerstvo zemědělství poskytlo na podporu vodního hospodářství více než 2,7 miliardy Kč. Ministerstvo zemědělství v roce 2019 spravovalo devět dotačních programů zaměřených na vodní hospodářství, z toho sedm národních a dva financované z národních či nadnárodních zdrojů. Celkově jsme loni na podporu vodního hospodářství poskytli 2,7 miliardy korun. Prostředky směřujeme například na výstavbu…

Více zde >>>

Záznam projednávání Novely zákona o vodách v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

Výtah stenografického zápisu 58. schůze PSP dne 16. září 2020, který se týká projednávání Novely zákona o vodách. Projednávání je přerušeno do 17. září 2020 09,00 hod. Zákon se projednává ve třetím čtení. V případě, že bude schválen, putuje tak zákon do Senátu. Ministr zemědělství Jan Toman Takže ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a dalších souvisejících zákonů. Tento materiál, tento návrh byl vypracován společně Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Vychází z koncepce ochrany před…

Více zde >>>

Extrémní sucha, coby následek změny klimatu, budou ve střední Evropě až sedmkrát častější, očekávají vědci z ČZU

Extrémní sucha budou ve střední Evropě až sedmkrát častější, pokud výrazně poroste produkce skleníkových plynů. Vědecký tým z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a Helmholtz centra pro životní prostředí (UFZ) v německém Lipsku zkoumal charakteristiky sucha v letech 2018–2019 s využitím dlouhodobých údajů o klimatu z let 1766 až 2019. Jednalo se o dvě ze tří vůbec nejteplejších letních sezon, které kdy lidé naměřili. Vážným suchem byla zasažena více než polovina střední Evropy, což z něj činí největší dvouleté sucho ve více než 250leté historii. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports…

Více zde >>>