Senát schválil návrh zákona, kterým se mění stavební zákon č.183/2006 Sb. a vodní zákon č.254/2001 Sb. těsnou většinou

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, který byl zařazen na pořad 12. schůze byl Senátem přijat těsnou většinou 29 hlasů z 52 přítomných senátorů. Aby návrh zákona mohl být přijat byla potřeba kvóta 27 hlasů. Výsledky hlasování si můžete prohlédnout zde. Legislativní proces tedy pokračuje odesláním návrhu k podpisu prezidentu České republiky. Hlavní změny vodního zákona: K provedení…

Více zde >>>

Česko-izraelský seminář o vodě

V prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se dne 19. září 2019 konál česko-izraelský vodní seminář, jehož tématem byla adaptace měst na sucho, udržitelné hospodaření s vodou v urbanizovaných oblastech a znovuvyužití odpadních vod. Na semináři vystoupil také předseda vlády ČR Andrej Babiš, ministr životního prostředí Richard Brabec a Daniel Martin Meron, velvyslanec Státu Izrael v České republice. Izrael je světový leader při zavádění řešení na hospodárné zacházení s vodou a implementaci opatření pro úspory při využívání vody. Na semináři zazněla řada zajímavých příspěvků a zejména čísel. Jen ve stručnosti lze…

Více zde >>>

Návrh zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

Aktuální potřeba změn v krajině vyvolaná nepříznivými klimatickými podmínkami je z dlouhodobého hlediska řešena pozemkovými úpravami realizovanými podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Pozemkové úpravy umožňují navrátit ekologickou stabilitu krajiny a zmírnit dopady eroze a snížení biodiverzity tím, že v rámci určitého katastrálního území nově uspořádávají pozemky. Tento zákon ale v současné době neodpovídá zcela aplikační praxi SPÚ a je nutné jej novelizovat tak, aby umožnil efektivní průběh pozemkových úprav za současného zajištění práv všech účastníků a mohl reagovat prostřednictvím pozemkových úprav na probíhající klimatické změny. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách…

Více zde >>>

Ministerstvo zemědělství přispělo v roce 2018 na vodní hospodářství částkou 2,45 miliardy korun

Sucho, které zasáhlo území České republiky v roce 2014, přetrvávalo až do roku 2018. Ten se stal se svou průměrnou roční teplotou vzduchu 9,6 °C nejteplejším rokem na našem území od roku 1961. Uvádí to Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2018, takzvaná Modrá zpráva, kterou dnes Ministerstvo zemědělství (MZe) společně s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) předložilo vládě. „V posledních letech čelíme projevům klimatické změny, postihují nás dlouhá období sucha s nerovnoměrnými srážkami, klesá například dostupnost vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. To vše jsou důsledky…

Více zde >>>

Vláda schválila novelu vodního zákona pro boj se suchem

Každý z krajů vypracuje podrobný postup pro případ déletrvajícího sucha na svém území a vznikne i plán pro celou Českou republiku. Zavádí to novela vodního zákona, kterou vypracovalo Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a 8.7. 2019 ji schválila vláda. „Mezi nejdůležitější části novely vodního zákona patří povinnost vytvořit plány pro zvládání sucha a nedostatku vody, které budou platné pro jednotlivé kraje i pro území celé České republiky a zřízení komisí pro sucho. V zákoně již máme z dřívějška samostatnou kapitolu, která se věnuje povodním, nově k ní přibude i…

Více zde >>>

Stanovisko vlády k poslaneckému návrhu na změnu ústavy

Návrhu poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré a Marie Pěnčíkové na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vláda na své schůzi dne 8. července 2019 projednala a posoudila návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a vyslovila s tímto návrhem zákona nesouhlas, a to zejména z následujících důvodů: Vláda především zdůrazňuje, že si je plně vědoma významu ochrany přírodních zdrojů a  zejména vody pro celou…

Více zde >>>

4. dotační výzva SFŽP: 2,5 miliardy na výstavbu vodárenské infrastruktury

Ministr životního prostředí uvolňuje 2,5 miliardy korun z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR na výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Prostředky poslouží obcím ke zmírnění negativních dopadů sucha, k řešení nedostatku pitné vody a zlepšení kvality podzemních i povrchových vod. Žádosti je možné podávat od 1. listopadu 2019

Více zde >>>

Kabinet odmítl návrh na ústavní ochranu vody

Vláda zamítla návrh opozičních lidovců na ústavní ochranu vody a půdy. Ministr zemědělství Miroslav Toman před jednáním kabinetu uvedl, že chce možnou ústavní ochranu vody konzultovat s právníky a odborníky. V druhé polovině srpna by měl obdržet analýzu právnické fakulty. Možné změny chce řešit systémově, nikoliv jen poslaneckými návrhy.

Více zde >>>

Pokrok v recyklaci vody

Počátkem července Rada EU schválila kompromisní text návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody. Přestože existuje řada kritických hlasů pro opětovné využívání (recyklaci) vod, právě nastavení přísného regulatorního prostředí umožní bezpečnou recyklaci zejména pro zemědělské účely. Nařízení v rámci uplatnění principu předběžné opatrnosti a analýzy rizik (odpovídající způsobu plánovaného využití) poskytuje vysokou ochranu jak pro životní prostředí, tak potenciálně i pro lidské zdraví. Navíc umožňuje efektivněji čelit klimatickým změnám, kterými je zasažena celá jižní Evropa a pro některé paradoxně, i Česká republika. Přestože vody…

Více zde >>>

ČIŽP: obec Velké Hydčice odebrala více než 1700 metrů krychlových vody bez povolení

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Plzni uložili pokutu 120 190 korun obci Velké Hydčice na Klatovsku. Ta v roce 2018 nepovoleně odebrala 1717 metrů krychlových podzemní vody. Obec měla vodoprávním úřadem povoleno čerpat z vrtané studny maximálně 10 tisíc metrů krychlových za rok. S celkem 11 717 metry krychlovými odebrané podzemní vody však byla o více než 17 procent nad schváleným limitem. „Povolením stanovené limity chrání zdroje vody před jejich přečerpáním a je potřeba je dodržovat. To je zvláště v posledních letech, kdy nás na řadě…

Více zde >>>

Podávání opravných prostředků proti rozhodnutí ČIŽP

Odvolání proti správním rozhodnutím ČIŽP ČIŽP jako orgán státní správy vydává ve správním řízení rozhodnutí sankční povahy (pokuty, omezení nebo zastavení škodlivé činnosti, odebrání nedovoleně držených jedinců apod.) a rozhodnutí nápravného charakteru (opatření k nápravě zjištěných nedostatků). Od 1. 1. 2019 nemůže oddělení ochrany vod ČIŽP kontrolovat a tudíž ani následně rozhodovat o přestupcích či správních deliktech fyzických osob.  U případů zahájených před 31.12.2002 rozhoduje ČIŽP o souhlasech s novými technologiemi a s umístěním zdrojů znečišťování ovzduší. U případů zahájených po 31.12.2002 je dotčeným orgánem státní správy.Provádí kontrolu činnosti autorizovaných osob (měření emisí a…

Více zde >>>

Prioritní polutanty ve vodách – jak dál?

V posledních 25 letech se pro zlepšení jakosti vodních zdrojů dosáhlo v celé Evropě – tedy i u nás – významných zlepšení. Znečištění organickými látkami, které rozhodovalo o osudu rybích populací a o celkovém oživení vodních ekosystémů se – díky masivní výstavbě čistíren vod – podařilo zásadně snížit. V hodnocení stavu vodních útvarů v zemích EU, které publikovala v r. 2012 Evropská environmentální agentura, je obsažena dokonce mapka jakosti vod České republiky v porovnání současného stavu se situací v r. 1990, čímž uvedenou skutečnost velmi přesvědčivě demonstruje.

Více zde >>>

Dopady novely zákona o ochraně ovzduší na vodní hospodářství

Skupina poslanců předložila dne 11. 3. 2019 sněmovně k projednání návrh zákona označený jako tisk 422/0, který je zařazen na jednání vlády dne 8. 4. 2019. Podstatou této novely je zrušení povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot distribuovaných do prodeje. Pro vodní hospodářství České republiky představuje pěstování plodin používaných pro výrobu biopaliv zejména negativní důsledky v oblasti ohrožení zásob podzemních a povrchových vod výluhem z používaných hnojiv na bázi dusíku a fosforu a také kontaminací pesticidy a jejich metabolity. V neposlední řadě je také potřeba zmínit vysokou spotřebu vody pro…

Více zde >>>