Úvod Směrnice ATV představují ucelený pohled na problematiku jednotlivých oblastí čištění odpadních vod. Jsou to dokumenty, které mají zabezpečeno veřejné projednání tj. jsou tedy reálným vyjádřením možného – na jedné straně zohledňují požadavky na životní prostředí a druhé straně definují stav techniky – tj. brání tomu, aby byly stanovovány požadavky nesmyslné, ale aby požadavky byly reálné. Všichni víme, že nereálnost požadavků spolu s nemožností kontroly těchto nereálných požadavků je problémem našim a problémem zemí východní Evropy a že vede následně ke korupci a dalším jevům, které brzdí rozvoj nás všech. Tento příspěvek je jen malou částí směrnice a jeho cílem je vzbudit zájem o tuto významnou směrnici, která je výsledkem několikaleté práce, zejména vyhodnocování praktických zkušeností. Ze směrnice je samozřejmě cítit snaha o preciznost formulací atd. Věřím, že poznatky z této směrnice by mohly zaplnit, alespoň částečně, hlad po objektivních informacích v této oblasti. A věřím také, že tato směrnice je a bude inspirací jak pro správce kanalizací, tak i pro pracovníky legislativy. Směrnice je dostupná v originále v sídle ATV (viz internet) nebo v českém překladu u AČE ČR. Ukázka části směrnice a jejích ustanovení 1. Vymezení platnosti ATV A 115 1.1 Platí pro vypouštění nekomunálních (jiných než splaškových) odpadních vod do kanalizací. ATV A 115 je doporučení vycházející z požadavků a ty odpovídají momentálnímu stavu techniky a slouží k minimalizaci vypouštění škodlivých látek. Poznámka: Nezávisle na tomto předpisu může také provozovatel komunální čistírny odpadních vod ze své kompetence (dle ustanovení, veřejně-právní dohody atd.) stanovit limity pro škodlivé látky, pokud tím budou sledovány cíle ochrany podle 4.1 a nebo pokud není pro dané specifikum určen, nebo se nebude prosazovat aktuální stav techniky. 2. Zásady Společné stokování a čištění odpadních vod ve smyslu bodu 1.1 společně se splaškovými odpadními vodami se z technických a ekonomických důvodů uplatňuje v takových případech, kdy vlastnosti a množství jednotlivých typů odpadních vod umožňují jejich společné čištění. Kromě toho může být společné čištění vyžadováno pro snížení celkového množství znečištění vypouštěného do recipientu. Škodlivé látky, které nejsou dostatečně v komunální čistírně odpadních vod odstraněny nebo mohou způsobovat problémy při provozu čistírny nebo zhoršovat využitelnost čistírenského kalu, by se neměly v odpadní vodě pokud možno vůbec vyskytovat. Vhodnými opatřeními je nutno zabránit nárazovým přívalům nekomunálních odpadních vod, které by mohly poškodit kanalizaci. Chladící vody i málo znečištěné odpadní vody by neměly být podle možnosti odváděny do oddělené eventuelně jednotné kanalizační sítě. Počet míst pro vypouštění nekomunálních odpadních vod (výustí) by měl být udržován co nejnižší. 2.5 Pokud je nutné předčištění přímo v provoze (např. v průmyslovém závodě), mělo by se provádět tak, aby se solnost vody pokud možno nezvýšila a zařízení na odvádění a čištění odpadních vod a jeho provoz nebyly ovlivňovány z důvodu obsahu solí. 3. Nedovolená vypouštění na čistírnu Látky, které poškozují funkčnost kanalizační sítě nebo tvoří toxické, páchnoucí nebo výbušné výpary a plyny, nebo látky, které narušují ve větším měřítku konstrukční materiály a strojní zařízení kanalizační sítě, nesmí být přiváděny do veřejného zařízení na odvádění a čištění odpadních vod. Do této skupiny látek patří zejména: - tuhé odpady, tvrdnoucí látky — látky, které tvoří zápalné a výbušné směsi, — oleje a tuky, agresivní a/nebo toxické látky, např. kyseliny, louhy a soli, látky pro ochranu rostlin a boj proti škůdcům (herbicidy a pesticidy), látky, čistící, desinfekční, mycí a prací prostředky — zvířecí fekálie, např. hnojůvka, močůvka, hnůj (trus); páry a plyny, např. chlór, sirovodík (sulfan), kyanovodík a látky, které tyto plyny tvoří; Pokud v provozech odpadají látky, které je zásadně zakázáno vypouštět do kanalizace a na komunální čistírnu odpadních vod v tak nízkých koncentracích, že jsou podle 4.1 při přivádění do komunální čistírny nepodstatné, za což lze považovat neustálé dodržování úředně stanovených hodnot eventuelně ukazatelů uvedených v Příloze I, může být přivádění těchto odpadních vod dovoleno. To platí také v tom případě, kdy se jedná o zbytky látek uvedených v předchozím seznamu, které není možné technicky zachytit. 4. Charakter a kvalita jiných než splaškových odpadních vod při vypouštění do kanalizace 4.1 Odpadní voda ve smyslu bodu 1.1 nesmí být vypouštěna do veřejného zařízení na odvádění a čištění odpadních vod, pokud není zajištěno, že tím a) nebude zdravotně postižena obsluha komunálních čistíren odpadních vod b) nebude negativně ovlivněn provoz a stav kanalizace, provozovatel kanalizace zcela nebo částečně nebude moci splnit své vodoprávní povinnosti d) nedochází ke škodlivému působení čistírenského provozu na okolní prostředí, např. zápachem e) nedojde k podstatnému ztížení při zpracování a likvidaci čistírenského kalu 4.2 Překročení limitních hodnot uvedených v Příloze 1 může provozovatel kanalizace povolit, např. v případě, kdy se není třeba vzhledem ke zřeďovacímu poměru obávat žádného porušení bodu 4.1 4.3 Určité přísnější limity než hodnoty ukazatelů uvedených v Příloze 1 může provozovatel veřejného zařízení na odvádění a čištění odpadních vod požadovat v případě, že je to nutné s ohledem na složení odpadních vod přiváděných do komunální čistírny nebo s ohledem na vodoprávní požadavky, které musí dodržovat při vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Rovněž je možno požadovat omezení celkového množství (např. denního) některých přiváděných škodlivin, např. těžkých kovů vzhledem k zemědělskému využití čistírenského kalu. 4.6 Přehled vlastností a složení odpadních vod jednotlivých oborů a odvětví v Příloze II je podkladem, podle kterého lze stanovit v případě potřeby zvláštní pravidla pro usměrnění znečišťovatele. 4.7 Další informace o složení a vlastnostech určitých druhů odpadních vod je možno vyhledat i např. v souboru norem ATV (ATV-Regelwerk Abwasser- Abfall) . 5. Evidence a kontrola přiváděných odpadních vod 6. Analýzy vzorků odpadních vod a vyhodnocení výsledků měření 7. Právní předpisy, směrnice, normy a literatura 7.1 Používání komunálních čistíren odpadních vod je řízeno jejich provozovateli prostřednictvím předpisů a ustanovení, veřejně-právními dohodami nebo soukromě-právními obchodními podmínkami. Tato norma poskytuje pomoc pro úpravu uživatelských podmínek v těchto předpisech a smlouvách. Pro přivádění nebezpečných látek do komunální čistírny odpadních vod je požadováno nezávisle na předchozím odstavci schválení a povolení příslušného úřadu.