k Vašemu dotazu, který se týká uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen DPH či daně) podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH“) při vložení majetkového vkladu sděluji, že je třeba vycházet z příslušných ustanovení zákona o DPH.

A) Postup vkladatele, který je plátcem daně

Podle § 13 odst. 4 písm. f) zákona o DPH se za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu považuje vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud byl plátcem u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části, a to jak nabyvateli, který je plátcem daně či neplátcem daně. Vkladatel i nabyvatel přitom v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně. Znamená to, že pokud by vkladatel nezaplatil z majetkového vkladu DPH, správce daně ji může vymáhat i na nabyvateli.

Při vložení majetkového vkladu, kterým je nemovitost, platí pravidla pro osvobození od daně podle § 56 zákona o DPH. Podle § 56 odst. 1 je přitom od daně osvobozen převod staveb, bytů a nebytových prostor po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Přitom není podstatné, zda se nemovitost zapisuje do katastru nemovitostí či nikoliv. Prakticky to znamená, že vkladatel majetkového vkladu přiznává daň pouze při vložení staveb, bytů a nebytových prostor, který je uskutečněn ve výše uvedených lhůtách.  Majetkový vklad staveb, bytů či nebytových prostor realizovaný po uplynutí tří let od první kolaudace nebo prvního užívání stavby je tedy osvobozen od daně. Podle 56 odst. 2 zákona o DPH je od daně osvobozen převod pozemků, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Pouze v případě, že se jedná o stavební pozemek, je jeho vložení formou majetkového vkladu zdaňováno. Je–li však vkládán pozemek, který není stavebním pozemkem, jeho vložení je vždy osvobozeno od daně.

Za poskytnutí služby za úplatu se podle § 14 odst. 3 písm. f) zákona o DPH stejně jako v případě vložení majetkového vkladu ve hmotném majetku považuje vložení majetkového vkladu v nehmotném majetku, a to jak nabyvateli, který je plátcem daně či neplátcem daně. I v tomto případě vkladatel i nabyvatel odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně.  

Majetkový vklad v peněžité podobě není zdanitelným plněním, ať již je vkládán plátci daně, nebo osobě, která plátcem daně není. Tato skutečnost vyplývá z § 4 odst. 2 zákona o DPH, podle něhož se za zboží nepovažují peníze. Pokud jsou předmětem vkladu cenné papíry, které nejsou také považovány za zboží, jedná se o finanční činnost podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH.  Podle tohoto písmene je finanční činností převod cenných papírů, a to bez ohledu na to, jakým způsobem byly pořízeny, tj. nákupem, vkladem, darem apod.

Předmětem DPH není vklad podniku ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku, jak vyplývá pro hmotný majetek z § 13 odst. 8 písm. a) zákona o DPH a pro nehmotný majetek z § 14 odst. 5 písm. a) zákona o DPH.

Při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, které je zdanitelným plněním, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné podle § 21 odst. 6 písm. e) zákona o DPH dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu, popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, s výjimkou vkladu nemovitosti, kdy se postupuje podle § 21 odst. 4 zákona o DPH, v němž se obecně stanoví den uskutečnění zdanitelného plnění pro převod nemovitostí. Podle tohoto odstavce se považuje při převodu nemovitosti zdanitelné plnění za uskutečněné dnem předání nemovitosti nabyvateli do užívání nebo dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí nebo dnem zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve.

Při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, které je zdanitelným plněním, vzniká vkladateli, který je plátcem daně, povinnost přiznat daň na výstupu k datu uskutečnění zdanitelného plnění. V návaznosti na to podle § 26 odst. 1 zákona o DPH je podle úpravy platné od 1. 1. 2010 vkladatel povinen do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění pro osobu povinnou k dani vystavit daňový doklad. Na základě tohoto daňového dokladu si nabyvatel, který je plátcem daně, může uplatnit nárok na odpočet daně, je-li majetkový vklad zdanitelným plněním a použije ho pro účely zakládající nárok na odpočet daně ve smyslu § 72 zákona o DPH.       

Z § 21 odst. 11 zákona o DPH vyplývá, že pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí předchozí odstavce obdobně. Toto pravidlo se uplatní zejména v případě majetkového vkladu, kterým je nemovitost, a při tomto vkladu jsou splněny podmínky pro osvobození od daně podle § 56 zákona o DPH, jak bylo vysvětleno v předchozím textu. Tento postup se uplatní také v případě vkladu cenných papírů. Při jejich vložení, které je plněním osvobozeným od daně, jak bylo vysvětleno v předchozím textu, se za den uskutečnění plnění prakticky považuje den převodu cenných papírů, tj. den, ke kterému dochází k převodu vlastnického práva k těmto vkládaným cenným papírům. K převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, tedy příjemci vkladu, a k převodu zaknihovaného cenného papíru dochází registrací převodu provedenou příslušným subjektem na základě příkazu k registraci převodu.

Základem daně při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě není obecně hodnota vkladu určená znaleckým posudkem, protože při stanovení základu daně se při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě postupuje podle § 36 odst. 6 zákona o DPH, který byl upřesněn novelou zákona s účinností od 1. 1. 2010. Podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH se postupuje zejména v případě bezplatného dodání zboží nebo převodu nemovitosti, při jejich použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností a také v případě majetkového vkladu v nepeněžité podobě. Jedná se prakticky o případy, kdy není cena za zboží či nemovitost vyjádřena v penězích. V těchto případech je základem daně cena zboží nebo nemovitosti nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovitosti, za kterou by bylo možno zboží či nemovitost pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. ke dni přechodu vlastnického práva ke vkladu. Pokud by nebylo možno takovou cenu určit, např. u vlastních výrobků, základem daně by byla výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží nebo převod nemovitosti ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Uvedeným způsobem stanovený základ daně se nemusí podle mého názoru nutně lišit od hodnoty vkladu určené znaleckým posudkem.

Podle § 36 odst. 6 písm. b) zákona o DPH se postupuje zejména v případě poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce a v dalších případech, kdy není cena za službu vyjádřena v penězích, tj. i v případě majetkového vkladu v nepeněžité podobě, jedná-li si o nehmotný majetek. Základem daně je v těchto případech výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Základ daně u majetkového vkladu v nepeněžité podobě stanovený podle § 36 odst. 6 zákona o DPH je chápan jako částka včetně daně a daň se z něj tedy vypočte podle § 37 odst. 2 zákona o DPH.  

Při vložení majetku v nepeněžité podobě se uplatňuje sazba daně, která platí pro tento majetek při jeho dodání či poskytnutí za úplatu. To znamená, že při vložení movitého majetku se podle § 47 odst. 3 zákona o DPH uplatní obvykle základní sazba s účinností od 1. 1. 2010 ve výši 20 %, s výjimkou vložení movitého majetku uvedeného v příloze č. 1 k zákonu o DPH, u něhož se uplatní snížená sazba daně 10 %.  Při vložení nemovitostí, nevztahuje-li se na ní osvobození od daně podle § 56 zákona o DPH, se obvykle podle § 47 odst. 5 zákona o DPH uplatní základní sazba daně 20 %, s výjimkou případného vložení stavby pro sociální bydlení ve smyslu § 48a zákona o DPH, pro jejíž převod platí snížená sazba daně 10 %.

Při vložení nehmotného majetku se podle § 47 odst. 4 zákona o DPH uplatní zřejmě vždy základní sazba daně ve výši 20 %, protože v příloze č. 2 k zákonu o DPH, v níž je uveden seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně, žádný nehmotný majetek uveden není. Při vkladu cenných papírů se jedná o plnění osvobozené od daně, u něhož se daň na výstupu neuplatňuje.

B) Postup vkladatele, který není plátcem daně

Vložení majetkového vkladu ať již v nepeněžité či peněžité podobě vkladatelem, který není v okamžiku vkladu plátem daně, nemá podle mého názoru na tohoto vkladatele z hlediska DPH žádné dopady. Tento vkladatel je totiž ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o DPH osobou osvobozenou od uplatňování daně.  Nenáleží-li vkladateli, který je osobou osvobozenou od uplatňování daně, za vložení majetkového vkladu žádná úplata, nemá pro něj uvedená transakce ani žádný dopad na výši obratu pro povinnou registraci plátce, protože podle § 6 odst. 2 zákona o DPH se obratem rozumí souhrn úplat, které náleží osobě povinné k dani za vyjmenovaná plnění. 

Ing. Václav Benda

BVO.CZ s.r.o.