Novela zákona o platebním styku
Hlavní změny, které transponované směrnice zavádějí, lze shrnout takto:
1. v souvislosti s elektronickými penězi:
· instituce elektronických peněz jsou vyňaty z kategorie úvěrových institucí,
· jejich režim je v zásadě obdobný jako režim platebních institucí,
· povolení instituce elektronických peněz zahrnuje i poskytování platebních služeb, tedy instituce elektronických peněz nemusí žádat o povolení k činnosti platební instituce,
· umožňuje se vznik tzv. hybridních institucí elektronických peněz, pro které není vydávání elektronických peněz jedinou obchodní činností (například mobilní operátoři),
· snižují se regulatorní požadavky na instituce elektronických peněz, základní kapitál se snižuje z 1 mil. na 350 000 eur,
· umožňuje se vydávat elektronické peníze v omezeném rozsahu a bez jednotné licence pro EU v režimu výjimky – tito vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu podléhají pouze značně zjednodušenému režimu registrace a
· upravují se některé soukromoprávní vztahy mezi vydavateli a držiteli elektronických peněz, zejména zpětná výměna.
2. v souvislosti s platebními systémy s neodvolatelností zúčtování a vypořádacími systémy s neodvolatelností vypořádání:
· směrnice se nově vztahuje na propojené systémy, tedy na situaci, kdy provozovatelé, případně účastníci, ovlivňují nejen „svůj“ systém, ale též systém jiný,
· důraz se klade na sladění okamžiku přijetí příkazu k zúčtování / vypořádání, pravidel systému a dále na vše, co by mohlo způsobit diskrepanci mezi systémy a zvyšovat tak nejistotu jednotlivých subjektů,
· návrh zajišťuje větší stabilitu zejména tím, že vztahuje ochranu poskytnutou systémům i na systémy propojené. To se týká například povinnosti účastníků či provozovatele dostát svým závazkům bez ohledu na probíhající insolvenční řízení, ochrany práv držitelů, nebo zajištění před následky insolvence poskytovatele zajištění,
· cílem návrhu je snížení systémového rizika souvisejícího s propojením systémů.
