„Důležité je jak hodnotit odpady. Nemusí jít totiž o materiál, kterého se chce člověk nebo firma zabavit. V současnosti se všichni odborníci kloní k tomu, aby odpad byl využitelnou surovinou. V tomto případě je samozřejmě potřeba zjistit jeho konkrétní vlastnosti a kvalitu,“ řekla Ing. Dagmar Sirotková vedoucí Centra pro hospodaření s odpady VÚV T.G.M. Specialisté informovali o nástrojích, které jsou potřeba k hodnocení vlastností odpadů, ale též o předpisech, metodických pokynech a návodech týkající se této oblasti. „Je připraveno nové hodnocení odpadů, například v případě toxicity, která je v současnosti při hodnocení nepostačující. Nynějším systémem se totiž hodnotí pouze jedna část škodlivin, ale ne všechny. Stále směřujeme k tomu, aby co nejvíce odpadů bylo využito,“ konstatovala Ing. Sirotková.

Prezentace se týkala také informačních zdrojů, například Atlasu skládek, spaloven a možností práce s daty. Důležité je, že producenti odpadu musejí zasílat data o odpadech, z nichž je možno zjistit, jak se s nimi nakládá. „Z těchto dat se připravují podklady pro ministerstvo, zda odpad došel od původce do místa určení, nebo se někde ztratil. Je to takový vykřičník pro ty, kteří si myslí, že se nedohledají cesty odpadu, když s ním firmy nakládají neoprávněně. Vždy se dají dohledat podle dat o odpadech,“ vysvětlila Sirotková.

Připustila, že je stále hodně skládek odpadů, i když se producenti snaží odpady využívat, protože je to mnohdy ekonomičtější. Přestože se na skládky ještě stále ukládá dost, je připraveno zvýšení skládkových poplatků. Proto je snaha původců, aby na skládky dávali odpadu co nejméně. Také se začíná projevovat určitý „hlad“ po surovinách. Dříve se například hodně sbíral papír a plasty a byl pro ně odbyt. Technologie na jejich zpracování se u nás začínají vracet, prvotních zdrojů surovin je totiž stále méně a platí se za ně stále více. Snahou je, aby odpady vůbec nevznikly. Jde například o biologický odpad, který by se neměl do komunálního odpadu vůbec dostat. Tráva a křoví by neměly být vůbec součástí odpadu, ale měly by se zpracovávat na komposty a zelené hnojení. „Chování našich lidí (výrobců i uživatelů zboží) se v tomto směru stále zlepšuje. Snahou je, aby odpady, které nejdou využít materiálově, byly zpracovány energeticky ve spalovnách či v teplárnách nebo cementárnách,“ uvedla Sirotková. Připomněla, že se v blízké budoucnosti budou stavět nové dvě spalovny - v Karviné a Chotíkově na Plzeňsku. Připravuje se i výstavba obdobných zařízení,“ doplnila Sirotková. Prostředky na ně jsou vyčleněny z fondu životního prostředí, ovšem jde o to, jak vysvětlit obyvatelům, že v jejich blízkosti budou spalovny stát. Platí stále heslo „ať to vznikne, ale ne na mém dvorku“. Přitom tato energetická zařízení mají co nejmenší vliv na znečišťování životního prostředí. Obrovskou zátěží je doprava materiálu do spaloven.

Zdroj: BVV