Zajímavé pro veřejnost jsou například typy povodní, které zasahují naši republiku. Jde mj. o ledové, kdy se vytvoří ledový pokryv na vodních tocích. Při jarní oblevě pak dochází k jeho rozlámání a v místech s mělkým dnem či ve zúženém korytu se hromadí kry a vytvářejí bariéry. Za nimi se potom vzdouvá voda a zaplavuje okolí. Dalším příkladem jsou přívalové povodně, které mají na svědomí krátkodobé a velmi intenzivní přívalové srážky. Podle odborníků během jedné až šesti hodin může spadnout více než 100 mm srážek. Ty se vyskytují především při letních bouřkách vzniklých ve studených frontách. Půda vodu nemůže vsakovat, proto rychle odtéká, odnáší zeminu a způsobuje erozi. Zasažená plocha nebývá velká, proudící voda však má obrovskou ničivou sílu a způsobuje velké škody. Lze připomenout např. rok 2009, kdy tento typ povodní zasáhl Novojičínsko, Děčínsko, jih Čech a Jesenicko. Několik dní trvající intenzivní letní srážky často zesílené v horských oblastech postupně nasytí půdu, která již není schopna zadržovat vodu. Tímto způsobem vznikají klasické povodně. Ty mohou postihovat velké plochy. Letní povodně postihují nejen malé řeky a potoky, ale i velké toky, které zaplavují rozsáhlé oblasti říčních niv až po několik dní.

V současnosti máme k dispozici řadu dat o průtocích ve vodních tocích a srážkách, ale též meteorologické a hydrologické modely, které pomáhají odhadnout budoucí vývoj počasí, ale také odtok řek. Přesto není nikdy možné předpovědět povodeň přesně. Procesy v atmosféře i na zemském povrchu a pod ním jsou totiž příliš složité, situaci nevyřeší ani počítačové programy. Například v meteorologii je nejtěžší předpověď srážek. U malých vodních toků tak následná hydrologická předpověď často nevyjde. V zimním období hydrologickou předpověď komplikuje nedostatek informací o sněhu, respektive o množství vody, kterou bílá pokrývka obsahuje. Navíc pokud začne pršet je obtížné předpovědět jak rychle sníh bude odtávat. Záleží totiž nejen na teplotě vzduchu, ale i na množství deště a hustotě sněhu, o kterém dosud máme málo informací. Nebezpečné jsou i přívalové srážky, které se mohou vyskytnout prakticky kdykoliv a kdekoliv. Meteorologické modely je předpovědět nedokáží, neboť ohniska bouřek vznikají nahodile a už po patnácti až třiceti minutách mohou zaniknout. Není tedy čas hydrologickou předpověď zpracovat.

Obecně lze říci, že větším problémem je úspěšně předpovídat povodně na menších tocích, kde se předpověď od reality může dosti lišit. Naopak pro větší toky s povodím o rozloze více než 1500 km čtverečních předpověď na 24 hodin bývá většinou poměrně spolehlivá. Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány a obyvatelstvo o možnosti vzniku povodňové situace. Tuto službu podle Vodního zákona zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí. Hlavní součástí služby jsou výstrahy před povodňovými jevy, intenzivními srážkami a bouřkami. Jsou vydávány před vznikem nebezpečné povodňové situace a slouží k aktivizaci povodňových orgánů na různých stupních řízení. Dále obsahují předpovědi průtoků ve vybraných profilech vodních toků ČR.

Hlásná povodňová služba pak zajišťuje informace o nebezpečí, průběhu a vývoji povodně pro povodňové orgány. Na základě těchto informací jsou organizovány a řízeny opatření na ochranu před povodněmi. Jde tedy o systém předávání dat mezi obcemi a dalšími účastníky ochrany před povodněmi. Informace přitom proudí zejména podél vodního toku do níže ležících lokalit.

Zdroj: BVV