Podstata zelených veřejných zakázek (Green Public Procurement – dále též GPP) spočívá v integraci environmentálních hledisek a kritérií do veřejných zakázek, které patří k efektivním nástrojům na podporu výrobních postupů šetrnějších k životnímu prostředí a jež jsou stimulem pro dodávky výrobků a služeb s vysokou užitnou hodnotou, jejíž nedílnou součástí jsou i environmentální přínosy v rámci celého životního cyklu výrobků.

V České republice lze environmentálně šetrné (zelené) veřejné zakázky (GPP - Green Public Procurement) realizovat s využitím těchto zákonů a předpisů:

• zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
• usnesení vlády ČR č. 720/2000 k návrhu podpory rozvoje prodeje a užívání ekologicky šetrných výrobků,
• nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky.

A) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je nejvyšším právním aktem, který upravuje v České republice pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

Tento zákon definuje v § 78 možnost, aby zadavatel zvolil jako základní kritérium pro zadání zakázky buď nejnižší nabídkovou cenu, nebo ekonomickou výhodnost nabídky.

Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

Pravidla pro možnost uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to i v oblasti životního prostředí, dále rozvádí § 44. Tyto požadavky mohou být zaměřeny na výkon nebo funkci. Požadavky a charakteristiky musí být dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky. Jako jednu z možností uvádí § 46 použít podrobné specifikace nebo jejich části, jak jsou vymezeny evropskými, národními, nadnárodními nebo jinými systémy pro udělování ekoznaček, za předpokladu, že tyto specifikace jsou vhodné pro vymezení charakteristik výrobků nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky.

Neznamená to však, že nemohou být stanoveny i méně komplexní environmentální kritéria, či jiná „opatření k zajištění ochrany životního prostředí“ např. požadavky na energetickou účinnost, recyklovatelnost, biologickou odbouratelnost, metody čistší produkce, atp.

V případě, že se jedná o výběrové řízení na dodávky služeb nebo stavebních prácí, může veřejný zadavatel mezi technickými kvalifikačními předpoklady požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky (viz §56). K prokázání splnění těchto požadavků může dle § 63 dodavatel předložit doklad o registraci v systému environmentálního řízení a auditu (EMAS) nebo certifikátu systému environmentálního řízení vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou (např. ČSN EN ISO 14001). Požadavky na výše zmíněný systém environmentálního řízení může uplatnit i sektorový zadavatel.

B) Usnesení vlády ČR č. 720/2000 k návrhu podpory rozvoje prodeje a užívání ekologicky šetrných výrobků

Dne 19. července 2000 přijala vláda ČR usnesení č. 720/2000 k návrhu podpory rozvoje prodeje a užívání ekologicky šetrných výrobků. Usnesení všem členům vlády a vedoucím ostatních orgánů státní správy doporučuje, aby v jimi řízených organizacích (či úřadech):

• při zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je dodávka, instalace a použití výrobku, zohledňovali jako jedno z hodnotících kritérií jeho ekologickou šetrnost (např. označení ochrannou známkou „Ekologicky šetrný výrobek“);
• upřednostnili přímý nákup takto označeného zboží a výrobků (např. pro opravy exteriérů a interiérů budov a jejich vybavení - nábytek, osvětlení, kancelářská technika a papíry, hygienické potřeby atd.).

Ministerstvo životního prostředí každoročně vyhodnocuje plnění a přínosy usnesení č. 720/2000. Z těchto hodnoceních je patrné, že snaha o preferenci ekologicky šetrných výrobků na úřadech (ministerstvech) se rok od roku zvyšuje, stejně tak jako povědomí pracovníků, kteří mají otázku nákupů a výběrových řízení na jednotlivých ministerstvech na starosti.

C) Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky

V závazné části Plánu odpadového hospodářství České republiky, který přijala vláda ČR svým nařízením č. 197/2003 Sb., jsou definována „opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností.“ Mezi tato opatření, jež mají vést ke splnění strategických cílů odpadového hospodářství, se řadí mimo jiné následující:

• podporovat všemi dostupnými prostředky zavedení systémů environmentálního řízení (EMS);
• využívat v rámci jednotlivých odvětví Národní program čistší produkce a programy Státního fondu životního prostředí České republiky pro šíření a podporu preventivních postupů k omezení vzniku odpadů a jejich nebezpečných vlastností;
• usilovat o změnu chování podnikatelské i občanské sféry směrem k upřednostňování výrobků příznivých z hlediska jejich vlivu na zdraví lidí a životní prostředí;
• podporovat všechny formy dobrovolných aktivit výrobní a nevýrobní sféry.

Přehled, jakým způsobem jsou uvedené požadavky naplňovány v praxi, poskytuje např. Plán odpadového hospodářství hlavního města Prahy. Ten si jako jedno z opatření k zajištění stanovených cílů definuje „upřednostňování ekologicky šetrných výrobků a výrobků z recyklovaných surovin při zadávání veřejných zakázek na úrovni orgánů veřejné správy.“ Konkrétně uvádí, že při zadávání veřejných zakázek mají orgány veřejné správy požadovat:

• certifikaci systému řízení (ISO 9000, 14001, EMAS),
• certifikaci společnosti jako odborně způsobilé organizace k nakládání s odpady,
• prokázání srovnání s nejlepší dostupnou technikou,
• použití ekologicky šetrných výrobků (EŠV),
• použití recyklovaných materiálů nebo výrobků a výrobků z odpadů (např. kompost z odpadů, recykláty stavebních odpadů),
• vyloučení materiálů/výrobků, jejichž použitím vznikají nebezpečné odpady (v co největší míře),
• minimalizaci vzniku odpadů.