1.         Stav zásobování pitnou vodou

1.1.        Počet zásobovaných obyvatel

V roce 2006 bylo zásobeno z vodovodů pro veřejnou potřebu 9 482 679 obyvatel ČR, podíl zásobených obyvatel tedy činil 92,4 %. V roce 2007 bylo zásobeno 9 525 078 obyvatel a podíl zásobených obyvatel činil v průměru 92,3 %. To je o 0,7 % více než v roce 2005 a o 9,9 % více než v roce 1989. Pokles podílu zásobených obyvatel oproti roku 2006 byl dán výraznějším nárůstem středního stavu obyvatel.

Dlouholetý trend zvyšování počtu zásobených obyvatel pitnou vodou byl potvrzen i v letech 2006 a 2007. Oproti roku 2005 se zvýšil počet zásobených obyvatel v roce 2006 o 107 000, v roce 2007 bylo zaznamenáno zvýšení o 41 399 zásobených obyvatel. Za poslední dva roky se tedy zvýšil celkem o 148 399 obyvatel.

Vzhledem ke snížení spotřeby na jednoho zásobeného obyvatele v minulých letech není nutné pořizovat nové zdroje a finanční prostředky je možné využívat ke zvýšení počtu zásobovaných obyvatel. Tato skutečnost se ale promítá do snižující se ekonomické efektivity vodovodních sítí a tím do ceny pro vodné. V roce 2000 připadlo na jednoho zásobovaného obyvatele 5,95 m vodovodního řadu, ale v roce 2007 je to již 7,40 m. Tyto fixní náklady se promítají do ceny. Ve Středočeském kraji připadlo v roce 2007 na jednoho zásobeného obyvatele 9,49 m vodovodního řadu a rovněž cena pro vodné patří k nejvyšším.

Podíl obyvatel zásobovaných z vodovodů v zemích Evropské unie se stanovuje podle různých metodik a je tedy velmi obtížné srovnání s našimi údaji, které vycházejí z přesných statistických výkazů. Některé státy uvádějí podíl obyvatel, který však vyjadřuje pouze možný přístup k rozvodu pitné vody, jinde vykazují pouze systémy s více než 5 000 napojenými obyvateli.

Dosažení 92,3 % podílu připojených obyvatel na vodovody pro veřejnou potřebu v roce 2007 zajišťuje pro občany ČR srovnatelnou úroveň s nejvyspělejšími státy ve zpřístupnění nezávadné pitné vody odpovídající vyžadovaným zdravotním kriteriím. Získání nezávadné pitné vody existuje v podstatě pro veškeré obyvatelstvo již nyní formou prodeje balené vody. Cena 1,5 litru balené vody je však jen o málo nižší než cena 500 litrů pitné vody z vodovodu. Cíle dostupnosti kvalitní pitné vody pro užívání v domácnostech buď z vodovodů pro veřejnou potřebu nebo veřejných a individuálních studní jsou plněny.

I přes rozvoj vodohospodářské infrastruktury se nadále výrazněji nemění nejnižší podíl zásobených obyvatel v krajích Plzeňském a Středočeském (82,1 % a 82,5%).

 

1.2.        Spotřeba pitné vody

Oproti období 2004 – 2005, kdy došlo k poklesu celkového objemu vody fakturované            o 11,85 mil.m³, došlo v období 2006 – 2007 k mírnému nárůstu o 3,6 mil.m³, což zhruba odpovídá objemu vody fakturované v roce 2005. Po dlouholetém trendu snižování spotřeby vody v domácnostech se v letech 2006 – 2007 zvýšila spotřeba o 5 mil.m³. Pokles spotřeby pitné vody v domácnostech probíhal obdobně i ve státech EU a byl dán převážně postupným zaváděním úsporných spotřebičů (např. u automatických praček došlo k poklesu spotřeby vody na jedno praní až o 50 l) a armatur včetně spolehlivějších splachovačů.

Specifická spotřeba pitné vody pro domácnosti v roce 2006 byla 97,5 l/os/den a v roce 2007 dosáhla hodnoty 98,5 l/os/den.

Specifické množství vody fakturované domácnostem se zvýšilo o jeden litr na osobu a den     a činí 98,5 litrů, zatímco specifické množství vody fakturované zůstalo na loňské úrovni. Svědčí to o dalším snižování spotřeby v průmyslu.

V příloze č.1 je uveden vývoj počtu zásobovaných obyvatel a specifické potřeby pitné vody v letech 1989 a 1999 – 2007.

Naše současná spotřeba vody v domácnostech nás řadí do skupiny států s nižšími hodnotami.

Pokles spotřeby pitné vody a tím i její výroby přináší pozitivní i negativní dopady.

K pozitivním patří především:

• nižší využití stávajících zdrojů pitné vody,
• omezení nároků na rozvojové investice do zdrojů vody,
• udržení jakosti při výrobě pitné vody.

K negativním patří především:

• problémy se zajištěním jakosti pitné vody při distribuci vzhledem k jejímu delšímu zdržení  v potrubí,
• zvýšení nákladů na výrobu 1 m³ pitné vody vede s ohledem na vysoký podíl fixních nákladů ke zvýšení ceny vodného.

Plošné závady v zásobování pitnou vodou se v letech 2006 – 2007 výrazně neprojevily. Bylo prokázáno, že v oblastech zásobovaných z vodovodních systémů lze dodržet i v případě povodní zásobování kvalitní pitnou vodou. Nedostatek zdrojů při zásobování pitnou vodou se vyskytl pouze v případech samostatných vodovodů s nízkou zabezpečeností zdroje vody.

Další ojedinělé výpadky v zásobování vodou se vyskytly pouze v částech některých obcí z důvodu technických poruch. Přerušení dodávky bylo krátkodobé a bylo zajištěno náhradní zásobování.

 

2.         Jakost pitné vody dodávané z vodovodů pro veřejnou potřebu

V listopadu 1998 byla Radou ES přijata Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, jež nahrazuje Směrnici rady 80/778/ES z 14. července 1980. Nová Směrnice byla  do legislativy ČR zavedena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). Tato vyhláška byla v roce 2004 nahrazena vyhláškou  č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb.

V letech 2006 a 2007 byla vyhodnocena jakost vody ve vodovodech pro veřejnou potřebu v rámci subsystému II programu „Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody“, který je součástí programu „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí“. Toto vyhodnocování probíhá od roku 1993 a je zajišťováno Ministerstvem zdravotnictví na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991.

Od roku 2004 jsou většinovým zdrojem dat pro celostátní monitoring rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je provozovatelům uloženo platnou legislativou. Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví, respektive je vložit přímo do systému IS PiVo. Stejná povinnost je uložena zdravotním ústavům při provádění rozborů v rámci hygienického dozoru. Sumarizace výsledků probíhá podle jednotlivých stanovení a dále jsou hodnoceny skupiny stanovení podle hygienické závažnosti jejich limitu (MH – mezní hodnota, NMH – nejvyšší mezní hodnota, LH – limitní hodnota).

 

Z celkového souboru 837 278 dat roku 2006 překračovalo limitní hodnoty podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. 2,88 % údajů při hodnocení všech sledovaných ukazatelů jakosti. Při hodnocení ukazatelů zdravotně významných bylo překročení limitů zjištěno u 1,92 % případů.

Z celkového souboru 821 554 dat roku 2007 překračovalo limitní hodnoty podle vyhlášky pouze 2,77 % údajů při hodnocení všech sledovaných ukazatelů jakosti. Při hodnocení ukazatelů zdravotně významných bylo překročení limitů zjištěno u 1,79 % případů.

Ze zdravotního hlediska jsou důležité zejména údaje o nedodržování vyhlášky č. 252/2004 Sb. v ukazatelích s nejvyšší mezní hodnotou. V roce 2006 došlo k překročení těchto parametrů u 0,28 % stanovení a v roce 2007 u 0,26 % stanovení.

Jakost pitné vody vyjádřená podílem stanovení překračujících limitních hodnot v letech   1996-2007 podle roční zprávy Státního zdravotního ústavu – vodovodní síť (podle vyhlášky   č. 252/2004 Sb.) je graficky znázorněna v Příloze č. 2. Nedodržení limitů v jednotlivých ukazatelích jakosti v letech 2006 a 2007 jsou uvedeny v grafické podobě v Příloze č. 3 (rok 2006) a Příloze č. 4 (rok 2007). Celkové údaje  pro jednotlivé ukazatele z let 2006 a 2007 jsou zobrazeny v tabulce v Příloze č. 5.

Popisovaná databáze ukazatelů jakosti vod Státního zdravotního ústavu je orientována jednoznačně na poskytování informací státní zdravotní správě. Za uplynulý rok je vždy vypracována ročenka, jež sumarizuje získané výsledky jakosti pitné vody od provozovatelů    a hygienické služby. Ročenka shrnuje dosažené výsledky jakosti pitné vody v širokém spektru a po jednotlivých odběrových místech ve stanovených ukazatelích a je přístupná na internetové adrese www.szu.cz .

Hodnocení jakosti vody za větší územní celky a ČR je v ročenkách prezentováno jako procenta vzorků, u nichž došlo k překročení limitních hodnot. Tyto hodnoty jsou pak vykázány za okresy a za celou ČR.

Monitoring jakosti pitné vody prováděný v rámci vládního usnesení č. 369/1991 „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí“ je pouze dílčí částí celého systému, který poskytuje podklady pro hodnocení zdravotní zátěže obyvatelstva prostřednictvím životního prostředí (není tedy přímo určen pro monitorování jakosti vyráběné pitné vody v rámci celé ČR).

2.1.        Jakost pitné vody ve veřejných a komerčně využívaných studních

V rámci celostátního monitoringu jakosti vod jsou v IS PiVo rovněž sbírány údaje o jakosti pitné vody pocházející z veřejných studní a individuálních zdrojů využívaných k podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí  být používána pitná voda (komerční studny). Přehled těchto dat získaných za roky 2006 a 2007 uvádí tabulka 2.1.1.

Tabulka 2.1.1 Monitoring studní v letech 2006 a 2007
Rok	Studna	Monitorováno
		studní	odběrů	hodnot
2007	veřejná	348	805	17 496
	komerční	2 143	4 853	106 801
	Celkem	2 491	5 658	124 297
2006	veřejná	333	741	15 365
	komerční	1 934	4 306	95 583
	Celkem	2 267	5 047	110 948
Pramen: SZÚ

Z celkového počtu více než 124 000 stanovených hodnot ukazatelů jakosti pitné vody v roce 2007 byly limity zdravotně významných ukazatelů jakosti limitovaných NMH překročeny v 846 případech. Celkem bylo zaznamenáno 6 772 případů nedodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti.

Z celkového počtu téměř 111 000 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody za rok 2006 bylo celkem zaznamenáno 6 527 případů nedodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti. Obsah zdravotně významných ukazatelů jakosti vody limitovaných nejvyšší mezní hodnotou byl překročen v 886 případech.

3.         Monitoring jakosti

Směrnice rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu požaduje pro objektivní informovanost spotřebitelů, aby každý členský stát každé tři roky publikoval zprávu o kvalitě vody určené pro lidskou spotřebu. Tato zpráva musí minimálně zahrnovat každý individuální zdroj vody dodávající v průměru 1 000 m³/den nebo zásobující více než 5 000 obyvatel.

Pro návrh způsobu monitoringu jakosti pitných vod v ČR v souladu s požadavky EU byla do systému monitorování zařazena města s více než 5 000 obyvateli. Pro Českou republiku to znamená celkem 267 měst, ve kterých žije cca 65 % všech obyvatel republiky.

Zásady pro tvorbu systému monitoringu jakosti surové vody a jakosti pitné vody:

Monitorování jakosti surové vody určené pro veřejné zásobování podle druhu zdroje k naplnění Směrnice rady 75/440/ES sleduje Ministerstvo zemědělství prostřednictvím povinnosti provozovatelů vodovodů provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru a provádět jejich rozbory a celkové  výsledky předávat krajským úřadům, která vyplývá z ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb.,  o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Monitorování jakosti vyrobené vody určené k distribuci, a to ve smyslu plnění určených technických parametrů, zajišťuje Státní zdravotní ústav z údajů předávaných provozovateli vodovodů a kanalizací hygienickým stanicím. Pravidelný výkaz údajů pro ES k naplnění Směrnice Rady 98/83/ES je předáván prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví.

Novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ve znění zákona č. 274/2003 Sb.) platná od 1.10.2003 stanovuje dodavatelům pitné vody novou povinnost (ustanovení § 4 odst. 1): „Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci nebo u držitele autorizace kontrolu, zda voda má jakost pitné vody… a pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.“ Dále je upřesněno (ustanovení § 4 odst. 2), že „…Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní upraví prováděcí právní předpis.“

Formát pro elektronické předávání dat orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví společná vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva informatiky, kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť. Tato vyhláška, která je další prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně veřejného zdraví, vyšla ve sbírce zákonů dne 30.1.2004 pod číslem 35/2004 Sb. a po následné opravě tiskové chyby vyšla ve Sbírce zákonů 30.3.2004 pod číslem 134/2004 Sb.

Celý systém byl připraven tak, aby výsledky monitoringu byly sumarizovány do závěrečných výstupů, které budou vyhovovat:

·         požadavkům EU a dalších evropských struktur (OECD),

·         potřebám centrálních úřadů státní správy,

·         potřebám dotační politiky do vodohospodářské infrastruktury,

·         potřebám hygienické služby.

 

4.         Organizace, ekonomika a rozvoj oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu

4.1.        Současná organizace v oboru VaK

Proces transformace vlastnických práv ze státu na obce a jiné nestátní subjekty byl v roce 1997 prakticky ukončen. Od této doby byla patrná tendence ke koncentraci provozovatelské činnosti vodovodů a kanalizací do menšího počtu subjektů a narůst podílu zahraničních společností na provozních organizacích, především ve velkých městech. Přesto, jak vyplývá   z údajů zjištěných na základě vybraných údajů majetkové a provozní evidence vodovodů       a kanalizací (dále jen data VÚME a VÚPE) je patrný významný nárůst počtu provozovatelů vodovodů a kanalizací. Od roku 2004, kdy bylo evidováno 1 217 provozovatelů došlo k téměř 35 % nárůstu počtu provozovatelů (1 876 subjektů v roce 2006). Jedná se především o malé provozovatele, většinou obce, které si provoz vodovodů a kanalizací zajišťují ve vlastní režii. Mnozí z nich v předešlých letech data VÚME a VÚPE nepředávali. Tato skutečnost se částečně projevila na výrazném zvýšení počtu provozovatelů a také vlastníků v tomto období.

Ministerstvo zemědělství (MZe) ke dni 1.6.2008 evidovalo v majetkové a provozní evidenci  2 100 provozovatelů vodovodů pro veřejnou potřebu a 3 800 vlastníků. Tento počet není konečný, neboť nebylo možné, vzhledem k zákonným termínům vyplývajícím ze zákona       o vodovodech a kanalizacích, zkontrolovat všechny zaslané databáze. Po doplnění databáze od zbývajících 41 vodoprávních úřadů (z celkového počtu 206) se očekává zhruba 15 % navýšení počtu vlastníků i provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.

4.2.        Cena pro vodné a stočné

Před účinností novely zákona o vodovodech a kanalizacích, tedy do roku 2006, byly informace o průměrné výši ceny pro vodné a stočné stanovovány na základě údajů, které na požádání MZe zasílali vybraní provozovatelé vodovodů a kanalizací. Novelou zákona byla vlastníkům, popř. provozovatelům, pokud jsou vlastníkem zmocněni, v souladu                       s ustanovením § 36 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, ustavena povinnost každoročně, nejpozději do 30. června kalendářního roku zaslat na MZe úplné informace         o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce. 

V loňském roce tak MZe poprvé získalo údaje o cenách od rozhodujícího počtu vlastníků        a provozovatelů. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o novou povinnost, i přestože byli vlastníci vodovodů a kanalizací upozorněni dopisem MZe na tuto novou povinnost, zaslala úplné informace o vyúčtování všech položek ceny pro vodné a stočné jen část subjektů. Celkově tak bylo na MZe předáno 1 198 vyúčtování od 433 provozovatelů pro 970 vlastníků, což představuje pouze 23 % z celkového počtu vlastníků, kteří byli evidováni na základě odevzdaných údajů majetkové evidence za rok 2006. Z tohoto důvodu byli do šetření MZe za rok 2006 zahrnuti pouze provozovatelé, kteří nám údaje o cenách předávali i v předchozích letech.  Údaje o cenách pro vodné a stočné zjištěné ze zaslaných vyúčtování pro rok 2007 není možné poskytnout vzhledem k zákonnému termínu předání vyúčtování na MZe (30. červen).

Průměrná realizovaná cena pro vodné byla v roce 2006 vč. DPH 24,65 Kč/m³, což je o 2,97 % více než v roce 2005. Znamená to, že cena pro vodné se zvýšila od roku 2000 o 33 %.

Rozpětí cen pitné vody pro odběratele se v roce 2006 pohybovalo od 12,37 do 30,62 Kč/m³. Diferenciace v ceně mezi jednotlivými společnostmi vodovodů a kanalizací je dána výchozími podmínkami pro provozování v daném regionu, např. prostorové rozmístění spotřebišť nebo stupeň využívání vodárenských kapacit.

Tabulka 4.2.1  Průměrné ceny pro vodné a stočné v letech 2002 - 2006
Rok	Průměrná cena pro		Průměrná cena celkem pro vodné a stočné	Specifické množství vody fakturované pro domácnost
	vodné                                                                                                                                                           (včetně vody užitkové)	stočné
	Kč. m-3		Kč. m-3	l/osoba/den
2002	20,47	17,22	37,69	103
2003	21,56	18,22	39,78	103
2004	22,76	19,39	42,15	102
2005	23,94	20,56	44,5	98,9
2006	24,65	21,38	46,03	97,5
Pramen: MZe

 

V tabulce 4.2.1 je zobrazen vývoj průměrných hodnot ceny pro vodné v letech 2002-2006       a specifické spotřeby pitné vody v domácnostech ČR v tomto období. Pro informaci uvádíme i cenu pro stočné a součet cen pro vodné a  stočné.

4.3.        Ztráty vody v trubní síti

Ztráty vody v trubní síti vykázaly ve všech podílových ukazatelích v roce 2007 pokles.         Od roku 2005, kdy byl podíl ztrát v trubní síti k vodě vyrobené 20,9 %, došlo ke snížení na 20,7 % v roce 2006 a na 18,6 % za rok 2007. Snížení ztrát vody na jednoho zásobovaného obyvatele meziročně o 6 litrů na osobu a den představuje ročně více než 2 m³ na obyvatele.

To svědčí o trendu zlepšování péče o infrastrukturu vodovodních řadů. Ztráty vody v trubní síti se vzhledem k tomu, že náklady tvořící cenu pitné vody jsou z 80 % fixní, promítají do ceny max. 6 %. Jejich odstranění razantním způsobem by bylo příčinou výrazně vyšších nákladů a tedy i ceny dodávané pitné vody. Takový postup není nutný ani z hlediska využití vodních zdrojů, neboť pokles potřeby vody vytvořil ve zdrojích značné rezervy.

4.4.        Finanční podpora rozvoje vodohospodářské infrastruktury

Vláda pokračuje ve finanční podpoře rozvoje vodohospodářské infrastruktury především z toho důvodu, že úroveň vybavenosti obcí při privatizaci vodohospodářské infrastruktury byla velni rozdílná a s ohledem na sociální únosnost nelze okamžitě převést veškeré investiční náklady do ceny vody.

Tabulka 4.4.1 Finanční podpora investiční výstavby vodovodů, kanalizací a ČOV v letech 2003 - 2007
Rok	Fondy EU a Státní rozpočet			SFŽP			Státní podpora celkem		Prostředky poskytnuté Evropskou investiční bankou
	ISPA, FS, OPI	Dotace	z toho návratná finanční výpomoc	Podpora celkem	Dotace	z toho návratná finanční výpomoc	Dotace celkem*	z toho návratná finanční výpomoc
	mil. Kč
2003	11	1 531	6	2 690	2 164	526	4 232	532	619
2004	30	1 563	4	2 033	1 670	363	3 625	367	653
2005	135	1 746	0	1 989	1 671	317	3 870	317	754
2006	200	925	0	1 449	1 303	146	2 574	146	486
2007	238	1 620	0	996	923	73	2 854	73	161
Pramen : MZe, SFŽP
* částku je nutno zvýšit o prostředky poskytnuté Evropskou investiční bankou v uvedené výši

 

Vzhledem ke skutečnosti, že je nezbytné dobudovat systémy k zajištění jakosti pitné vody a zabezpečenosti dodávek tak, aby odpovídaly požadavku EU a dále se zvyšoval podíl obyvatel zásobovaných z vodovodů pro veřejnou potřebu, jeví se jako žádoucí udržet systém státní podpory i v budoucnu.

4.5.        Plány rozvoje vodovodů a kanalizací

V roce 2007 pokračovaly práce na zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR na základě ustanovení § 29 odst. (1) písm. c) zákona o vodovodech a kanalizacích. Ukončení prací včetně vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) se předpokládá v závěru roku 2008.

Tento první Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR (dále jen „PRVKÚ ČR“) představuje dlouhodobou koncepci oboru vodovodů a kanalizací s výhledem do roku 2015. Navazuje na další strategické dokumenty a dokumenty rezortní politiky, zejména na Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu do Evropské unie na léta 2004 – 2010. Rovněž respektuje požadavky vyplývající z příslušných předpisů Evropských společenství.

PRVKÚ ČR je vytvořen systémem „zdola“ a proto je založen na syntéze informací ze           14 zpracovaných, projednaných a zastupitelstvy jednotlivých krajů schválených Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (dále jen „PRVKÚK“). Je shrnutím údajů z jednotlivých krajů s důrazem na nadkrajové záměry. Z PRVKÚK byly převzaty veškeré použitelné podklady s výjimkou těch, které byly v některých PRVKÚK zpracovány nad rámec zadání a lze je označit jako nadstandardní.

V rámci PRVKÚ ČR vzniká informační systém státní správy oboru vodovodů
a kanalizací všech stupňů, který bude tvořen programem a databází Plánu rozvoje vodovodů
a kanalizací ČR. Informační systém PRVKÚ ČR se stane jedním z nástrojů pro evidenci základních demografických, bilančních, technických a ekonomických dat oboru vodovodů
a kanalizací.

V souladu s právním řádem ČR a právem Evropských společenství je současně s přípravou dokumentu posuzován také jeho vliv na životního prostředí včetně určení podmínek realizace PRVKÚ ČR v souladu s požadavky ochrany životního prostředí.

Na základě ustanovení § 29 odst. (1) písm. d) zákona o vodovodech a kanalizacích MZe projednává a eviduje navrhované změny a aktualizace PRVKÚK, které jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací. PRVKÚK jsou (stejně jako bude PRVKÚ ČR) podkladem pro zpracování v následujícím odstavci specifikované územně plánovací dokumentace podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a to pro činnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností (vodoprávního úřadu), stavebního úřadu a pro činnost obce v samostatné i přenesené působnosti. PRVKÚK jsou využívány Ministerstvem zemědělství, kraji (krajskými úřady), obcemi s rozšířenou působností (vodoprávními úřady), obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací a odbornou i laickou veřejností.

 

5.         Postup legislativních prací v oboru vodovodů a kanalizací

5.1.        Postup legislativních prací

·         Novela zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a přijaté změny zákona o vodách

K 15. březnu 2006 vstoupil v platnost dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů zákon č.76/2006, kterým byl změněn zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Tato rozsáhlejší novela obsahuje nové definice vodovodů a kanalizací, na které se zákon vztahuje, definice provozování, živnost a nové podmínky k získání povolení k provozování vodovodů a kanalizací, dělení napojených pozemků, napojení jiných vodovodů nebo kanalizací, napojení na vodovody a kanalizace, plán financování obnovy, nové povinnosti vlastníků a provozovatelů, měření a vypořádání, nová působnost orgánů státní správy a samosprávy, správní delikty v novém velmi rozšířeném znění, přechodná a závěrečná ustanovení.

·         Prováděcí předpisy k zákonu o vodovodech a kanalizacích a další související předpisy

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích byla změněna vyhláškou č. 515/2006 Sb. Novela vyhlášky, která vstoupila v platnost dnem            1. ledna 2007 zveřejněním ve Sbírce zákonů se připravovala od poloviny roku 2005. Novelou byly doplněny definice pro vybrané údaje majetkové a provozní evidence, obsah žádosti o povolení k provozování vodovodů a kanalizací, bližší vymezení pojmů kvalifikačních předpokladů (vzdělání včetně příbuzných oborů a praxe) pro provozování vodovodů a kanalizací. Vyhláška dále obsahuje změnu ve směrných číslech roční potřeby vody, obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné.

·         Opatření obecné povahy – pravidla pro členění položek při výpočtu (kalkulaci) ceny pro vodné a ceny pro stočné včetně struktury jednotlivých položek

Opatření obecné povahy bylo vydáno Ministerstvem zemědělství jako věcně příslušným správním orgánem ve smyslu ustanovení § 29 odst. 3 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích a v souladu s ustanovením § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Toto opatření stanovuje vlastníkovi nebo provozovateli vodovodu nebo kanalizace postup při výpočtu ceny pro vodné a stočné podle cenových předpisů.

Tato pravidla se poprvé použila pro výpočet (kalkulaci) cen pro vodné a stočné pro rok 2006. Vydáním tohoto opatření byla zrušena účinnost metodického pokynu č.j. 24142/2003-6000 ze dne 1. července 2003.

·         Nařízení vlády č. 229/2007

Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích  a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a  o citlivých oblastech, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů, č. 73/2007 s účinností od 1.10.2007.

5.2.        Regulace oboru vodovodů a kanalizací

Regulace v oboru vodovodů a kanalizací, jako oboru s přirozeným monopolem, je regulací nepřímou a spočívá v právu na informace a právu jejich vyhodnocení zveřejnit.

U vlastníků vodovodů a kanalizací se informace týkají, jejich technického stavu (posuzuje se míra provozovatelnosti), nově budovaných nebo obnovovaných vodovodů a kanalizací včetně nákladů na ně (posuzuje se optimálnost řešení, výše nákladů).

U provozovatelů vodovodů a kanalizací se informace týkají vynaložených provozních nákladů a údajů o výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné včetně struktury nákladových položek.

Ministerstvu je v rámci regulace uložena ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací veřejnosti. Jedním z nástrojů širšího dohledu MZe je zavedení povinnosti vlastníků, popř. provozovatelů, každoročně, nejpozději do 30. června, předat úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce (dále jen vyúčtování) na MZe. Již druhým rokem tak předávají povinné subjekty kalkulace cen pro vodné a stočné v podrobném položkovém členění spolu se skutečným naplněním předpokladů kalkulace se zdůvodněním rozdílů. Na základě těchto informací je možné podrobné srovnávání jednotlivých subjektů (benchmarking). MZe má právo stanovit i strukturu nákladových položek (viz Opatření obecné povahy). Výsledky benchmarkingu je ministerstvo oprávněno zveřejnit. MZe spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Zveřejnění má vytvořit tlak na orgány obcí, které jsou vesměs vlastníky infrastruktury vodovodů a kanalizací prosadit nápravu. Ministerstvo zemědělství má právo v případě neplnění ustanovení zákona    o vodovodech a kanalizacích navrhnout udělení pokuty a v případě opakovaného neplnění zákonných povinností při zjištění závažných nedostatků technickým auditem, rozhodnutím zrušit povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.

 

Zdroj: MZe