Metodické doporučení SZÚ
Toto doporučení nahrazuje dokument „Nouzové zásobování pitnou vodou“ z roku 2007.
Havarijní plány
Havarijní a krizové situace zásobování pitnou vodou bývají zcela osobité a jen zřídka stejně opakovatelné události, které je vždy nutné řešit individuálně na základě znalostí konkrétní místní situace. Proto veškerá preventivně vydaná doporučení v tomto směru je nutno chápat jen jako pomůcku pro rychlejší rozhodování v dané situaci anebo pro přípravu havarijních či krizových plánů.1 V havarijním plánu musí být mj. uvedena jména pracovníka a jeho náhradníka (- ů), včetně jejich kontaktních údajů, kteří mají oprávnění a povinnost neprodleně hlásit orgánu ochrany veřejného zdraví nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného vyhláškou č. 252/2004 Sb. nebo povoleného nebo určeného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví (viz § 4 odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví).
Připravenost na nouzové stavy
Pokud má být v nouzové situaci v dohledném termínu zajištěno operativní zásobování pitnou vodou, je pro to třeba učinit určitá preventivní opatření. Pokud je systém zásobován z několika zdrojů, je nejjednodušším řešením odstavit postižený zdroj. V případě propojení systému s okolními vodovody lze využít dodávku vody ze sousedního systému – tato varianta ovšem musí být předem náležitě technicky i právně ošetřena. Pokud uvedené alternativy nejsou dostupné, znamená to např. vybudování/využití záložních zdrojů vody, přípravu technických prostředků pro náhradní čerpání, úpravu i rozvod vody, obstarání terénních souprav pro rozbor vody, zaškolení pracovníků obsluhy apod., včetně periodické kontroly jejich stavu. Od roku 2001 se v České republice na základě usnesení Bezpečnostní rady státu č. 103/2000 a pod metodickým vedením MZe realizuje Koncepce zabezpečení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací, ke které lze nalézt různá metodická opatření a další podrobnosti na webové stránce MZe2 . Tato koncepce by měla zahrnout podstatnou část výše uvedených zásad. Mimo jiné je nutné již preventivně dbát také na zdravotní nezávadnost použitých chemikálií a materiálů pro styk s pitnou vodou.
Využití nového zdroje
Pokud je v krizové situaci rozhodnuto o využití nového nebo neznámého zdroje vody, nutno před použitím provést vstupní kontrolu kvality vody minimálně v rozsahu kráceného rozboru pitné vody, definovaného vyhláškou č. 252/2004 Sb.3 , který se doplní o enterokoky, popřípadě další ukazatele indikované jako potenciálně rizikové místním šetřením. Takový zdroj by měl být využit jen se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví.
Vhodná úprava vody
K zvládnutí havarijní situace lze vedle výše uvedených opatření použít řadu postupů úpravy vody. Mezi nejčastější patří zvýšení dávek dezinfekčního prostředku tam, kde je podezření z možné mikrobiální kontaminace. Při tom je však nutné mít na paměti, že např. zvýšení dávky chloru o několik miligramů (na litr) může být účinné vůči některým patogenním bakteriím (jakož i vůči sledovaným indikátorovým organismům jako E. coli nebo enterokoky), ale bude zcela neúčinné vůči patogenním prvokům (např. rodům Giardia či Cryptosporidium), nebo enterickým virům, pokud budou ve vodě přítomny. Proto je vždy nezbytné situaci komplexně vyhodnotit a nespoléhat na nulové nálezy běžných indikátorů, ale zajistit buď existenci dalších bariér (filtrace, UV-záření) nebo použít takovou dávku dezinfekčního prostředku, která spolehlivě zajistí (mikro)biologickou nezávadnost vody.
Účel metodického doporučení
Jak bylo uvedeno výše, toto doporučení by mělo sloužit jako pomůcka pro rychlé rozhodování, pro přípravu havarijních plánů a nově také pro hodnocení dopadu nebezpečí v rámci posouzení rizik4 . Pomůckou pro rychlé rozhodování, zda voda v případě určité kontaminace může být ještě bez rizika používána, a pro hodnocení dopadu nebezpečí v rámci posouzení rizik jsou doporučené limity jakosti pitné vody pro nouzové zásobování (Příloha A). Doporučená četnost a rozsah kontrol kvality vody v krizových podmínkách (Příloha B) a zásady pro zásobování vodou cisternami či nouzové stáčení pitné vody (Příloha C) budou sloužit spíše jako pomůcka pro přípravu havarijních plánů a příslušných opatření.
MUDr. František Kožíšek, CSc.
Vedoucí NRC pro pitnou vodu
Na tvorbě dokumentu dále spolupracovali: MUDr. Hana Jeligová, RNDr. Jaroslav Šašek a RNDr. Dana Baudišová, PhD.
Zdroj: SZÚ
