Problematika obnovy nevyhovujících odlehčovacích komor

Anotace

Přednáška poskytuje náměty ke zlepšení funkce, obnově nebo rekonstrukci odlehčovacích komor (dále také OK) na kanalizacích pro veřejnou potřebu, a to zejména v malých obcích. V úvodu jsou sumarizovány tuzemské aktuální právní a technické požadavky pro OK. Následně jsou zmíněny základní výpočtové hydraulické parametry ovlivňující požadovanou správnou funkci odlehčovacích komor. Pokud některé odlehčovací komory nevyhovují předepsaným hydraulickým požadavkům, jsou pro ně přehledně uvedena některá možná opatření pro funkční zlepšení, včetně jejich výhod a nevýhod. Závěrem je v souladu s právními předpisy doporučen postup pro udržení dlouhodobé potřebné funkce OK.

Aktuální právní požadavky na vody přepadající z odlehčovacích komor

Závazné požadavky pro odlehčovací komory na kanalizacích pro veřejnou potřebu stanovuje aktuálně zejména zákon č. 254/2001 Sb., o vodách – viz [1] a vyhláška č. 428/2001 Sb. – viz [3], tj. prováděcí vyhláška k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu – viz [2].

Požadavky zákona o vodách

Původně srážková voda se po vtoku do kanalizace stává vodou odpadní, proto rovněž voda přepadající z kanalizačních odlehčovacích komor v době srážkových událostí je vodou odpadní. Pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových s využitím technického zařízení platí povinnost mít povolení k tomuto vypouštění. Zákon o vodách [1] ve znění jeho novely, tj. zákonem č. 544/2020 Sb., zavedl pro všechny OK výjimku z povinnosti mít povolení k vypouštění odpadních vod. Správce poplatků však za vypouštění odpadních vod může zpoplatnit po 1. 1. 2023 vypouštění odpadních vod z těch OK, jež nevyhoví závazným požadavkům vyhlášky č. 428/2001 Sb. – viz [3]. Předpis pro platbu poplatků za vypouštění vod přepadajících z nevyhovujících OK není dosud závazně ustanoven. Aktuálně je na webu SFŽP k platbě za vypouštěné odpadní vody do vod povrchových zveřejněna jen metodická informace – viz [7], v ní stanovené obecné požadavky by byly velmi problematicky realizovatelné pro případné zpoplatnění občasných přepadů z OK, vyžadovaly by např. měření průtoků a objemů přepadů, odběry vzorků vody a rozbory kvality přepadajících vod pro všechny OK, které nesplní při odlehčení závazný ředící poměr.

Požadavky prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích

Novela vyhlášky [3] ve znění vyhlášky č. 244/2021 Sb. stanovila závazné požadavky na OK bez přechodného období, tj. s účinností od 1. 7. 2021. Závazné požadavky na funkci a provoz OK jsou uvedeny v § 19 (technické požadavky pro OK) a v § 19a (požadavky pro provoz a údržbu OK). Z těchto ustanovení zejména plyne:

OK je funkčně vyhovující, pokud při odlehčování vod splňuje závazný poměr ředění minimálně 1:4 – 1:7, tj. pokud OK zajišťuje 5 až 8 násobné zředění bezdeštného odtoku odpadních vod před odlehčením do vodního toku a po odlehčení převede bezpečně návrhový průtok odpadní vody do navazující kanalizace a do příslušné ČOV,
při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. v ČSN 75 6262 – viz [4], ověření požadované funkce OK lze provést různými metodami, při stanovení hodnot návrhových průtoků u nově navrhovaných OK a při posouzení stávajících OK se postupuje dle Tabulky č. 2 uvedené v ČSN 75 6262,
je nutné plnit závazné povinnosti pro provoz OK, tj. provozovatel musí vést evidenci kontrol a údržby OK, přičemž kontrola funkce, stavebního stavu a technologického vybavení OK se provádí dle TNV 75 6925 – viz [5] po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizace nestanoví jinak.

Základní hydraulické parametry k posouzení funkce odlehčovacích komor

U stávajících odlehčovacích komor jsou již vybudované všechny součásti OK, tj. jsou již známé rozměry OK, přelivu, kapacity škrtící tratě a odtokového potrubí apod. Pro posouzení ředícího poměru u stávajících OK nejsou proto potřebné všechny návrhové hodnoty a průtoky jako pro návrh nové OK. Je nutné vždy vycházet ze skutečné topologie stávajících posuzovaných OK. Je zapotřebí zabývat se zejména odtokem odpadních vod z OK směrem k ČOV v okamžiku začínajícího přepadu odpadních vod do recipientu, lze proto připustit určitá výpočtová zjednodušení ve srovnání s návrhem nové OK.

K ověření poměru ředění, resp. násobku ředění bezdeštného odtoku odpadních vod před odlehčením do vodního toku, jsou pro hydraulické posouzení funkce OK zapotřebí tyto dva zásadní hydraulické podklady:

Q₂₄…průměrný bezdeštný denní průtok v místě OK (vč. balastních vod), přičemž pro hydraulické posouzení funkce OK není nutné uvažovat znečištění odpadní vody, vychází se z provozních údajů nebo měření, lze využít dat ze zákaznické fakturace odpadních vod u malých povodí OK, lze využít výpočtový postup dle ČSN 75 6101 – viz [6], apod.
Q_mez resp. Q_hran resp. Q_škr , tj. podle typu a vybavení OK mezní, resp. hraniční a resp. škrtící průtok, tj. odtok vody z OK směrem k ČOV v době, kdy začíná přepad naředěné vody z OK do vodního recipientu.

Je zapotřebí rozlišovat násobek ředění (tj. „m“) nebo poměr ředění, tj. „(1 : n)“, ten je někdy uváděn jako „(1 + n)“, přičemž platí vztah – viz čl. 4.1.5 v [4]: Q_mez = m . Q₂₄ = (1+n) . Q₂₄

Rozhodující pro posouzení každé OK je stanovení tzv. mezního (hraničního) průtoku Q_mez, tj. stanovení takového mezního průtoku, při jehož dosažení začíná přepad z OK do vodního toku. Pro zjednodušení výpočtů není nutné uvažovat zejména u OK v malých lokalitách časově proměnnou hodnotu dešťových přítoků, konzumpční křivku přepadu apod.

Z provozní dokumentace, tj. z topologie posuzované OK (resp. geodetického zaměření nebo pasportu OK), je zapotřebí převzít pro výpočet mezního odtoku tyto 2 nejnutnější podklady, které ovlivňují poměr nebo násobek ředění při oddělování vod z OK:

parametry odtokového potrubí z OK směrem k ČOV: dimenze DN (mm), sklon I (%o),
poloha přelivné hrany v OK vůči dnu odtokového potrubí, tj. zpravidla
budˇ je odtok z OK s volnou hladinou (tj. nízká přelivná hrana, přeliv je umístěn pod maximální světlou výškou profilu odtokového potrubí),
nebo je zatopený odtok z OK (tj. vysoká přelivná hrana, nejčastěji je OK v kombinaci se škrtící odtokovou tratí, přeliv je výše než světlá výška odtokového potrubí).

U některých OK je hodnota mezního průtoku stanovena již v dokumentaci přímo jejich výrobcem nebo dodavatelem, tyto OK mají zpravidla jiné varianty k oddělení průtoků než je nejčastěji používaná přelivná hrana (např. mají instalovaný vírový regulátor s nastavenou průtokovou kapacitou, mají zabudován štěrbinový přepad apod.).

Jestliže provádíme vlastní ověřovací výpočet odtoku z OK pro nejčastěji používané typy OK s bočním přelivem, využívají se následující výpočtové vztahy:

výpočet odtoku z OK s volnou hladinou:
odtok z OK s nízkým přelivem způsobuje v potrubí odtok s volnou hladinou s laminárním prouděním, s hodnotou Reynoldsova čísla Re ≤ 2 320, je popsán Chézyho rovnicí s využitím rovnice kontinuity, tj. Q = A . v = A . C . √(R . i)

přičemž

A … průřezová plocha (m²) odtokového potrubí z OK

v … rychlost proudění v potrubí (m. s^-1)

R …hydraulický poloměr (m), jenž udává poměr průtočné plochy k omočenému obvodu

i … sklon čáry energie (pro rovnoměrné proudění je roven podélnému sklonu dna koryta)

C … Chézyho rychlostní součinitel, charakterizuje průtok dle drsnosti a R materiálu

nejčastěji se ale v praxi při posuzování OK s volnou odtokovou hladinou využívá hydraulických tabulek, jež vycházejí z rovnic Chézyho, Manninga, Colebrooka – Whita či Pavlovského apod., tj. již se zavedením potřebných součinitelů dle materiálu potrubí.

výpočet zatopeného odtoku z OK:
zatopeným odtokem je výtok otvorem z akumulace v OK s vysokým přelivem do škrtící tratě, ale u malých lokalit často přímo plným profilem do odtokového potrubí směrem k ČOV, tj. s tlakovým režimem v počátečním úseku této stoky, protože škrtící trať by teoreticky musela být vybudována ve velmi malé, ale provozně nepřípustné dimenzi,
při posuzování těchto typů OK předpokládáme zpravidla pro zjednodušení ustálený stav v začátku přepadu, tj. neuvažujeme konzumpční křivku přepadu, ani režim plnění či prázdnění OK v čase, zpětné vzdutí apod.,
pro dokonalý zatopený kruhový odtok se předpokládá výška přelivu nejméně 2 x DN škrtící tratě nebo odtokového potrubí, ale pro zjednodušení se používá zpravidla standardní vzorec také v případě, že nedosáhneme při počátku přepadu této podmínky (tj. v odtoku nastane krátkodobý přechod mezi různými způsoby proudění),
standardní vzorec pro výpočet zatopeného odtoku z OK: Q = µ . A . √ (2 g . h_krit)

přičemž

µ …výtokový součinitel odtoku (bezrozměrný, závislý na Re)

A … průřezová plocha (m²) odtokového potrubí z OK

g… tíhové (gravitační) zrychlení, pro ČR = 9,81 m. s-²

h_krit …hloubka těžiště (m) výtokového otvoru pod hladinou, u nejčastěji užívaného kruhového odtokového potrubí se těžiště nachází v polovině dimenze DN, proto hloubka těžiště pod hladinou v místě výtoku z OK se stanovuje h_krit. = h – DN/2, kde h je výška přelivu (m)

Některá možná opatření pro funkční zlepšení u nevyhovujících OK

Vzhledem k blížícímu se termínu možného zpoplatnění nevyhovujících OK mají již aktuálně provozovatelé kanalizací v ČR prověřen stav u významného počtu provozovaných OK.

V malých lokalitách, tj. v případě, kdy je dle čl. 3.7 v ČSN 75 6262 – viz [4] v povodí OK připojeno méně než 10 000 EO, se OK posuzují nejčastěji klasickými racionálními metodami s využitím některých výše popsaných hydraulických výpočtů. U velkých lokalit se při prověřování funkce OK vychází zpravidla z hydraulických modelů kanalizační sítě a z výpočtů zpracovaných v generelech odvodnění a ve studiích kanalizací, případně se využívá doplňkových provozních měření průtoků na kanalizaci.

Výsledky prověřování aktuálních ředících poměrů u OK potvrzují, že většina provozovaných OK splňuje závazná kritéria a OK jsou technicky vyhovující. Zejména u malých lokalit se pohybují poměry ředění u OK na kanalizaci zpravidla v rozmezí 1:50 a více, někdy dokonce až 1:1 000, což logicky vyplývá z velmi malých přítoků splaškových vod do OK za bezdeští v porovnání s průtoky zatíženými srážkovými vodami. Při plánování úprav OK je ale zapotřebí věnovat pozornost rovněž těmto OK, protože vysoký poměr ředění u OK je sice přínosný pro vodní tok, ale způsobuje sníženou účinnost čištění odpadních vod vlivem hydraulického přetížení ČOV. Předepsaný závazný ředící poměr 1:4 pro OK vychází právě ze skutečnosti, že rovněž případné hydraulické přetížení 1:4 na ČOV je ještě přijatelné pro typově velký počet ČOV a nezpůsobí u nich rapidní zhoršení účinnosti čištění odpadních vod, ani současně nevyvolá realizaci nákladných opatření k retenci naředěných odpadních vod. V praxi je nutné uplatňovat odlišný přístup k posuzování OK pro malá a velká povodí dle čl. 3.7 v ČSN 75 6262 – viz [4] s hraniční hodnotou 10 000 EO. Zejména pro malé lokality vyplývá, že pro kontext funkce OK s ČOV je optimální navrhnout OK tak, aby byl zajištěn nezatopený odtok z OK směrem k ČOV v kapacitním objemu potrubí – viz následující příklad:

z hydraulických tabulek vyplývá, že odtokovým potrubím z OK navrženým v nejmenší možné dimenzi DN 250 s nejmenším přípustným sklonem 5%o odteče při kapacitním průtoku 50,6 l/s,
pokud použijeme přípustný poměr ředění 1 díl splašků a 4 díly srážkových vod, potom bude v této odtokové stoce na začátku přepadu přípustně protékat 1/5 splašků z celkového kapacitního průtoku, tj. Q₂₄ = 50,6 : 5 = cca 10 l/s splašků = 864 m³/den, což při průměrné specifické produkci vod 100 litrů na obyvatele za den znamená hydraulicky přípustný odtok splaškových vod z OK od cca 8 600 obyvatel připojených na OK,
pro větší počet připojených obyvatel již nebude dodržen závazný poměr ředění v této odtokové stoce s minimálními přípustnými parametry, tj. DN 250 a sklonem 5 %o.

Pokud některé posuzované odlehčovací komory nevyhovují předepsaným hydraulickým požadavkům, je zapotřebí se prioritně soustředit na úpravu rozhodujících parametrů jejich stavebních součástí. Hydraulický výpočet poměru ředění ovlivňují u nejčastějších typů odlehčovacích komor zejména parametry odtoku z OK směrem k ČOV a přelivná hrana. Vždy je však nutné posuzovat funkci OK také v kontextu s funkcí ČOV.

Při úpravě nevyhovujících OK se doporučuje respektovat následující technické zásady, případně výhody nebo nevýhody související se stavebními úpravami OK:

Úprava parametrů odtoku z OK směrem k ČOV
před odtokovým potrubím směrem k ČOV je u některých typů OK osazena trubní škrtící trať, její nejmenší přípustná dimenze se udává hodnotou DN 300, výjimečně DN 250 – viz čl. 9.2.1.1 v ČSN [4], což v praxi platí spíše jen u velkých lokalit, v menších obcích se vyskytují také škrtící tratě DN 200 a výjimečně dokonce DN 150, tyto dimenze ovšem působí provozní problémy, zejména zanášení škrtící tratě při déletrvajícím suchu,
v malých obcích s nejčastější dimenzí odlehčené stokové sítě DN 250 se škrtící trať za OK zpravidla vůbec nenavrhuje, protože škrtící efekt by se potřebně neprojevil, v těchto případech se zvažuje škrtící clona či přiškrcené kanalizační šoupě apod.,
škrtící trať neumožňuje územní rozvoj v povodí OK, protože zpravidla u ní neexistuje kapacitní rezerva pro zvýšení odtokového množství do ČOV, u nových OK se již dle ČSN – viz [4] nedoporučuje navrhovat škrtící trubní trať k regulaci odtoku,
oproti škrtící trubní trati je trochu vhodnější štěrbinová odlehčovací komora, v níž je bezdeštný průtok převáděn otvorem (štěrbinou) ve dně přítokového potrubí a šířka nebo délka štěrbiny je zpravidla regulovatelná a umožní přizpůsobit OK při územním rozvoji, ovšem velkým rizikem je zejména u malých lokalit časté ucpání štěrbiny, což může způsobit nežádoucí přepad odpadní vody do vodního toku už za bezdeští,
k významné redukci odtokového množství vody směrem k ČOV lze navrhovat v OK pasivní vírový ventil s nastavenou hodnotou regulovaného průtoku nebo zejména u velkých městských lokalit je vhodné osadit aktivní škrtící zařízení umožňující nejen regulaci, ale také cílené řízení a ovládání průtoku,
pro regulaci nebo řízení odtoku z OK lze rovněž zvážit návrh k osazení čerpací stanice.

Úprava výšky přelivové hrany OK
výšku přelivné hrany nade dnem přítokového potrubí je nutno upravit tak, aby odlehčení přitékajících smíšených splaškových a srážkových vod nastalo teprve až po dosažení výpočtového mezního průtoku Q_mez. a byl tak dodržen předepsaný poměr ředění vod,
ke zlepšení ředícího poměru v OK se nejčastěji navrhuje zvýšení přelivové hrany, toto ale zvláště u OK se zatopeným odtokem může způsobit zpětné vzdutí v přítokové stoce, je proto nutné ověřovacím výpočtem posoudit dopad nového řešení přelivu na přítokovou stoku do OK vč. zaústění kanalizačních přípojek, a také vždy je zapotřebí posoudit, zda kapacita stávajících stok převede zvýšené průtoky z upravované OK,
u oboustranného přelivu je také vhodné zvážit a výpočtem doložit účinek případného přebudování na jednostranný přeliv za účelem snížení kapacity přelivu,
často se navrhuje snížení přelivové hrany u stávajících OK, aby se snížil velký poměr ředění přepadajících vod z OK způsobující nežádoucí hydraulické přetížení ČOV, v tom případě je však nutné výpočtem ověřit vliv N-letých průtoků ve vodním toku na OK, tj. nesmí docházet k zaplavování OK a ke zpětnému vzdutí do kanalizace nebo na terén, a je také nutné posoudit kapacitu stávající odlehčovací stoky do recipientu.

Retenční nádrž
původní retenční nádrže na kanalizacích se navrhovaly bez přepadů a v místech, kde kapacita kanalizace byla poddimenzovaná a výstavba nádrže k zadržení a postupnému odtoku odpadních vod byla prokazatelně levnější oproti nutnému zvýšení kapacity stoky,
postupně se u retenčních nádrží začaly budovat přepady do vodních toků s tím, že byla předepsána určitá doba zdržení v nádrži, aby nedošlo k podstatnému ovlivnění vodního toku, tj. tyto retenční nádrže sloužily k oddělení části odpadních vod obdobně jako OK,
na rozdíl od OK má retenční nádrž schopnost zadržet část nerozpustných látek před přepadem do vodního toku, proto v některých případech je vyžadováno vybudování retenční nádrže u OK z důvodu zlepšení kvality vody ve vodním toku, i když tato OK splňuje ředící poměr, nicméně k tomu je zapotřebí zdůraznit, že největší znečištění nerozpustnými látkami vzniká při prvním splachu srážkových vod do kanalizace, zvláště po době dlouhého bezdeští, a právě tento první příval znečištění je zachycen před odlehčením z OK a je veden kanalizací až k vyčištění do ČOV,
z legislativních předpisů není zcela jasné, jak se má výpočtem posuzovat ředící poměr pro vody přepadající z retenční nádrže, která má funkci OK, resp. je s OK evidenčně vedena jako jeden funkční objekt, ale přepadající voda má jiné kvalitativní složení než přepad z OK bez retence, tj. má lepší kvalitu závislou na době zdržení vody v nádrži.

Mechanické předčištění u OK
na hydraulickou funkci OK nemá zásadní vliv osazení mechanického předčištění, někdy se ale doporučuje k zadržení plovoucích látek a omezení znečištění v recipientu,
dle čl. 10.1.1 a čl. 10.1.3 v ČSN 75 6262 – viz [4] je osazení mechanického předčištění u OK vhodné jen tam, kde je to technicky možné a současně kde nedojde k ohrožení kanalizace vč. přípojek zpětným vzdutím nebo k výronu odpadních vod na okolní terén,
v praxi se osazuje mechanické předčištění pouze u velkých městských OK (např. norné stěny, strojně stírané česle apod.), zpravidla také při propojení OK s retenční nádrží,
dle zkušeností z povodní byly odstraněny ručně stírané mechanické česle u OK v mnoha obcích, protože tyto byly vyhodnoceny jako významná příčina zadržování odtoku z důvodu jejich rychlého ucpání a přispívaly tak ke zhoršování povodňového stavu.

Oprava, obnova či rekonstrukce odlehčovacích komor nebo jejich zpoplatnění

Při prověřování funkce OK je nutné prvotně provést aktualizaci provozní dokumentace OK, což je spojeno nejen s ověřením topologie OK (např. aktualizace výkresů, doměřování chybějících dat apod.), ale je při tom také prováděna přímo v terénu podrobná kontrola aktuálního stavu všech stavebních nebo technologických součástí posuzovaných OK. Výsledek posouzení ředícího poměru OK a výsledek terénní kontroly stavu OK rozhoduje, zda u posuzované OK je stav zcela vyhovující nebo zda je zapotřebí provést opravu, obnovu či rekonstrukci OK.

oprava odlehčovací komory
provozovatel provádí opravy OK na své náklady ihned po dokončení terénní kontroly OK, případně je uskuteční současně s nejbližší plánovanou údržbou nebo při čištění OK,
k častým opravám patří např. zpevnění poškozené ochrany proti abrazivním účinkům odpadní vody a betonování výtluků u přelivu a ve dně nebo na stěnách OK, utěsnění nebo potřebné přenastavení stavitelných hradicích prvků (dluží), apod.

obnova odlehčovací komory
obnova OK se provádí na náklady vlastníka předmětné OK a zahrnuje výměnu všech poškozených nebo znatelně opotřebovaných součástí OK,
obnova nevyžaduje stavební povolení, provádí se zpravidla uvnitř objektu stávající OK,
co všechno je možné považovat za obnovu je podrobněji uvedeno v [2], [3] a [9].

rekonstrukce odlehčovací komory
k rekonstrukci OK se přistupuje, pokud zlepšení její funkce nelze dosáhnout pouhou opravou nebo obnovou, zpravidla je potřebné zvětšení nebo dostavba objektu OK, apod.,
rekonstrukce OK se provádí na náklady vlastníka předmětné OK a povoluje se dle stavebního zákona – viz [8] jako vodní dílo, tj. objekt kanalizace pro veřejnou potřebu,
před rekonstrukcí OK je nutno vzít do úvahy ustanovení § 19, odst. 7 vyhlášky [3], tj. vodoprávní úřad může v rámci řízení o změně stavby jednotné kanalizace, tj. také při změně související OK, v individuálních odůvodněných případech rozhodnout o posouzení OK podle požadavků uvedených v čl. 5 ČSN 75 6262 – viz [4], tento článek se zabývá posouzením emisí a imisí ve vodních recipientech, a na základě výsledků tohoto posouzení může poté požadovat jiný poměr ředění odpadních vod nebo jiné technické řešení odlehčování vod v OK.

Udržení dlouhodobé potřebné funkce odlehčovacích komor

Aktuální požadavek na prověřování funkce OK je nárazovou jednorázovou kontrolní akcí. Pokud provozovatel nebo vlastník OK důsledně využívá ustanovení stavebního zákona [8] a vyhlášky [3], má garantovanou dlouhodobou udržitelnost potřebné požadované funkce OK, kterou není zapotřebí průběžně prokazovat, jestliže nedojde k významné změně zástavby oproti původním územně plánovacím předpokladům.

Využití stavebního zákona

Generely odvodnění nebo koncepční studie kanalizací jsou zpracovávány dle rozvojových zásad územních plánů měst a obcí, zpravidla se vypracovávají s výhledem na 20 – 30 let. Pokud nenastanou změny v územních koncepcích, je po celou dobu platnosti územního plánu garantován také vyhovující hydraulický stav kanalizace včetně parametrů OK. Pokud by nastala významná změna v územních plánech v rozsahu plánované zástavby, je nutné, aby provozovatel kanalizace při projednávání změn územního plánu ihned uplatnil požadavek na aktualizaci generelu odvodnění a původních kanalizačních výpočtů, a měl tak včas připravené podklady k vydání stanoviska k připojení nově plánovaných objektů na kanalizaci. Informaci o každé změně územního plánu získá provozovatel kanalizace, jestliže požádá dle § 23a) stavebního zákona [8] o zařazení do seznamu oprávněných investorů. Poté bude vždy vyrozuměn o úkonech správního orgánu při projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Využití vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích

Pokud se nepodaří provést přepočet kanalizace při změně územního plánu, je pak možno využít ustanovení § 19, odst. 11 vyhlášky [3], tj. vyžadovat na náklady investora přepočet související stávající kanalizace a OK v projektové dokumentaci předkládané pro povolení připojení kanalizace z nových objektů neuvažovaných v původním územním plánu. Pokud se tímto výpočtem prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo se prokáže zhoršení poměrů ředění v OK nad rámec kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena.

Závěr

S ohledem na možné zpoplatnění nevyhovujících odlehčovacích komor od roku 2023 mají již vlastníci a provozovatelé kanalizace pro veřejnou potřebu prověřenou podstatnou část provozovaných OK. Z prvotních výsledků posouzení OK vyplývá:
zejména v malých lokalitách již téměř všechny OK vyhovují aktuálním požadavkům,
u některých OK byly zjištěny nedostatky menšího rozsahu a jejich náprava byla již uskutečněna formou opravy nebo obnovy nevyhovující části OK,
v ojedinělých případech bylo zjištěno, že v povodí některých OK probíhala v uplynulých desetiletích významná výstavba nad rámec původních územních plánů, dopad neplánované výstavby na OK byl dodatečně podchycen v aktualizovaných generelech odvodnění nebo v aktualizovaných studiích kanalizace,
problematické z hlediska termínu možného zpoplatnění budou asi pouze ty OK, u nichž bylo zjištěno, že bude potřebná jejich rekonstrukce vyžadující stavební povolení.

Pro OK, u nichž se nepodaří realizovat nápravu stavu do konce roku 2022, je potřebné:

co nejdříve stanovit právním předpisem závazná pravidla pro zpoplatnění vypouštěných odpadních vod z občasných přepadů z odlehčovacích komor,
ustanovit přechodné nezpoplatněné období pro dokončení rekonstrukcí aktuálně nevyhovujících OK,
uvést případné požadavky správce poplatků na realizaci technických opatření souvisejících se zpoplatněním, které musí vlastníci OK včas zahrnout do svých nákladů na rekonstrukci dosud nevyhovujících OK.

Literatura (všechny citované dokumenty jsou uvažovány v jejich platném znění):

[1] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), tj. ve vztahu k OK zejména ve znění zákona č. 113/2018 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb.
[2] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
[3] Vyhláška č. 428/2001 Sb., tj. ve vztahu k OK ve znění vyhlášky č. 244/2021 Sb.
[4] ČSN 75 6262 Odlehčovací komory
[5] TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok
[6] ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky
[7] Informace pro plátce poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových – číslo aktuální verze: 1, platnost: od 6. 1. 2022, zveřejněno na webu SFŽP
[8] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
[9] Metodický pokyn MZe pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací