Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh nařízení vlády o stanovení některých ložisek štěrkopísku ložisky strategického významu. K vydání nařízení vlády je vláda ČR zmocněna na základě § 6a odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 465/2023 Sb. Ložiska štěrkopísku, nachází-li se tento nevyhrazený nerost na ložiskách, které se považují za výhradní jsou kritickým nerostem ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s avizovaným nedostatkem štěrkopísku, ale i stavebního kamene zpracovala na základě požadavku Ředitelství silnic a Dálnic a Správy železnic Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou „Studii dostupnosti kameniva pro plánované stavby železniční infrastruktury a stavby dálnic a silnic I. tříd.
Ze závěrů studie je zřejmé, že z hlediska budoucího vývoje lze očekávat alarmující nedostatek kameniva, neboť zásoby některých ložisek jsou časově krátkodobě omezené. Většina otevřených ložisek štěrkopísku dotěžuje existující zásoby suroviny. Rozvoj těchto ložisek se odehrává zejména v rámci již stanovených dobývacích prostorů (DP v postupném rozšiřování a zahloubení v rozsahu platného rozhodnutí do maximálního hospodárného vyčerpání všech zásob.
Pokud nebudou do 10 let postupně vytvářeny územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality, dá se předpokládat ukončení těžeb na min. 45-50 % všech funkčních ložisek štěrkopísků na území ČR. Nedostatečné zásoby se projevují rostoucí cenou, delšími dovozovými vzdálenostmi, nedostatkem některých klíčových kvalitních frakcí drceného a těženého kameniva do obaloven a betonáren.
Je nezbytné na základě celkových bilancí zajistit zásobování surovinami i pro jiné standardní či strategické stavby, např. bydlení a energetika. Otvírka nových ložisek je jedinou možností k dosažení dostatečného množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost. Rovněž je zapotřebí, bezkonfliktně a hospodárně dotěžit stávající vytěžitelné zásoby na roztěžených ložiskách stavebních surovin.
Je rovněž žádoucí, jako nástroj prevence dostupnosti surovin, využití institutu ložiska strategického významu, kdy vláda nařízením vlády určí ložiska nezbytná pro zajištění surovin pro klíčové strategické stavby.
Předmětem nařízení vlády je stanovení některých ložisek štěrkopísku ložisky strategického významu.
Návrh ložisek strategického významu vychází z materiálu s názvem: „Studie výběru ložisek stavebních surovin pro jejich určení ložisky strategického významu s podrobným odůvodněním ve smyslu liniového zákona č. 416/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů“, který zpracovala Česká geologická služba. Celkem se jedná o 18 ložisek, která se nacházejí v 8 krajích.
Zajištění dostatku stavebních surovin patří mezi zásadní priority Ministerstva průmyslu a obchodu.
Navrhovaná právní úprava má pozitivní vliv na celkový příjem veřejných rozpočtů. V tuto chvíli lze objektivně kvantifikovat pouze úhradu z vydobytých nerostů, při jejímž výpočtu bylo vycházeno ze součtu vytěžitelných zásob jednotlivých ložisek. Celková úhrada činí 1,117 mld. Kč, z toho pro rozpočty obcí 446 mil. Kč, pro rozpočty krajů 111 mil. Kč a pro státní rozpočet 559 mil. Kč. Pasporty ložisek obsahují i předpokládanou roční těžbu, a tak lze dovodit i roční úhradu, která v průměru činí cca 23,08 mil. Kč, z toho pro rozpočty obcí 9.23 mil. Kč, pro rozpočty krajů 2,31 mil. Kč a pro státní rozpočet 11,54 mil. Kč.
Nabytí účinnosti nařízení vlády se předpokládá dnem 1. října 2025.
Ministr průmyslu a obchodu požádal ministryni spravedlnosti a předsedkyni Legislativní rady vlády o výjimku z povinnosti zpracovávat hodnocení dopadů regulace RIA u uvedeného návrhu nařízení vlády o stanovení některých ložisek štěrkopísku ložisky strategického významu, a také o zkrácení lhůty pro mezirezortní připomínkové řízení na 10 pracovních dnů.
Ministryně spravedlnosti dopisem ze dne 11. července 2025, čj. 27889-2025-UVCR, v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace požadovanou výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace u dotčeného návrhu udělila a rovněž v souladu s čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády povolila zkrácení lhůty pro mezirezortní připomínkové řízení na 10 pracovních dnů.
Ilustrační foto Farzan Lelinwalla, Unsplash
