Tým vědců z VUT, MU a Akademie věd ČR vyvinul novou metodu čištění vody pomocí plasmatu

S novou technologií pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu přišli brněnští vědci. Zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy, jako jsou sinice a bakterie. Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku, nový vynález má naopak potenciál zvládnout velké objemy vody a tedy i najít využití v praxi. Pro technologii CaviPlasma, chráněnou českým patentem, nyní výzkumníci hledají investora. V současné době je kontaminace vod velký problém, ať už mluvíme o vodě odpadní, užitkové nebo pitné. Vody mohou obsahovat například patogenní mikroorganismy, typicky sinice u povrchových vod, splašková voda zase může být kontaminována…

Více zde >>>

Novela vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 459/2012 Sb., o požadavcích na biometan, způsob měření biometanu a kvality biometanu dodávaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo podzemních zásobníků plynu. Vyhláška je upravena na pojmy a definice dle platného znění Energetického zákona, dochází k upřesnění měření mezi zásobníkem plynu a plynárenskou soustavou jiného státu, výrobnou plynu a zásobníkem plynu.…

Více zde >>>

Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2019

Ministerstvo zemědělství publikovalo Modrou zprávu za rok 2019. Vodohospodářská ročenka „Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2019“ se zažitým názvem Modrá zpráva je jedním ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství publikuje každoročně již od roku 1997. Ročenka je zpracovávána tradičně ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním cílem je seznámit čtenáře s přehledem činností souvisejících s vodním hospodářstvím v roce 2019, s trendy vývoje i dosaženými změnami. Poprvé je zde uvedena informace o monitoringu specifických látek (rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonálních přípravků a dalších) v povrchových…

Více zde >>>

Modrá zpráva 2019: Česko má dalších 54 čistíren odpadních vod, 233 kilometrů vodovodů a 393 kilometrů kanalizací

Podle „Modré zprávy 2019“, kterou Ministerstvo zemědělství předložilo vládě, se v České republice se za uplynulý rok zvýšil počet čistíren odpadních vod o 54, rozrostly se také vodovodní sítě o 233 km a přibylo 393 km kanalizačních potrubí. Ministerstvo zemědělství poskytlo na podporu vodního hospodářství více než 2,7 miliardy Kč. Ministerstvo zemědělství v roce 2019 spravovalo devět dotačních programů zaměřených na vodní hospodářství, z toho sedm národních a dva financované z národních či nadnárodních zdrojů. Celkově jsme loni na podporu vodního hospodářství poskytli 2,7 miliardy korun. Prostředky směřujeme například na výstavbu…

Více zde >>>

Hledání technologií pro detekci a odstranění virů a bakterií v odpadních vodách a kalech

VŠCHT Praha společně se společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. ze skupiny Veolia v rámci projektu ARG Tech vyvíjí technologie pro odstranění bakterií rezistentních na antibiotika z čistírenských kalů a monitoruje výskyt původce nemoci COVID-19 v odpadních vodách. Aktuální suchá období vyvolávají poptávku zemědělců po organické hmotě, která zvyšuje záchyt vody v půdě. Stabilizované čistírenské kaly mohou (nehledě na jejich využití jako hnojiva) tuto poptávku z velké části uspokojit. Nově zaváděná zpřísnění legislativy pro aplikaci kalů v zemědělství se týkají vnosu patogenních mikroorganismů, těžkých kovů, pesticidů a zbytků léčiv do půdy. Riziko spojené…

Více zde >>>

Odpadní vody jako zdroj energie pro města

Zlepšení hospodaření s vodou a komunálními odpady je velkou aktuální výzvou pro města budoucnosti – smart cities. Na dodávku pitné vody a čištění vod odpadních připadají ve vyspělých zemích asi 4% z celkové spotřeby elektrické energie. Výsledky výzkumu v rámci projektu REEF 2W dokládají, že zejména čistírny odpadních vod (ČOV) jsou schopné elektřinu a další formy energie také efektivně vyrábět. Evropský projekt v rámci programu Interteg Central Europe, na kterém se podílejí za Českou republiku VŠCHT Praha a Veolia ČR, ukazuje cesty, jak hledat nové možnosti a rezervy v produkci energie z obnovitelných zdrojů na ČOV,…

Více zde >>>

Za nesprávný provoz bioplynové stanice hrozí pokuty

Výrobně obchodní družstvo Kadov, které v rámci Bioplynové stanice Kadov, AŽV Lnářský Málkov provozuje dva stacionární zdroje znečišťování ovzduší – „výrobu bioplynu“ a „kogenerační jednotku“, porušilo zákon o ochraně ovzduší. Obě zařízení provozovalo v rozporu s povolením provozu. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích za to družstvu uložili pokutu 120 tisíc korun. Kontrolu zařízení jsme provedli v prosinci 2019. U zdroje „výroba bioplynu“ nesplnilo družstvo podmínky provozu, když ČIŽP a Krajskému úřadu Jihočeského kraje neoznámilo do 24 hodin odstávku stanice při poruše na oběhovém kole a u…

Více zde >>>

SOVAK ČR vydal publikaci Biologická kontrola čistíren odpadních vod

Na podzim loňského roku rozhodlo představenstvo SOVAK ČR o vydání vysoce odborně specializované publikace Biologická kontrola čistíren odpadních vod.  Publikace se zabývá rozeznáváním hlavních separačních problémů aktivovaných kalů, principy mikroskopického rozboru a určování významných mikroorganismů metodami optické mikroskopie a metodami molekulární biologie. Její předností je i zvlášť bohatá příloha III, zahrnující 88 fotografií. Vzhledem k zacílení publikace Biologická kontrola čistíren odpadních vod je třeba upozornit, že v úvodních kapitolách sice rámcově shrnuje principy biologických čistírenských procesů, základní uspořádání aktivačního procesu i hlavní zásady chemicko-technologického sledování provozu ČOV, ale nechce a ani…

Více zde >>>

SFŽP: dotace pro malé obce na alternativní řešení čištění odpadních vod

Nedaří se ve vaší obci postavit kanalizaci a čistírnu odpadních vod? Řešením může být soustava domovních čistíren. S financováním pomůže dotační titul Ministerstva životního prostředí. Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR nabízí obcím na zlepšení kvality vod 200 milionů korun. Soustava domovních čistíren (DČOV) je cestou v případech, kdy není možné kvůli terénu, vysokým nákladům nebo technickým důvodům vybudovat klasickou čistírnu odpadních vod. O dotace požádají od 2. března obce, čistírny pak instalují přímo v domácnostech. Na decentralizované čistění odpadních vod vsadili například v obci Starkoč na Kutnohorsku. Obec…

Více zde >>>

Inspektoři ČIŽP zastavili provoz čistírny odpadních vod Březhrad

Inspektoři z Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové zastavili provoz čistírny odpadních vod Březhrad. Společnost Purum s.r.o. provozovala téměř tři měsíce zařízení způsobem, který nebyl povolen, tedy akumulací odpadních vod v nádržích, které nebyly pro provoz zařízení schváleny. Firma však především nedoložila, jakým způsobem naložila s minimálně 1220 m3 odpadních vod. Důležitou roli při rozhodnutí zastavit provoz hrálo to, že čistírna leží ve vodohospodářsky velmi zranitelné oblasti. Společnosti Purum vypršelo povolení k vypouštění odpadních vod do Labe a požádala o nové. Krajský úřad Královéhradeckého kraje ale po provedeném řízení rozhodl nové povolení…

Více zde >>>

MŽP připravilo návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě

Předloženým návrhem se prodlužuje přechodné období stanovené vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě do 31. prosince 2022. Vyhláška vejde v platnost dnem 1. listopadu 2019. Výše uvedená vyhláška zavedla jednotný limit pro obsah mikroorganismů, při jehož splnění jsou kaly považovány za upravené ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a je možné je aplikovat na zemědělskou půdu. Tento limit byl stanoven na shodné úrovni s evropskými zeměmi a je přísnější než limit pro kaly kategorie II podle předchozí vyhlášky. To v případě řady čistíren odpadních vod znamenalo…

Více zde >>>

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na čistírně odpadních vod

Zákonné povinnosti  Základním předpisem bezpečnosti práce je zákoník práce. Bezpečnosti práce se zákoník práce dotýká na několika místech, ale hlavně v hlavě páté, v § 132 až 138. Hlavní povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoví  § 132 a 133 zákoníku práce. V § 132 se uvádějí  základní ustanovení, že: zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich zdraví a života, která se týkají výkonu práce, je  povinností  zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci také všech…

Více zde >>>

4. dotační výzva SFŽP: 2,5 miliardy na výstavbu vodárenské infrastruktury

Ministr životního prostředí uvolňuje 2,5 miliardy korun z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR na výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Prostředky poslouží obcím ke zmírnění negativních dopadů sucha, k řešení nedostatku pitné vody a zlepšení kvality podzemních i povrchových vod. Žádosti je možné podávat od 1. listopadu 2019

Více zde >>>

Hlášení o omezení, přerušení a obnovení provozu ČOV, poplatková agenda

SOVAK ČR si dovoluje připomenout, že v souvislosti s přijetím zákona č. 113/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který nabyl účinnosti 1. 1. 2019, dochází ke změně správce poplatku, a to z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR). Jedním z důsledků této změny je i změna ohlašovacího místa, kde provozovatel vodohospodářské infrastruktury oznamuje omezení, přerušení a obnovu provozu čistírny odpadních vod. Zatímco podle původní zákonné úpravy provozovatel – znečišťovatel tyto skutečnosti oznamoval podle § 89,…

Více zde >>>

Stanovisko MŽP k záměrům výstavby zařízení k energetickému využití čistírenského kalu

Stávající platná legislativa nezamezuje využití kalů z ČOV na zemědělské půdě, pouze byly upřesněny podmínky, za kterých je možno s kaly takovýmto způsobem nakládat, tak aby byla zajištěna ochrana životního prostředí a lidského zdraví. Současně byly tyto podmínky nastaveny v souladu s limity stanovenými platnou legislativou v okolních zemích. Samostatné spalování usušeného kalu, spalování čistírenských kalů ve směsi s biomasou (štěpka, sláma) a pyrolýza, je možno vyhodnotit jako nakládání s odpady (kaly z ČOV). Jedná se tedy o zařízení, která je nutno provozovat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.,…

Více zde >>>