Ornitologové celého světa sčítají vodní ptáky již 60 let

Stovky českých ornitologů a desetitisíce dalších ve 189 zemích světa tradičně vyrazí o víkendu 17. a 18. ledna sčítat vodní ptáky na řeky, rybníky, přehrady, mořská pobřeží, ledová jezera i tropické mangrovy. Zapojí se tak do celosvětově nejstaršího a nejrozsáhlejšího projektu tzv. občanské vědy (citizen science) – Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které letos slaví 60 let své existence. Projekt přináší cenné údaje o dlouhodobých změnách populací vodních ptáků a významně přispívá k jejich ochraně, ale i k ochraně mokřadů. Sčítání v Česku organizuje Fakulta životního prostředí ČZU v Praze jako…

Více zde >>>

Výstavba přehrady Vlachovice: Memorandum potvrzuje spolupráci všech klíčových partnerů

Memorandum o výstavbě vodního díla Vlachovice dnes v Újezdu u Valašských Klobouk podepsali zástupci devíti dotčených obcí, Zlínského kraje, Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Vodovodů a kanalizací Zlín a Povodí Moravy, s. p. Cílem je zajistit spolehlivý zdroj pitné vody pro obce Zlínského kraje a nastavit spolupráci při přípravě, výstavbě, financování a provozu samotného vodního díla Vlachovice. V souvislosti s výstavbou vodárenské nádrže Vlachovice, která kromě jiného posílí zásobování Zlínského kraje vodou prostřednictvím propojených vodárenských soustav, je patřičná pozornost věnována také kvalitě vody přitékající do nádrže. „Dnešním podpisem memoranda o spolupráci byly stvrzeny kroky všech…

Více zde >>>

Modrá zpráva 2024: na podporu vodního hospodářství v roce 2024 směřovalo téměř 11,8 miliardy korun, povodně ukázaly potřebu investic

Ministerstvo zemědělství (MZe) představilo Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2024, kterou dnes vzala na vědomí vláda. Dokument potvrzuje, že loňský rok byl v ČR extrémní jak z pohledu teplotních podmínek, tak v oblasti hydrologie. Přinesl rekordní průměrné teploty, mimořádné srážkové úhrny, ale i pozitivní vývoj hladin podzemních vod. Na financování vodohospodářských opatření směřovalo celkem 11,8 miliardy korun z národních i evropských zdrojů. Loňský rok na území ČR hodnotíme jako teplotně mimořádně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 10,3 °C byla o 2 °C vyšší než normál 1991–2020.…

Více zde >>>

Pokročilé technologie skupiny Veolia nastavují nové standardy pro velkoobjemové opětovné využívání vody v Brazílii

Závod pro recyklaci odpadních vod v lokalitě Vitória se stane v Brazílií první velkou realizací pro opětovné využití vody pro průmysl. Technologie obsahuje zejména vysoce výkonné membránové bioreaktory a reverzní osmózu společnosti Veolia, světového lídra v technologiích úpravy vody. Projekt, který bude recyklovat 85 % městských odpadních vod z aglomerací v blízkosti toku Camburi, vytvoří spolehlivé dodávky vody pro průmysl i ostatní využití (zejména zálivka, splachování toalet a čištění ulic). Dojde tak k uvolnění stresu stávajících zdrojů pitné vody odpovídající potřebám 200 000 ekvivalentních obyvatel (EO). S kapacitou zpracování odpadních vod 450 l/s (38…

Více zde >>>

Ministr Hladík jednal se starosty na Jesenicku o obnově vodních toků po ničivých zářijových povodních. MŽP vyjednalo 3 miliardy korun na protipovodňová opatření

Ve čtvrtek 26. 6. navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík s ministrem zemědělství Markem Výborným Olomoucký kraj. V Jeseníku se ministři setkali se starostkami a starosty z Olomouckého a Moravskoslezského kraje a společně jednali o aktuální situaci po zářijových povodních. Součástí jednání bylo také představení aktuálních informací k zabezpečovacím pracím a obnově vodních toků v zasažené oblasti. Ministerstvu životního prostředí se také podařilo vyjednat tři miliardy korun na protipovodňová opatření pro projekty na území celé ČR včetně oblastí zasažených loňskými povodněmi. „Loňské povodně nám připomněly, že abychom dokázali ochránit lidské životy, životy zvířat a…

Více zde >>>

Návrh vyhlášky o registru výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových

Návrh vyhlášky stanovuje rozsah a způsob vedení registru výpustí, rozsah a způsob stanovení území v blízkosti provozů s integrovaným povolením k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a rozsah údajů a způsob jejich zjišťování, předávání a vkládání do registru výpustí podle zmocnění v § 19a odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně vodního zákona (vodní zákon), ve znění zákona č. 182/2024 Sb. Cílem návrhu vyhlášky je inventarizace a digitalizace výpustí odpadních vod (případně závadných látek) ze zdrojů znečištění do vod povrchových a vytvoření registru výpustí odpadních vod do vod…

Více zde >>>

Přednáška a setkání s profesorem Eakalakem Khanem k využití biouhlu v recyklaci odpadních vod na Mezinárodní vesmírné stanici i v běžném provozu

Srdečně vás zveme na jedinečnou přednášku profesora Eakalaka Khana (University of Nevada) s názvem Získávání zdrojů z odpadních vod na Zemi a ve vesmíru pomocí biocharu. Přednáška se uskuteční 25. června 2025 od 10:30 v místnosti D222 na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Opětovná recyklace zdrojů a výroba obnovitelné energie z odpadních vod jsou environmentálně i ekonomicky výhodné. Biochar (biouhel) je díky svým vlastnostem schopen efektivně vázat živiny (dusík, fosfor, síra), cenné kovy (iridium a palladium) a organické materiály. Přednáška vás seznámí s možností využití technologie v případě komunálních odpadních…

Více zde >>>

Uživatelská příručka k omezení mikroplastů podle nařízení REACH

Evropská komise zveřejnila příručku, která má pomoci zúčastněným stranám a členským státům při zavádění omezení mikroplastů podle nařízení REACH, které bylo zveřejněno na stránkách Evropské komise 1. 4. 2025. Omezení záměrně přidávaných mikroplastů, které platí od října 2023, je dosud největším omezením podle nařízení REACH, a to jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska očekávaných dopadů. Odhaduje se, že během 20 let by nová pravidla měla zabránit uvolnění přibližně půl milionu tun mikroplastů do životního prostředí, přičemž celkové náklady se odhadují až na 19 miliard eur. Příručka je rozdělena na…

Více zde >>>

ČIŽP: Požár cisteren s benzenem v Hustopečích nad Bečvou bude mít následky

Páteční rozsáhlý požár cisternového vlaku u Hustopečí na Přerovsku, který převážel přes tisíc tun toxického benzenu z chemičky DEZA v nedalekém Valašském Meziříčí, bude mít zcela jistě důsledky na životní prostředí. Inspektoři oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci se od pátku prioritně zabývali možným ohrožení podzemních a povrchových vod. V současnosti se podílejí na řízení sanace kontaminovaných zemin a monitorují možná rizika spojená se spadem z kouře pro zdraví obyvatel i životní prostředí. „Tato bezprecedentní havárie bude jistě mít důsledky pro životní prostředí, rozsah však aktuálně nelze předjímat. Klíčové budou výsledky analýz odebraných vzorků a poznatky z terénu v dalších dnech.“ Miriam Loužecká,…

Více zde >>>

Evropská komise připravuje návrh nařízení omezující přítomnost perzistentních organických znečišťujících látek – polychlorovaných bifenylů (PCB) a polybromované difenylethery (PBDE)

Komise usiluje o ochranu lidského zdraví a životního prostředí a odstraňuje nebo omezuje produkci a používání perzistentních organických znečišťujících látek, jak jsou definovány ve Stockholmské úmluvě. Tento akt se týká PBDE (zahrnutých v příloze I nařízení (EU) 2019/1021). Mění limitní hodnotu pro přítomnost PBDE ve směsích nebo předmětech. Nařízením (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách se provádějí mezinárodní závazky EU vyplývající ze Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách (chemických látkách). Polychlorované bifenyly (PCB) jsou uvedeny v příloze I uvedeného nařízení. Účelem této iniciativy je změnit položku PCB v…

Více zde >>>

Dohoda o Turówu po třech letech: Hladina podzemních vod stoupá a Česko má k dispozici všechna data

Už tři roky funguje dohoda o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Česká a polská vláda ji podepsaly 3. února 2022. Díky dohodě polská strana dostavěla a testuje plnou funkčnost stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vznikl také zemní val, který přispívá k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem a má zlepšit krajinný ráz. Připravují se náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší. Začal fungovat Fond malých projektů, který pomáhá životnímu prostředí…

Více zde >>>

Ministerstvo životního prostředí poskytne obcím v krasových oblastech finance na čištění odpadních vod

Krasové oblasti patří mezi nejcitlivější ekosystémy v České republice. Ministerstvo životního prostředí představilo novou výzvu pro obce v CHKO Moravský kras a CHKO Český kras. Cílem je zamezit znečištění podzemních a povrchových vod a zajistit účinnější ochranu tohoto unikátního prostředí. „Krasové oblasti, jako je Moravský kras s nejdelším jeskynním systém v České republice a mezinárodně chráněné podzemní mokřady Podzemní Punkva, čelí znečištění odpadními vodami, zejména dusíkatými a fosforečnými látkami. Ty výrazně ovlivňují kvalitu vodních ekosystémů. Oblasti jsou unikátní nejen svou geologickou a biologickou hodnotou, ale také zranitelností. Ministerstvo proto přichází s cílenými…

Více zde >>>

Novela zákona o ekologické újmě si klade za cíl zlepšit prevenci i postih velkých havárií

Lépe se bránit a napravovat škody na vodě, půdě nebo stanovištích chráněných druhů. To je cílem novely zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Díky novele bude možné zefektivnit a zrychlit proces řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí a také rychle reagovat při provádění preventivních opatření tak, aby se co nejvíce minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Návrh novely schválila vláda. „Havárie na řece Bečvě, kdy stát nemohl uplatnit pravidlo „znečišťovatel platí“, jasně ukázala, že je třeba oddělit působnost zákona o ekologické újmě od působnosti…

Více zde >>>

MŽP podpořilo sedm velkých projektů výroby bioplynu a biometanu

Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání domácích zdrojů energie. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a díky tomu využít jak energii, tak zbylý materiál jako hnojivo. „Díky podpoře Ministerstva životního prostředí ve výši téměř 500 milionů z Operačního programu Životní prostředí vzniknou nové bioplynové a biometanové stanice, a to…

Více zde >>>

Řešitelé projektu DALIA se zaměřili na lužní lesy a hospodaření s vodou v povodí Dunaje

Lužní lesy, přirozený biotop dolních toků řek, mají zásadní a nenahraditelnou funkci ve vodním režimu krajiny. Dokážou pojmout velké množství vody, tím zpomalit průtok případné povodňové vlny a dále vodu uvolňovat do krajiny v sušších obdobích. Současně jsou útočištěm celé řady specializovaných rostlinných a živočišných druhů. Pokud však nezajistíme pravidelné zaplavování lužních lesů, vinou klimatické změny a nadměrného čerpání podzemní vody pro zásobování obyvatel je jejich další existence nejistá. Odborníci z projektu DALIA z osmi zemí regionu povodí Dunaje se právě budoucnosti a managementu lužních lesů věnovali na setkání ve…

Více zde >>>