Novela nitrátové směrnice cílí na snížení znečištění vod ze zemědělských zdrojů

Ministerstvo zemědělství (MZe) aktualizovalo nařízení vlády o provádění nitrátové směrnice chránící vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství a také předchází tomuto znečištění. Rozšířilo území, na kterém budou zemědělci hospodařit v režimu, který vody více ochrání. Pro zemědělce se zjednoduší výpočet bilance dusíku. Nitrátová směrnice se povinně ve všech zemích EU aktualizuje jednou za čtyři roky, aby reagovala na současnou situaci. „O úpravě nitrátové směrnice jsme diskutovali se zástupci zemědělců i odborníků. Uspořádali jsme také semináře, na kterých jsme předem zemědělce informovali o novinkách, které implementace směrnice zavede. Změny začnou platit od…

Více zde >>>

Upozorňujeme na novou povinnost hlásit havárii na vodách od 1. 8. 2024

Kdo způsobí nebo zjistí havárii na vodách, je povinen ji neprodleně hlásit na telefonní číslo 150 Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor ČR následně kontaktuje Českou inspekci životního prostředí. Ohlašovací povinnost se týká i úhynu ryb nebo organismů vázaných na vodní prostředí způsobených havárií na vodách.  Nová povinnost se zavádí od 1. srpna 2024, kdy vstupuje v účinnost novela vodního zákona, která má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Novelizovaný zákon také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Jako havárie se označuje mimořádné…

Více zde >>>

Stanovisko SOVAK ČR k materiálu EU 38/24

SOVAK ČR zasílá stanovisko k návrhu směrnice – aktualizovaná pravidla používání některých hnojivých látek ze statkových hnojiv (RENURE). Problematika aplikace dusičnanů a hnojiv se výrazně dotýká zdrojů pitné vody určené k lidské spotřebě. Základním problémem je, že v návrhu není přednostně řešen potenciální dopad na vodní zdroje, a to zejména ty, které jsou využívány k odběru vody určené k lidské spotřebě. Znečištění zdrojů vody dusičnany ze zemědělských zdrojů v ČR je trvalý problém. Dokazují to statistiky Výzkumného ústavu rostlinné výroby – u povrchových zdrojů je u 49,6 % rostoucí trend koncentrace dusičnanů (klesající…

Více zde >>>

Mikroplasty zjištěny v hloubce 700 metrů pod zemským povrchem. Výzkum vědců z VŠB-TUO odhalil přítomnost mikroplastů i v důlních vodách

Vědci z VŠB-TUO jako první na světě potvrdili přítomnost mikroplastů v unikátních vzorcích vod, které byly odebrány z hloubky 700 m pod povrchem. Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem DIAMO, kterému se povedlo potřebné vzorky zprostředkovat. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda se mikroplasty mohou dostávat i do takových hloubek pod povrchem země, což získané výsledky potvrzují a poskytují tak důkaz o znečištění způsobené lidskou činností. V návaznosti na potenciální možnost využití důlní vody jako možného zdroje vody v budoucnu, přináší tato studie další důkaz o…

Více zde >>>

Podzemní bariéra v dole Turów funguje, monitoring podzemních vod bude pokračovat i nadále

Odborná pracovní skupina složená z předních českých hydrogeologů v čele s Českou geologickou službou (ČGS) zhodnotila funkčnost podzemní těsnící bariéry v dole Turów po ročním pilotním provozu. Data ukázala, že bariéra funguje a hladina podzemní vody v blízkosti bariéry stoupá. Zda se její pozitivní vliv projeví i na českém území, musí prokázat aktualizovaný hydrogeologický model a pokračující monitoring hladiny podzemní vody. Závěry pracovní skupiny dnes na tiskové konferenci představil ředitel České geologické služby Zdeněk Venera, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a radní Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství…

Více zde >>>

Health and Environment Alliance (HEAL) je prohlášením EFSA ke glyfosátům znepokojena

Podle EFSA nebyly během vzájemného hodnocení hodnotící zprávy o obnově glyfosátu identifikovány žádné kritické oblasti, které by vyvolávaly obavy pro lidi, zvířata nebo životní prostředí. Agentura však zároveň identifikuje mezery v údajích ve vztahu k hodnocení jedné nečistoty v látce, hodnocení rizik ve stravě spotřebitelů a hodnocení rizik pro vodní systémy – které jsou ponechány na zvážení Evropské komise a členských států v pozdější fázi. Prohlášení, které dnes zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), dospělo k závěru, že glyfosát, nejrozšířenější herbicid na planetě, nepředstavuje nepřijatelná rizika pro lidské zdraví,…

Více zde >>>

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) oznámil, že se s používáním glyfosátu v zemědělství nepojí žádné „kritické oblasti ohrožení“

Hodnocení dopadu glyfosátu na zdraví lidí, zvířat a životního prostředí neidentifikovalo kritické oblasti. Některé chybějící údaje jsou uvedeny v závěrech úřadu EFSA – jako problémy, které nebylo možné dokončit, nebo nevyřešené otázky –, které musí Evropská komise a členské státy zvážit v další fázi procesu obnovení schvalování. Toto jsou hlavní zjištění ze vzájemného hodnocení EFSA ohledně hodnocení rizik glyfosátu, které provedly orgány ve čtyřech členských státech. EFSA ve svém vzájemném hodnocení hodnocení rizik účinné látky glyfosát ve vztahu k riziku, které představuje pro lidi a zvířata nebo pro životní prostředí,…

Více zde >>>

Experti prověří funkčnost turówské podzemní bariéry

Podzemní bariéra patří k jednomu z nejdůležitějších bodů česko-polské Dohody na kompenzaci škod způsobených těžbou v dole Turów a má české území ochránit před dalším úbytkem podzemní vody. Dnes se proto v Praze sešel ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK), aby ho informoval o založení expertní skupiny v čele s Českou geologickou službou (ČGS). Ta má za úkol o nových zjištěních informovat MŽP, Liberecký kraj a širokou veřejnost, a v létě uzavřít rok monitoringu a sbírání dat závěrečným zjištěním o funkčnosti bariéry bránící…

Více zde >>>

Rok dohody o Turówu. Dosavadní data naznačují, že dochází ke zpomalení poklesu podzemních vod

Před rokem uzavřela česká a polská vláda dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Díky ní polská strana dostavěla a testuje plnou funkčnost stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vzniká také zemní val, který má přispět k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem, a zlepšit krajinný ráz. Připravují se náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší. Začal fungovat Fond malých projektů, který pomáhá životnímu prostředí v regionu. „Po roce od podpisu…

Více zde >>>

Čeští zemědělci udávají trendy ve snižování spotřeby pesticidů

Na českých polích se každoročně používá méně pesticidů. Pomáhá tomu zákaz některých účinných látek, dotační podpora šetrného hospodaření nebo zavádění precizních technologií. Všechna tato opatření přijalo Ministerstvo zemědělství. „Adaptaci na klimatickou změnu bereme vážně, děláme řadu opatření, která jsou vzájemně provázaná a musí být i do budoucna velmi komplexní. Jedním z nich je snížení přípravků na ochranu rostlin, jejichž prodej ze všech zemí EU podle dat evropského statistického úřadu Eurostatu klesl nejvíce v České republice. Jsem na naše zemědělce hrdý, že jsou příkladem pro své evropské kolegy,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).…

Více zde >>>

Ministerstvo životního prostředí neprodloužilo platnost studie EIA pro těžbu štěrku u Moravského Písku

Společnost, která usiluje o těžbu štěrku nedaleko Moravského Písku v těsné blízkosti vodních zdrojů VaK Hodonín přišela o jeden z hlavních dokumentů, na jehož základě by mohla těžit štěrk. Ministerstvo životního prostředí neprodloužilo platnost studie vlivů na životní prostředí EIA, na které záměr stojí. Platnost důležitého dokumentu, na jehož základě společnost žádala o stanovení dobývacího prostoru a o následné povolení těžby, skončila podle zjištění práva 9. března. Den před tímto datem žádal zájemce o prodloužení platnosti dokumentu, konkrétně o dobu následujících pěti let. Stanovisko ministerstva ale bylo nakonec zamítavé. Studie EIA pochází z…

Více zde >>>

NKÚ: Na zlepšení kvality vody jdou miliardy z peněz EU i ze státního rozpočtu. Místo příčin znečištění se ale řeší jen důsledky

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze na opatření, která mají zajistit udržitelnou jakost vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet…

Více zde >>>

Čeští a polští zástupci jednali o Turówu

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta, maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski, náměstek Ministerstva životního prostředí České republiky Vladislav Smrž a státní tajemník polského Ministerstva státních aktiv Artur Soboń se dnes 24. května 2021 sešli v budově Krajského úřadu Libereckého kraje. Tématem schůzky byl polský hnědouhelný důl Turów. Minulý pátek Soudní dvůr Evropské unie nařídil Polsku pozastavit v dole okamžitě těžbu za porušení unijního práva při povolování rozšíření a prodloužení těžby, a to až do doby rozhodnutí soudu o žalobě Česka na Polsko. Polští politici i zástupci těžební firmy PGE se v…

Více zde >>>

Soudní dvůr EU nařídil Polsku bezodkladně zastavit těžbu uhlí v dole Turów

Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí podala v únoru 2021 žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v dole Turów. Její součástí byla také žádost o zastavení těžby do doby meritorního rozhodnutí soudu. Pokračování těžby na dole Turów může vážně ohrozit zdroje pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje a Polsko při schvalování prodloužení těžby nedodrželo unijní legislativu, což již dříve potvrdila i Evropská komise. Polsko usiluje o prodloužení a rozšíření těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów až do roku 2044. Vzhledem k tomu, že důl se nachází v…

Více zde >>>

Extrémní letní sucha ve střední Evropě jsou zesilována suchým dubnem

Za posledních 20 let zažila střední Evropa šest vln letních veder a sucha. Doposud však nebylo jasné, jaké faktory vedly k těmto extrémním událostem. Vědci z mezinárodního vědeckého týmu z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a dvou německých Helmholtz center (AWI a UFZ) nyní zjistili, že půdní sucho v letních měsících je ve střední Evropě zásadně předurčeno dubnovými teplotami a srážkovými úhrny. Pokud je duben příliš teplý a s malými srážkami, velká část půdní vlhkosti se vypaří, což zvyšuje pravděpodobnost letního sucha. Od přelomu století zaznamenala střední Evropa opakované…

Více zde >>>