Bundeswehr řeší během dvou dnů další incident týkající se kontaminace zdroje pitné vody, který zásobuje vojenskou základnu. Nejnovější případ v Mechernichu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko postihl nejen vojáky, ale i tisíce obyvatel tohoto města a přilehlých obcí. O dalším pokusu o sabotáž informoval deník Bild. Je to třetí poplach týkající se zdroje pitné vody za dva dny! U vyvýšené vodní nádrže v Mechernichu byl objeven přestřižený plot. Ministerstvo zdravotnictví varuje před používáním vody. Základna Bundeswehru v Mechernichu v Severní Porýní- Vestfálsku je zásobována z vodní nádrže. Zda je voda kontaminovaná či nikoliv,…
Více zde >>>Rubrika: Zásobování pitnou vodou
Návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů (zákon o kritické infrastruktuře)
Návrh reaguje na požadavky směrnice CER (směrnice EP a Rady (EU) 2022/2557 o odolnosti kritických subjektů), a vyjímá problematiku kritické infrastruktury z krizového zákona a předkládá nový samostatný zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, ve kterém jsou zapracovány jak požadavky směrnice CER, tak i zkušenosti z dosavadní aplikační praxe krizového zákona v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Součástí novelizačního balíku je také komplexní revize krizového zákona, kde je reagováno na konkrétní poznatky z posledních velkých krizových stavů (COVID, migrační vlna či tornádo). Stávající systém opatření ukládaných v rámci krizových stavů se…
Více zde >>>VAK Jesenicka krotí inflaci, aby se v plné výši nepropsala do ceny vody
Dlouhodobě usilujeme o férové vztahy s našimi odběrateli. Transparentnost v kalkulování cen vodného a stočného je právě tím momentem, kdy to zákazník ocení nejvíc. A dvojnásob důležité je to v časech, kdy rodinné a firemní rozpočty čelí nárůstu cen prakticky všeho. Když vedení Vak Jesenicka na sklonku loňského roku vypočítávalo cenu vodného a stočného pro rok 2024, muselo se popasovat s celou řadou zdražujících vstupů majících vliv na konečnou cenu. „Cenu vody ovlivňuje zejména nárůst provozních nákladů, dále větší potřeba obnovy, oprav a údržby stávající vodohospodářské infrastruktury a také zvýšení…
Více zde >>>Kvantifikace potřeby pitné vody pro současné a očekávané podmínky regionů ČR
Příspěvek se zabývá zjednodušenými metodami vyhodnocení bilance potřeby pitné vody na území celé České republiky. Základní jednotku, pro které je bilance potřeby pitné vody provedena, představuje správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP). Hlavním cílem realizovaných aktivit bylo získání informací o kapacitách jednotlivých vodárenských celků a jejich možnostech z hlediska podpory zabezpečenosti spotřebišť s nekapacitními lokálními zdroji. Ing. Štěpán Zrostlík, Ph.D.Ing. Ondřej MašekIng. Rostislav Kasal, Ph.D.Ing. Tomáš Hejduk, Ph.D.Ing. Petr Fučík, Ph.D. 1. Úvod Pro takto vyhodnocená území je možno identifikovat potenciál využití souběhů tras pro propojování skupinových vodovodů s využitím plánovaných dopravních liniových…
Více zde >>>Adaptační opatření k omezení následků sucha v oboru VaK
Opakovaný výskyt sucha na našem území v letech 2014 – 2017 a výhled následků změny klimatu navodil ve vodním hospodářství nutnost vytvoření koncepčních opatření k omezení negativních následků suchých období. Výsledkem práce Mezirezortní komise VODA-SUCHO, založené v r. 2014 dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí, je „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky“ (dále jen Koncepce), kterou vláda schválila usnesením č. 528 ze dne 24. července 2017. V úvodní části je obsaženo shrnutí analýzy stavu a dostupnosti vodních zdrojů podle scénářů změny klimatu s výhledem až do r. 2100 a následuje výčet opatření,…
Více zde >>>Podzemní bariéra v dole Turów funguje, monitoring podzemních vod bude pokračovat i nadále
Odborná pracovní skupina složená z předních českých hydrogeologů v čele s Českou geologickou službou (ČGS) zhodnotila funkčnost podzemní těsnící bariéry v dole Turów po ročním pilotním provozu. Data ukázala, že bariéra funguje a hladina podzemní vody v blízkosti bariéry stoupá. Zda se její pozitivní vliv projeví i na českém území, musí prokázat aktualizovaný hydrogeologický model a pokračující monitoring hladiny podzemní vody. Závěry pracovní skupiny dnes na tiskové konferenci představil ředitel České geologické služby Zdeněk Venera, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a radní Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství…
Více zde >>>Výroční zpráva o činnosti EUREAU za rok 2022
V roce 2022 došlo po pandemii COVID-19 v letech 2020-21 k vítanému návratu k obvyklejšímu životu. Nebylo to však bez problémů. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru odstartovala řetězec reakcí, které doznívaly po celý rok a vyvolaly opatření na snížení energie a energetickou účinnost. Souviselo s tím také významné narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, které měly dopad na dodávky základních chemikálií nezbytných v procesech úpravy vody. Kompletní zpráva o činnosti EURAU je k dispozici ke stažení v anglickém jazyce
Více zde >>>Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2022
Český statistický úřad na svých stránkách pravidelně zveřejňuje dva statistické výkazy – VH8b-01 o vodovodech a kanalizacích a VH8a-01 o vodních tocích a dodávkách povrchové vody. Publikace vydávané Ministerstvem zemědělství k problematice vodního hospodářství a vodovodů a kanalizací v roce 2022 předkládají informace z ročního zpracování. Na stránkách Českého statistického úřadu jsou k dispozici ke stažení ve formátu MS Excel a PDF výkazy včetně komentáře v následující struktuře: 1. Údaje o vodovodech a kanalizacích za rok 2022 podle krajů (NUTS 3) 1.1 Vodovody 1.1.1 Vodovody – počty, délky sítí a zásobovaní obyvatelé 1.1.2 Technické údaje…
Více zde >>>Koncepce ochrany před následky sucha České republiky na období 2023–2027
17. května 2023 schválila vláda České republiky usnesením č. 354 „Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027“, která je pokračováním této Koncepce přijaté v r. 2017. Na základě vyhodnocení plnění opatření za pětileté období 2017-2022, které obsahovala „Zpráva o plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“, (schválené vládou dne 11. ledna 2023 usnesením č. 27) byla náplň Koncepce upravena a doplněna. Z hodnocení vyplynulo, že většina opatření na omezení dopadů sucha a nedostatku vody má dlouhodobý charakter a je…
Více zde >>>PVK za rok 2022 registruje méně černých odběrů vody, ovšem za více peněz
Počet nelegálních odběrů pitné vody a černé produkce odpadních vod v loňském roce klesl, ale výrazně vzrostla celková fakturace. Pražské vodovody a kanalizace zákazníkům nafakturovaly loni 3,9 miliónů korun (v celkové sumě jsou zahrnuté i náklady na přešetření, způsobené škody a sankce), zatímco za rok předchozí to bylo 3,2 miliónů korun. V roce 2021 PVK evidovaly 323 případů, v uplynulém roce pak 276. „V celkových výsledcích se nejvíce promítla dofakturace stočného za nelegální produkci odpadních vod u jednoho z průmyslových areálů,“ Tomáš Mrázek, tiskový mluvčí společnosti Z celkových 121 případů nelegální produkce odpadních vod jich pracovníci…
Více zde >>>Metodika ERÚ k zavádění smart meteringu
Projekt s názvem Požadavky na smart metering v ČR z pohledu uživatele (TK03010200) byl řešený v rámci programu veřejných soutěží na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací pro modernizaci energetického sektoru v ČR, tedy programu THÉTA, financovaného prostředky Technologické agentury ČR. Projekt byl podpořený v rámci 3. veřejné soutěže programu. Projekt TK03010200 patří mezi trojici projektů zaměřených na prioritní výzkumný cíl 1.2.3 Analýza ověření možnosti plošného nasazení technologie smart meteringu v ČR včetně dopadu na jednotlivé zákazníky a regulační nástroje. Tento prioritní výzkumný cíl ERÚ inicioval pro 3. veřejnou soutěž programu THÉTA za účelem komplexního posouzení rozvoje smart meteringu a jeho dopadů…
Více zde >>>Rok dohody o Turówu. Dosavadní data naznačují, že dochází ke zpomalení poklesu podzemních vod
Před rokem uzavřela česká a polská vláda dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Díky ní polská strana dostavěla a testuje plnou funkčnost stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vzniká také zemní val, který má přispět k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem, a zlepšit krajinný ráz. Připravují se náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší. Začal fungovat Fond malých projektů, který pomáhá životnímu prostředí v regionu. „Po roce od podpisu…
Více zde >>>Koncepce pro boj se suchem: Česká republika má dobrou prevenci, opatření vedou k omezení následků sucha a nedostatku vody
S plněním Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, kterou připravila Mezirezortní komise VODA-SUCHO, se 11. ledna 2023 seznámila vláda. Dokument vyhodnocuje pokrok v oblasti strategických cílů, které resorty zemědělství a životního prostředí, ale i průmyslu a obchodu, místního rozvoje a vnitra, postupně naplňovaly ve 41 konkrétních úkolech v období 2017–2022. Komise, která pracuje již osm let, rovněž připravovala průběžné „Poziční zprávy“ o plnění opatření v jednotlivých letech. Na realizaci opatření obsažených v Koncepci bylo v hodnoceném období 2017–2021 průměrně každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun na opatření Ministerstva zemědělství…
Více zde >>>Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2021
Vodohospodářská ročenka „Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2021“ se zažitým názvem Modrá zpráva je jedním ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství publikuje každoročně již od roku 1997. Ročenku zpracovává Ministerstvo zemědělství tradičně ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním cílem je seznámit čtenáře s přehledem činností souvisejících s vodním hospodářstvím v roce 2021, s trendy vývoje i dosaženými změnami. Poprvé je zde uvedena informace o monitoringu specifických látek (rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonálních přípravků a dalších) v povrchových vodách, který provádí laboratoře státních podniků Povodí. Modrá zpráva…
Více zde >>>V Praze se setkali vodní ředitelé zemí Evropské unie, řešili, jak zlepšit stav podzemních i povrchových vod
Ve dnech 20. – 22. listopadu 2022 se konalo v Praze neformální jednání vodních ředitelů členských států zemí EU, zástupců Evropské komise, států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a kandidátských zemí. Hlavním tématem byla Rámcová směrnice o vodách a její implementace. Cílem směrnice je zajistit, aby evropské povrchové a podzemní vody byly v dobrém stavu. Akce se uskutečnila v rámci českého předsednictví. Vodní ředitelé jednali o budoucnosti vodního hospodářství v Evropě. Cílem Rámcové směrnice o vodách je dosažení dobrého stavu evropských vod do roku 2027. Česká republika Rámcovou směrnici o vodách…
Více zde >>>