Návrh evropské směrnice o integrovaném hospodaření s vodou

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky. Společným cílem právních předpisů EU v oblasti vody je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před kombinovanými účinky toxických nebo perzistentních znečišťujících látek. Tato iniciativa se týká směrnice 2000/60/ES1 (rámcová směrnice o vodě) a jejích dvou „dceřiných“ směrnic, směrnice 2006/118/ES2 (směrnice o podzemních vodách) a směrnice…

Více zde >>>

Změna metodického pokynu k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčených vodních útvarů (primární posouzení)

Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vydávají změnu Metodického pokynu sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství a sekce technické ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčených vodních útvarů (primární posouzení) vydaného 15. února 2018 pod čj. 5559/2018-MZE-15121 a čj. MZP/2018/740/122 v návaznosti na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-525/20 ze dne 5. května 2022. Tento metodický pokyn mění Metodický pokyn sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství a sekce technické ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčených…

Více zde >>>

Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2021

Vodohospodářská ročenka „Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2021“ se zažitým názvem Modrá zpráva je jedním ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství publikuje každoročně již od roku 1997. Ročenku zpracovává Ministerstvo zemědělství tradičně ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním cílem je seznámit čtenáře s přehledem činností souvisejících s vodním hospodářstvím v roce 2021, s trendy vývoje i dosaženými změnami. Poprvé je zde uvedena informace o monitoringu specifických látek (rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonálních přípravků a dalších) v povrchových vodách, který provádí laboratoře státních podniků Povodí. Modrá zpráva…

Více zde >>>

Ministr Jurečka chce zpřísnit evidenci kyanidů v provozech

Ochrana vody a její kvality je nejen kvůli klimatické změně neoddiskutovatelnou prioritou. Kromě novely vodního zákona a návrhu ústavní ochrany vody a půdy, které během letošního roku MŽP připravilo a jsou již v procesu schvalování, chce nyní MŽP zpřísnit ohlašovací práh pro kyanidy. Přísnější legislativa by podle ministra Jurečky měla zlepšit povědomí o výskytu kyanidů ve výrobních procesech daných provozů a ve svém důsledku kvalitu vody v českých řekách. „Chránit vodu znamená dnešní i budoucí svět. Pro zlepšení stavu českých řek je třeba nastavit legislativní prostředí tak, abychom mohli co…

Více zde >>>

V Praze se setkali vodní ředitelé zemí Evropské unie, řešili, jak zlepšit stav podzemních i povrchových vod

Ve dnech 20. – 22. listopadu 2022 se konalo v Praze neformální jednání vodních ředitelů členských států zemí EU, zástupců Evropské komise, států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a kandidátských zemí. Hlavním tématem byla Rámcová směrnice o vodách a její implementace. Cílem směrnice je zajistit, aby evropské povrchové a podzemní vody byly v dobrém stavu. Akce se uskutečnila v rámci českého předsednictví. Vodní ředitelé jednali o budoucnosti vodního hospodářství v Evropě. Cílem Rámcové směrnice o vodách je dosažení dobrého stavu evropských vod do roku 2027. Česká republika Rámcovou směrnici o vodách…

Více zde >>>

Evropská komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení dopadů ke kontrole účelnosti zásady „znečišťovatel platí“ a jejího uplatňování na životní prostředí

Znečištěním životního prostředí vznikají pro společnost vysoké náklady a problémy spojené s životním prostředím, jako je změna klimatu, znečištění ovzduší a odpady, patří ke klíčovým obavám občanů EU. Podle zásady „znečišťovatel platí“ musí znečišťovatelé platit za znečištění, které způsobují. Uplatňování této zásady motivuje k tomu, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí u zdroje, přičemž odpovědnost se přisuzuje znečišťovateli. Jde tedy o environmentální účinnost, ekonomickou účinnost a spravedlivou transformaci, která minimalizuje sociální nerovnost vyplývající z dopadů na životní prostředí a z politik v této oblasti a v níž jsou opatření na…

Více zde >>>

Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí
povrchových zdrojů pitné vody

Obsahem říjnového věstníku Ministerstva životního prostředí je také metodika samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. Přírodní požáry, tj. především lesní požáry a požáry travních porostů nebo ploch zemědělských kultur v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody, představují stále narůstající problém. V souvislosti se změnou klimatu se předpokládá větší frekvence suchých a horkých období, a je proto nutné počítat se stoupající frekvencí a závažností přírodních požárů. Na základě Koncepce environmentální bezpečnosti 2020-2030 s výhledem do roku 2050 předkládá…

Více zde >>>

Strategická koncepce rozvoje Pražské vodohospodářské společnosti do roku 2035

V září roku 2021 jsme se požádali o rozhovor předsedu představenstva Pražské vodohospodářské společnosti Ing. Petra Válka, MBA. Po roce přišel čas zhodnotit uplynulé období a zeptat se, jaké cíle se již podařilo zrealizovat. Pane předsedo, začnu jednoduchou otázkou. Co se změnilo od loňského setkání? Změnila se řada věcí. Především se podařilo dokončit Strategii rozvoje vodohospodářské infrastruktury na území hl. m. Prahy v období 2022–2035, která obsahuje řadu významných koncepčních dokumentů a rozhodnutí, na kterých jsme pracovali téměř dva a půl roku. Pro nás je obrovsky důležité, že celá strategie…

Více zde >>>

Ministerstvo životního prostředí oceňuje šetrné nakládání s vodou

Příkladné české firmy mohou získat značku Odpovědné hospodaření s vodou: Recyklace vody, technologie bez vody, využívání srážkových a šedých vod, optimalizace výrobních procesů, realizace zelených střech u provozoven, ekologicky šetrná likvidace odpadních vod s obsahem nebezpečných látek – to jsou jedny z důležitých témat Ministerstva životního prostředí, které prosazuje v oblasti adaptace na změnu klimatu. Příkladné firmy proto ocení novou značkou – Odpovědné hospodaření s vodou. „Průmysl patří k největším odběratelům povrchových a podzemních vod a společně se zemědělstvím patří do rizikové skupiny mnohdy významně dotčené projevy změny klimatu. Podniky…

Více zde >>>

Ministerstvo životního prostředí neprodloužilo platnost studie EIA pro těžbu štěrku u Moravského Písku

Společnost, která usiluje o těžbu štěrku nedaleko Moravského Písku v těsné blízkosti vodních zdrojů VaK Hodonín přišela o jeden z hlavních dokumentů, na jehož základě by mohla těžit štěrk. Ministerstvo životního prostředí neprodloužilo platnost studie vlivů na životní prostředí EIA, na které záměr stojí. Platnost důležitého dokumentu, na jehož základě společnost žádala o stanovení dobývacího prostoru a o následné povolení těžby, skončila podle zjištění práva 9. března. Den před tímto datem žádal zájemce o prodloužení platnosti dokumentu, konkrétně o dobu následujících pěti let. Stanovisko ministerstva ale bylo nakonec zamítavé. Studie EIA pochází z…

Více zde >>>

Vedra v tuto chvíli neohrožují půdní vláhu. Ta je zatím v normálu. MZe poskytlo v posledních letech na ochranu proti suchu 71,5 miliardy korun

Ministerstvo zemědělství vydalo mezi lety 2016 až 2021 na opatření, která omezují dopady sucha, přibližně 71,5 miliardy korun. Za pomoci dotací z MZe a EU se budují rybníky, vodovody, kanalizace i závlahy. Současná vedra zatím neohrožují půdní vláhu, která díky letošním jarním dešťům dosáhla normálu. Současné horké počasí sice připomíná vedra z let 2015 a 2018, průběh teplot a srážek se ale liší. Po letošním jarním suchu se deficit půdní vláhy díky dešťům na konci června a začátku července vyrovnal na většině území k normálu, a zatím je situace příznivá. Počet…

Více zde >>>

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Právní úprava havárií na úseku vod je obsažena především v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Některé aspekty dále upravuje zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a částečně také zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Došlo-li následkem havárie k ekologické…

Více zde >>>

Priority vodního hospodářství v ČR

Prioritou vodního hospodářství do následujících let je zajistit dostatečné a kvalitní zdroje vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou, pro energetiku, průmysl i zemědělství. V praxi to znamená, mimo jiné, zajistit propojování vodárenských i vodohospodářských soustav, realizovat opatření podporující zadržování vody v krajině, sledovat možnosti potřebných akumulací povrchových vod, a to se zohledněním vývoje klimatických scénářů. Nedílnou součástí těchto priorit je i péče o podzemní vody. S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci související s válkou na Ukrajině, nabývají mnohé z uvedených priorit na ještě větším významu. Nejvyšším veřejným zájmem pro Českou…

Více zde >>>

Ministerstvo zemědělství v letech 2019-2021 poskytlo na programy k omezení dopadů sucha a nedostatku vody téměř 26 miliard korun

Programy, kterými Ministerstvo zemědělství (MZe) reagovalo na změny klimatu a na opakující se sucha s nedostatkem vody, mají přispět především k zadržování vody v krajině. Pomáhají tomu například pozemkové úpravy, revitalizované toky, odbahněné a vybudované nové rybníky. Programy byly připraveny na tři šestileté etapy do roku 2033. Druhou informaci o jejich plnění ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) předložil vládě na vědomí. Vzhledem k omezeným vodním zdrojům, které jsou závislé výhradně na atmosférických srážkách, má sucho pro Českou republiku závažné důsledky. Proto považuji za důležité, že máme celý komplex programů, které tuto…

Více zde >>>

Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2020

Vodohospodářská ročenka „Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2020“ se zažitým názvem Modrá zpráva je jedním ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství publikuje každoročně již od roku 1997. Ročenku zpracovává Ministerstvo zemědělství tradičně ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním cílem je seznámit čtenáře s přehledem činností souvisejících s vodním hospodářstvím v roce 2020, s trendy vývoje i dosaženými změnami. Poprvé je zde uvedena informace o monitoringu specifických látek (rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonálních přípravků a dalších) v povrchových vodách, který provádí laboratoře státních podniků Povodí.…

Více zde >>>