Priority vodního hospodářství v ČR

Prioritou vodního hospodářství do následujících let je zajistit dostatečné a kvalitní zdroje vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou, pro energetiku, průmysl i zemědělství. V praxi to znamená, mimo jiné, zajistit propojování vodárenských i vodohospodářských soustav, realizovat opatření podporující zadržování vody v krajině, sledovat možnosti potřebných akumulací povrchových vod, a to se zohledněním vývoje klimatických scénářů. Nedílnou součástí těchto priorit je i péče o podzemní vody. S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci související s válkou na Ukrajině, nabývají mnohé z uvedených priorit na ještě větším významu. Nejvyšším veřejným zájmem pro Českou…

Více zde >>>

Ministerstvo zemědělství v letech 2019-2021 poskytlo na programy k omezení dopadů sucha a nedostatku vody téměř 26 miliard korun

Programy, kterými Ministerstvo zemědělství (MZe) reagovalo na změny klimatu a na opakující se sucha s nedostatkem vody, mají přispět především k zadržování vody v krajině. Pomáhají tomu například pozemkové úpravy, revitalizované toky, odbahněné a vybudované nové rybníky. Programy byly připraveny na tři šestileté etapy do roku 2033. Druhou informaci o jejich plnění ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) předložil vládě na vědomí. Vzhledem k omezeným vodním zdrojům, které jsou závislé výhradně na atmosférických srážkách, má sucho pro Českou republiku závažné důsledky. Proto považuji za důležité, že máme celý komplex programů, které tuto…

Více zde >>>

Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2020

Vodohospodářská ročenka „Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2020“ se zažitým názvem Modrá zpráva je jedním ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství publikuje každoročně již od roku 1997. Ročenku zpracovává Ministerstvo zemědělství tradičně ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jejím hlavním cílem je seznámit čtenáře s přehledem činností souvisejících s vodním hospodářstvím v roce 2020, s trendy vývoje i dosaženými změnami. Poprvé je zde uvedena informace o monitoringu specifických látek (rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonálních přípravků a dalších) v povrchových vodách, který provádí laboratoře státních podniků Povodí.…

Více zde >>>

Základní informace o povinnostech vyplývajících z nařízení REACH

Přehled legislativních předpisů týkajících se registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek /aktualizováno 1.12.2021/. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH) ze dne 18. prosince 2006 bylo změněno: nařízením Rady (ES) č. 1354/2007 ze dne 15. listopadu 2007; nařízením Komise (ES) č. 987/2008 ze dne 8. října 2008, pokud jde o…

Více zde >>>

Vodní hospodářství z hlediska programového prohlášení koaliční vlády SPOLU a PirSTAN

Novou vládu bude sestavovat pět koaličních stran, které 8. listopadu 2021 podepsaly koaliční smlouvu. Strany se v ní zavazují k volební spolupráci v dalších čtyřech letech. Přílohou koaliční smlouvy je mimo jiné i koaliční program, který popisuje, jakým způsobem chtějí strany budoucí vládní koalice spravovat zemi. Kabinet bude mít 18 členů včetně premiérem, kterým se má stát předseda ODS Petr Fiala. Náš článek se zaměřuje na programové prohlášení ze kterého vybíráme body důležité pro vodní hospodářství. Prioritou vládní koalice má být úzká spolupráce mezi rezorty, sjednocení kompetencí ministerstev, podpora propojování…

Více zde >>>

Normy pro vodní hospodářství dostupné zdarma formou sponzorovaného přístupu

Sponzorovaným přístupem k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (ČSN) se ve smyslu ustanovení § 6c odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí sponzorovaný přístup k ČSN, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, jejich koncovým uživatelům na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Sponzorovaný přístup umožňuje Agentura prostřednictvím portálu „Sponzorovaný přístup k ČSN“.Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup k ČSN, které jsou zveřejňovány na tomto portále, je příslušné ministerstvo nebo…

Více zde >>>

NKÚ: Na zlepšení kvality vody jdou miliardy z peněz EU i ze státního rozpočtu. Místo příčin znečištění se ale řeší jen důsledky

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze na opatření, která mají zajistit udržitelnou jakost vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet…

Více zde >>>

Společnost OSTROJ v Opavě vyrábí 225 tunovou klapku pro Gabčíkovo

Tradiční česká firma OSTROJ vyrábí 34 metrů dlouhou záskokovou klapku pro rozsáhlou modernizaci Vodního díla Gabčíkovo. V historii strojírenské divize opavského výrobce jde o rekordní zakázku. Modernizaci největších plavebních komor na Slovensku za 3,75 miliardy korun realizuje stavební společnost Metrostav. Práce by měly být dokončeny v roce 2022. Obří záskokovou klapku s přidruženými díly a další regulační uzávěry určené pro levou plavební komoru vyrábí opavští strojaři pro společnost Metrostav, která má na starosti kompletní projekt „Inovace a modernizace plavebních komor Vodního díla Gabčíkovo“. Záskoková klapka, sloužící jako náhradní uzávěr horního ohlaví pro případ…

Více zde >>>

Metodické doporučení společného postupu stavebních úřadů a vodoprávních úřadů k posouzení stavebního záměru v otázkách hospodaření se srážkovými vodami

Metodické doporučení vydává Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství k zákonu č. 544/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve vztahu k požadavkům na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s § 5 odst. 3 vodního zákona. Metodické doporučení je k dispozici zde:

Více zde >>>

Metodika k přípravě plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody

Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vydávají společnou metodiku, která představuje základní východiska a postup při tvorbě Plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody podle ustanovení § 87b a následujících vodního zákona. Metodika slouží ke sjednocení postupu při zpracování jednotlivých plánů pro sucho na úrovni krajů i pro území České republiky. Metodika pro přípravu plánů pro zvládání sucha je ke stažení zde:

Více zde >>>

V areálu Ústřední čistírny odpadních vod v pražské Bubenči probíhá výzkum opětovného využití recyklovaných vod pro závlahu zeleně

Pražská vodohospodářská společnost (PVS) spolu s VŠCHT a Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK) zkoumá dopady opětovného využívání vyčištěných odpadních vod pro závlahu městské zeleně. Vše se odehrává v areálu Ústřední čistírny odpadních vod v pražské Bubenči. „Cílem projektu je zjistit, jak recyklovaná odpadní voda prospívá rostlinám a zda by ji případně bylo možné využít pro závlahu městských parků. Posuzujme přitom nejen ekologické aspekty, ale také ekonomiku vlastní recyklace a případné dopravy vody do místa užití. Tento typ projektů dlouhodobě podporujeme a jsem rád, že mohu touto cestou akademickou sféru, PVS…

Více zde >>>

Soudní dvůr EU nařídil Polsku bezodkladně zastavit těžbu uhlí v dole Turów

Česká republika prostřednictvím Ministerstva životního prostředí podala v únoru 2021 žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v dole Turów. Její součástí byla také žádost o zastavení těžby do doby meritorního rozhodnutí soudu. Pokračování těžby na dole Turów může vážně ohrozit zdroje pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje a Polsko při schvalování prodloužení těžby nedodrželo unijní legislativu, což již dříve potvrdila i Evropská komise. Polsko usiluje o prodloužení a rozšíření těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów až do roku 2044. Vzhledem k tomu, že důl se nachází v…

Více zde >>>

Návrh usnesení vlády ČR k minimalizaci dopadů pandemie onemocnění COVID-19 na vybrané stavby dopravní a vodní infrastruktury

Již v 1. vlně pandemie v souvislosti s prokázáním výskytu onemocnění COVID-19 byl za ztížené podmínky u vybraných staveb dopravní a vodní infrastruktury a u staveb s nimi souvisejících na základě usnesení vlády ČR ze dne 30. března 2020 č. 338, jež je dosud v platnosti a nebylo zrušeno, schválen záměr na zpracování metodiky formou znaleckého posudku a uložena povinnost zpracovat závazný postup pro poskytnutí platby zhotovitelům resortními organizacemi v souvislosti s pandemií. Nově navrhované usnesení nahradí usnesení vlády č. 438, na jehož podkladě byly poskytnuty kompenzace za ztížené podmínky zhotovitelů v 1. vlně pandemie. Z důvodu propuknutí…

Více zde >>>

Poslanecká sněmovna odhlasovala zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k ekologické katastrofě na řece Bečvě

Většinou 52 poslanců z devadesáti přítomných byl schválen návrh předkladatelů: Zbyněka Stanjury, Markéty Pekarové Adamové a Mariana Jurečky. Proti tomuto návrhu byli tři poslanci ANO a 35 poslanců ANO a KSČM se zdrželo hlasování. V předkládací zprávě se zmiňují tyto cíle: I. Shromáždit veškeré podklady k ekologické katastrofě na řece Bečvě ze dne 20. září 2020 i následným haváriím v uplynulém roce. II. Prověřit získané podklady a vyvodit případnou trestní odpovědnost za zjištěná pochybení. III. Na základě získaných podkladů vyhodnotit správnost postupu dotčených orgánů státu a jiných osob, jejich případná…

Více zde >>>

Novela zákona o vodách zpřísní sankce za havárie a nedovolené vypouštění odpadních vod

Hlavní princip navrhované právní úpravy zákona č. 254/2001 Sb. spočívá v legislativním nastavení řešení havárií mimořádného rozsahu a zpřísnění sankcí na úseku havárií, nedovoleného vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek a nakládáním se (zejména nebezpečnými) závadnými látkami v rozporu s § 39 vodního zákona. Podstatné navýšení sankcí se týká právnických a podnikajících fyzických osob, kde je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší, než v případě fyzických osob. Návrh zákona nově definuje pojem havárie mimořádného rozsahu (§ 40 odst. 3) s tím, že v případě pochybností o tom, zda nastala, rozhodne Hasičský záchranný sbor ČR,…

Více zde >>>