Řešitelé projektu DALIA se zaměřili na lužní lesy a hospodaření s vodou v povodí Dunaje

Lužní lesy, přirozený biotop dolních toků řek, mají zásadní a nenahraditelnou funkci ve vodním režimu krajiny. Dokážou pojmout velké množství vody, tím zpomalit průtok případné povodňové vlny a dále vodu uvolňovat do krajiny v sušších obdobích. Současně jsou útočištěm celé řady specializovaných rostlinných a živočišných druhů. Pokud však nezajistíme pravidelné zaplavování lužních lesů, vinou klimatické změny a nadměrného čerpání podzemní vody pro zásobování obyvatel je jejich další existence nejistá. Odborníci z projektu DALIA z osmi zemí regionu povodí Dunaje se právě budoucnosti a managementu lužních lesů věnovali na setkání ve…

Více zde >>>

Vláda připravuje slučování některých zemědělských výzkumných ústavů. Přinese to úspory a větší efektivitu. Vědecká činnost by neměla být narušena

Ministerstvo zemědělství předložilo k projednání vládě materiál o sloučení některých veřejných výzkumných ústavů ve své gesci. Od příštího roku by se měl Výzkumný ústav zemědělské techniky a Výzkumný ústav potravinářský Praha sloučit pod jednotnou hlavičku Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Vědecké projekty budou po změně pokračovat a integrace bude znamenat úsporu pro státní rozpočet. „Předpokládáme, že sloučením výzkumných ústavů ušetříme zejména na nákupu materiálu, na službách a také na provozních a režijních nákladech. Podle předběžných odhadů by mohlo jít o úspory v řádu milionů korun ročně. Úspory budeme postupně analyzovat a upřesňovat na základě…

Více zde >>>

Lze kaly z čistíren odpadních vod nadále využívat jako hnojivo?

Čistírenské kaly využívané jako půdní aditivum v zemědělství představují díky obsahu léčiv, pesticidů, kovů a dalších látek environmentální riziko. Jak ukázal komplexní výzkum týmu vědců z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, pyrolýza je na rozdíl od levnějšího kompostování schopna zredukovat většinu těchto látek až o 100 %. Kovy nicméně v upraveném kalu zůstávají a jejich chování záleží na pH půdy, do které se upravené kaly vpravují. Velmi kyselé nebo velmi zásadité půdy umožní další uvolňování rizikových kovů a metaloidů do prostředí. Vědci sledovali také zbytkové koncentrace tzv. emergentních polutantů v…

Více zde >>>

Pražské vodojemy mohou fungovat jako zásobárny vody a zároveň i elektrické energie

Pražské vodovody a kanalizace testují využití vodárenské infrastruktury k vyrovnání nerovnováh v energetické soustavě. Voda má totiž na rozdíl od elektrické energie jednu velkou výhodu – dá se levně a ekologicky skladovat. Projekt je založen na podobném principu jako přečerpávací elektrárna Nové Stráně. V době, kdy je elektřiny nadbytek, je voda čerpána do vodojemů. A ve chvíli, kdy je elektrického proudu nedostatek, se čerpadla zastaví a ulehčí energetické soustavě.  „Celý systém funguje zcela automaticky. Centrální dispečink PVK dostává od přenosové soustavy online požadavky, podle nichž upravuje výkon čerpadel, a tím zvyšuje…

Více zde >>>

Health and Environment Alliance (HEAL) je prohlášením EFSA ke glyfosátům znepokojena

Podle EFSA nebyly během vzájemného hodnocení hodnotící zprávy o obnově glyfosátu identifikovány žádné kritické oblasti, které by vyvolávaly obavy pro lidi, zvířata nebo životní prostředí. Agentura však zároveň identifikuje mezery v údajích ve vztahu k hodnocení jedné nečistoty v látce, hodnocení rizik ve stravě spotřebitelů a hodnocení rizik pro vodní systémy – které jsou ponechány na zvážení Evropské komise a členských států v pozdější fázi. Prohlášení, které dnes zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), dospělo k závěru, že glyfosát, nejrozšířenější herbicid na planetě, nepředstavuje nepřijatelná rizika pro lidské zdraví,…

Více zde >>>

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) oznámil, že se s používáním glyfosátu v zemědělství nepojí žádné „kritické oblasti ohrožení“

Hodnocení dopadu glyfosátu na zdraví lidí, zvířat a životního prostředí neidentifikovalo kritické oblasti. Některé chybějící údaje jsou uvedeny v závěrech úřadu EFSA – jako problémy, které nebylo možné dokončit, nebo nevyřešené otázky –, které musí Evropská komise a členské státy zvážit v další fázi procesu obnovení schvalování. Toto jsou hlavní zjištění ze vzájemného hodnocení EFSA ohledně hodnocení rizik glyfosátu, které provedly orgány ve čtyřech členských státech. EFSA ve svém vzájemném hodnocení hodnocení rizik účinné látky glyfosát ve vztahu k riziku, které představuje pro lidi a zvířata nebo pro životní prostředí,…

Více zde >>>

V jaderných a vodních elektrárnách využívá ČEZ moderní 3D technologie včetně kovového 3D tisku, moderní technologie šetří čas i peníze

3D modely technologie včetně moderní metody 3D tisku využívá ČEZ ve spolupráci se ŠKODA JS pro obě české jaderné elektrárny i v hydroenergetice. Inovativní postup boduje v případech, kdy se chybějící zařízení už nevyrábí, není na trhu dostupné nebo má příliš dlouhé dodací lhůty. Během prvního roku přispělo nasazování dílů z 3D produkce ke zkrácení času odstávek a zvýšení výroby elektráren – a to bez vlivu na bezpečnou dodávku elektřiny. Energetici v tomto období vyrobili na 3D tiskárně celkem 4159 dílů jak z plastu, tak i z kovu. Je to další z kroků pro zajištění energetické nezávislosti a minimálně šedesátiletého provozu jaderných…

Více zde >>>

Česká republika se připojila k programu IEA technologické spolupráce v oblasti tepelných čerpadel (HPT TCP)

Od 10. října 2022 je Česká republika novým členem programu Technology Collaboration Program on Heat Pumping Technologies (HPT TCP) pod záštitou Mezinárodní energetické agentury IEA. V programu HPT TCP se angažuje 18 členských zemí – dvě z Ameriky, tři z Asie a 13 z Evropy. Česká republika je první zemí z východní Evropy, která se připojila k HPT TCP. Česká republika coby země uprostřed Evropy s 10,7 miliony obyvatel využívá jako hlavní zdroj energie uhlí, a to jak pro výrobu elektřiny (42 %), tak pro výrobu tepla (58 %). Plyn v energetickém systému slouží k…

Více zde >>>

Projektování vodohospodářských staveb metodou BIM

Na příkladu tří projektů navržených v různých časových obdobích si ukážeme vývoj přípravy projektu od 3D koordinačního modelu přes BIM pasport až po 3D koordinační model projektu skutečného stavu vodohospodářského objektu. Předvedeme datovou strukturou, propojení digitální 3D projektovou dokumentaci s rozpočtem, harmonogramem a zobrazením v GIS včetně připomínkování ve společném datovém prostředí (CDE). Popíšeme také specifika BIM jako součásti zakázky, včetně role zadavatele v tomto procesu. V neposlední řadě zhodnotíme přínosy BIM z pohledu projektanta a ukážeme možné budoucí trendy. Digitalizace přináší nové technologie a s nimi spojený celosvětový rozvoj digitálních informací a postupů. Pro tento proces,…

Více zde >>>

Prostředí pro život nabízí 352 milionů na výzkum inovací v životním prostředí

Od konce června je otevřená již šestá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život. Pro výzkumné týmy je připraveno 352 miliónů korun na výzkum 62 prioritních cílů, především na opatření zmírňující změnu klimatu nebo na environmentální technologie a ekoinovace. Program vyhlašuje Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. „Potřebujeme kvalitní výzkum v celé řadě oblastí životního prostředí, nejnaléhavější je ale problematika změny klimatu. Například pro naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu potřebuje česká ekonomika nová technologická…

Více zde >>>

Česká republika začíná pilotně monitorovat SARS-CoV-2 v odpadních vodách

Česká republika se připojuje k evropskému pilotnímu projektu zjišťování mutací a variant viru SARS-CoV-2  v odpadních vodách. Toto monitorování Evropská komise považuje za krok správným směrem při zjišťování výskytu mutací a variant viru zejména proto, že v odpadních vodách se výskyt virů SARS-CoV-2 objevuje s určitým předstihem před klinickými příznaky onemocnění. Monitoring odpadních vod bude probíhat v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Monitoring se bude v ČR zavádět postupně do konce roku 2021 a v prvním pololetí 2022. V současné době probíhá monitoring v Praze na základě grantu Vysoké školy chemicko-technologické ve spolupráci s PVK. „Informace o výskytu…

Více zde >>>

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., získala patent na unikátní výrobu zemědělského hnojiva z čistírenských kalů

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., získala svůj první patent na unikátní výrobu zemědělského hnojiva s názvem KSP organické hnojivo. Jeho výroba pomůže řešit řadu ekologických problémů, k nimž patří například nedostatek kvalitní půdy v České republice nebo nedostatečné zadržování vody v půdě. Zároveň řeší, jak dále vyžívat čistírenské kaly, které vznikají jako odpad mechanického a biologického čištění na čistírnách odpadních vod a dle připravované legislativy je bude možné aplikovat na pole jen v omezené míře. Doposud byl totiž kal, vznikající po vyčištění odpadních vod na čistírnách odpadem, ve kterém mohly být přítomné rizikové látky, prvky a…

Více zde >>>

Millenium Technologies spouští nový reaktor pro plazmové zplyňování čistírenských kalů

Společnost Millenium Technologies, člen skupiny JRD, pokračuje v rozvoji svého vědecko-technického parku v Dubé a v červnu zde instalovala nový reaktor na plazmové zplyňování. Jedná se o prototyp o kapacitě 150 kg zpracovaného odpadu za hodinu. Současně se připravuje instalace dalšího reaktoru o zhruba trojnásobné kapacitě, na němž bude testována efektivita metody plazmového zplyňování pro větší objemy. Tato metoda je moderní a potřebnou alternativou ke klasickým metodám nakládání s odpadem, neboť jeho objem každoročně narůstá, legislativa se zpřísňuje a jeho původci, například obce nebo průmyslové podniky, hledají účinná řešení, jak s ním nakládat. Náš vědecko-technologický…

Více zde >>>

V areálu Ústřední čistírny odpadních vod v pražské Bubenči probíhá výzkum opětovného využití recyklovaných vod pro závlahu zeleně

Pražská vodohospodářská společnost (PVS) spolu s VŠCHT a Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK) zkoumá dopady opětovného využívání vyčištěných odpadních vod pro závlahu městské zeleně. Vše se odehrává v areálu Ústřední čistírny odpadních vod v pražské Bubenči. „Cílem projektu je zjistit, jak recyklovaná odpadní voda prospívá rostlinám a zda by ji případně bylo možné využít pro závlahu městských parků. Posuzujme přitom nejen ekologické aspekty, ale také ekonomiku vlastní recyklace a případné dopravy vody do místa užití. Tento typ projektů dlouhodobě podporujeme a jsem rád, že mohu touto cestou akademickou sféru, PVS…

Více zde >>>

Bezpečné utěsnění přírubových spojů

Problematika utěsňování jak statických, tak i dynamických šroubových (zejména přírubových) spojů je i přes značný pokrok v jednotlivých oblastech techniky utěsňování nevyvážená. Pokud výklady „právních pojmů“ jako uznaných pravidel techniky, stavu techniky a ochrany životního prostředí skončí jen diskuzemi, které jsou vedeny nedostatečnými znalostmi účastníků, bude trvat ještě určitou dobu, než si uvědomíme, že kvalita těsnění není určena jen jeho cenou, ale i konstrukčními a materiálovými vlastnostmi všech částí spoje, příp. znalostmi o probíhajících fyzikálně chemických pochodech a sledování příčin selhání těsnicích spojů v uvažovaném zařízení. Rozhodující může být i způsob montáže,…

Více zde >>>