Mikroplasty zjištěny v hloubce 700 metrů pod zemským povrchem. Výzkum vědců z VŠB-TUO odhalil přítomnost mikroplastů i v důlních vodách

Vědci z VŠB-TUO jako první na světě potvrdili přítomnost mikroplastů v unikátních vzorcích vod, které byly odebrány z hloubky 700 m pod povrchem. Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem DIAMO, kterému se povedlo potřebné vzorky zprostředkovat. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda se mikroplasty mohou dostávat i do takových hloubek pod povrchem země, což získané výsledky potvrzují a poskytují tak důkaz o znečištění způsobené lidskou činností. V návaznosti na potenciální možnost využití důlní vody jako možného zdroje vody v budoucnu, přináší tato studie další důkaz o…

Více zde >>>

Katedra fyziky FEI VŠB-TUO získala evropský patent, vyvinula senzor, který pomůže detekovat škodliviny ve vodě, životním prostředí nebo i medicíně

VŠB – Technická univerzita Ostrava se může pochlubit dalším evropským patentem. Ten získali vědci z Katedry fyziky Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO, kteří se v posledních letech věnovali problematice tzv. povrchových vln. Povrchové vlny jsou světelné vlny, které můžeme lokalizovat, a to v místech podél rozhraní mezi prostředími. „Tyto vlny jsou citlivé na to, co se v blízkosti povrchu nachází, a dají se proto využít k získání informací o vlastnostech látek, které jsou s povrchem v kontaktu,“ vysvětluje hlavní řešitel Petr Hlubina. Jeho výzkumný tým vyvinul optický senzor, který funguje právě na principu povrchových…

Více zde >>>

Nový nanomateriál dokáže odhalit antibiotika v pitné vodě snadno a rychle

Účinnost nového senzoru výzkumníci ověřili na kohoutkové pitné vodě, v mléčných výrobcích a v lidských slinách. Zjistili, že biosenzor dokáže například v pitné vodě odhalit ještě nižší množství reziduí léčiva, než kolik pro něj činí limit stanovený Evropskou unií. Metoda je velmi jednoduchá – elektroda s naneseným nanomateriálem se ponoří do kontaminovaného roztoku a pomocí mobilu se měří množství ampicilinu. Dosud se k detekci využívají drahé přístroje a analýzy se provádějí v laboratořích proškoleným personálem. „Narůstající rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům představuje jeden z nejpalčivějších problémů dnešní medicíny. Existují odhady, že…

Více zde >>>

Ministr Jurečka chce zpřísnit evidenci kyanidů v provozech

Ochrana vody a její kvality je nejen kvůli klimatické změně neoddiskutovatelnou prioritou. Kromě novely vodního zákona a návrhu ústavní ochrany vody a půdy, které během letošního roku MŽP připravilo a jsou již v procesu schvalování, chce nyní MŽP zpřísnit ohlašovací práh pro kyanidy. Přísnější legislativa by podle ministra Jurečky měla zlepšit povědomí o výskytu kyanidů ve výrobních procesech daných provozů a ve svém důsledku kvalitu vody v českých řekách. „Chránit vodu znamená dnešní i budoucí svět. Pro zlepšení stavu českých řek je třeba nastavit legislativní prostředí tak, abychom mohli co…

Více zde >>>

Komentář EUEAU k návrhu Evropské směrnice o čištění odpadních vod: Nové ambice pro evropské odvětví odpadních vod

Současný návrh směrnice Evropské komise o čištění městských odpadních vod zahrnuje opatření kontroly u zdroje, ale nezachází dostatečně daleko při realizaci schémat rozšířených odpovědností výrobce (EPR). EurEau podle svého vyjádření „opatrně vítá“ legislativní návrh směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD). Návrh vybízí odvětví odpadních vod, aby bylo klimaticky a energeticky neutrálnější a aby pokračovalo ve zlepšování čištění odpadních vod. Jedná se však o vlažné schválení schémat EPR. Revize směrnice o odpadních vodách z roku 1991 je příležitostí vyvinout ambiciózní, inovativní, podpůrnou a přímočarou novou politiku pro shromažďování a čištění…

Více zde >>>

Zákon o jednorázových plastech opouští Sněmovnu a míří do Senátu

Jednorázové příbory, kelímky na jedno použití nebo brčka vyrobená z plastu v České republice končí. Nová legislativa, kterou ve třetím čtení schválila Sněmovna, zahrnuje hned několik typů opatření – od úplného zákazu výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst. O návrhu bude ještě rozhodovat Senát, začít fungovat by mohl na konci letošního roku. „Vláda plní další úkol, který zůstal po předchozím kabinetu. Díky zákonu o jednorázových plastech se nám podaří snížit množství odpadů, které dnes nesmyslně končí na skládkách. Výrobky, které zcela…

Více zde >>>

Stanovisko odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k aplikacikalů v ochranných pásmech vodních zdrojů

Podle přechodného ustanovení Čl. II bodu 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, pohlížíme na ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů jako na ochranná pásma ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 vodního zákona. Na pásma hygienické ochrany (dále jen PHO) je tedy možné plně aplikovat veškeré instituty platného vodního zákona se všemi povinnostmi plynoucími z tohoto zákona a z dalších právních předpisů zakotvujících obecná omezení nebo povinnosti pro činnosti prováděné v ochranných pásmech vodních zdrojů (dále…

Více zde >>>

Pražská vodohospodářská společnost zkolaudovala Novou vodní linku Ústřední čistírny odpadních vod

Pražská vodohospodářská společnost dokončila jednu z největších infrastrukturních investic v hlavním městě. Její venkovní část je nově zpřístupněná veřejnosti a proměnila se ve volnočasovou a odpočinkovou zónu, která plynule navazuje na nedalekou Stromovku. V reakci na pandemii COVID-19 byla nad rámec původní koncepce, v době zkušebního provozu, Nová vodní linka doplněna zařízením pro desinfekci vyčištěných odpadních vod ÚV zářením, s cílem zásadně snížit množství patogenních látek na odtoku čistírny, včetně minimalizace koronaviru. V prosinci uplynulého roku 2021 byl ukončen zkušební provoz a proběhla kolaudace Nové vodní linky ÚČOV (NVL), která…

Více zde >>>

Na Kandidátský seznam byly zařazeny další 4 látky které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 223 látek, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí (zveřejněno ECHA 17. 1. 2022). Nově zařazené látky na Kandidátský seznam (dále KS), jejich vlastnosti a příklady použití: 6,6′-di-tert-butyl-2,2′-methylenedi-p-cresol (DBMC) (EC 204-327-1, CAS 119-47-1); látka toxická pro reprodukci; používá se jako antioxidant nebo stabilizátor při výrobě polymerů, aditivum v gumárenském průmyslu, v mazivech, tucích, lepidlech, tmelech, hydraulických kapalinách a v kapalinách při obrábění kovů; tris(2-methoxyethoxy)vinylsilane (EC 213-934-0, CAS 1067-53-4); látka toxická pro reprodukci; používá se při výrobě polymerů a kaučuku, do…

Více zde >>>

Základní informace o povinnostech vyplývajících z nařízení REACH

Přehled legislativních předpisů týkajících se registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek /aktualizováno 1.12.2021/. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH) ze dne 18. prosince 2006 bylo změněno: nařízením Rady (ES) č. 1354/2007 ze dne 15. listopadu 2007; nařízením Komise (ES) č. 987/2008 ze dne 8. října 2008, pokud jde o…

Více zde >>>

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., získala patent na unikátní výrobu zemědělského hnojiva z čistírenských kalů

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., získala svůj první patent na unikátní výrobu zemědělského hnojiva s názvem KSP organické hnojivo. Jeho výroba pomůže řešit řadu ekologických problémů, k nimž patří například nedostatek kvalitní půdy v České republice nebo nedostatečné zadržování vody v půdě. Zároveň řeší, jak dále vyžívat čistírenské kaly, které vznikají jako odpad mechanického a biologického čištění na čistírnách odpadních vod a dle připravované legislativy je bude možné aplikovat na pole jen v omezené míře. Doposud byl totiž kal, vznikající po vyčištění odpadních vod na čistírnách odpadem, ve kterém mohly být přítomné rizikové látky, prvky a…

Více zde >>>

NKÚ: Na zlepšení kvality vody jdou miliardy z peněz EU i ze státního rozpočtu. Místo příčin znečištění se ale řeší jen důsledky

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze na opatření, která mají zajistit udržitelnou jakost vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet…

Více zde >>>