Péče o vodní zdroje v působnosti společnosti Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s.

Nejvýznamnější vodohospodářská společnost v regionu, Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. se stará o zdroje vody. Naposledy to byl rozsáhlý průzkum v okolí Studničního vrchu, kde se na základě výsledků chystají technická opatření vedoucí ke zpomalení odtoku vody. Jednou ze strategických rolí společnosti Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. (dále jen VAK), je péče o vodní zdroje. Na významu naše úloha nabývá s tím, jak se dostatek této strategické suroviny stává méně samozřejmým a jak si VAK, coby největší vodohospodář v regionu, uvědomuje svoji pozici lídra v dané problematice. Pro naši společnost to…

Více zde >>>

MZE v boji proti suchu: podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, propojování vodárenských soustav, výstavba nových nádrží

Aktuální průtoky v řekách jsou na některých místech pod 10 procenty dlouhodobého průměru. Zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny zhruba z 90 procent. Abychom projevy sucha vyřešili, je třeba dělat současně opatření v krajině, obnovovat lesy i pracovat na velkých vodohospodářských stavbách včetně přípravy nových přehrad. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí a Lesů ČR. Aktuální situace není moc příznivá, a to zejména kvůli velmi suché zimě. Hrozí, že již…

Více zde >>>

Plán MZe: propojování vodovodních soustav za půl miliardy Kč

Na rekonstrukci páteřních vodovodů a propojování vodovodních soustav bude vynaloženo v příštích dvou letech bezmála půl miliardy korun. Pro vlastníky vodárenské infrastruktury vytvoří Ministerstvo zemědělství (MZe) samostatný dotační program, pomocí kterého na peníze dosáhnou. Informoval o tom ministr zemědělství Miroslav Toman s tím, že v dalších letech bude MZe materiál aktualizovat s ohledem na přípravu dalších projektů a možnosti státního rozpočtu. Propojení vodárenských soustav a rekonstrukce páteřních vodovodů má svůj smysl v tom, že umožňuje v kritických situacích, tedy například v suchých obdobích, distribuovat pitnou vodu do míst, kde jí…

Více zde >>>

Návrh zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

Aktuální potřeba změn v krajině vyvolaná nepříznivými klimatickými podmínkami je z dlouhodobého hlediska řešena pozemkovými úpravami realizovanými podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Pozemkové úpravy umožňují navrátit ekologickou stabilitu krajiny a zmírnit dopady eroze a snížení biodiverzity tím, že v rámci určitého katastrálního území nově uspořádávají pozemky. Tento zákon ale v současné době neodpovídá zcela aplikační praxi SPÚ a je nutné jej novelizovat tak, aby umožnil efektivní průběh pozemkových úprav za současného zajištění práv všech účastníků a mohl reagovat prostřednictvím pozemkových úprav na probíhající klimatické změny. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách…

Více zde >>>

Obecný pohled na klimatickou změnu a její možné vlivy na režimy podzemních vod

Hydrologické studie dopadů klimatické změny na průtoky prováděné Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka jsou založeny na hydrologickém modelování vodní bilance pomocí modelu Bilan (Tallaksen a van Lanen, 2004). Vstupem do systému jsou časové řady srážkového úhrnu, teploty a relativní vlhkosti vzduchu spolu s měřenými průtoky. Model počítá v měsíčním kroku chronologickou hydrologickou bilanci povodí či území. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí, a v zóně podzemní vody. Jako ukazatel bilance energie, která hydrologickou bilanci významně ovlivňuje, je použita teplota vzduchu. Výpočtem…

Více zde >>>