Hlavním cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je uvedení předmětného prováděcího předpisu do souladu se současnou právní úpravou, kdy podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů není možné od 1. 7. 2024 realizovat vodní dílo určené pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel na základě ohlášení. Tato změna vyplývá z přijetí zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Z tohoto důvodu se navrhují z nařízení vlády č. 57/20196 Sb. vyjmout již nerelevantní ustanovení o vodních dílech ohlašovaných podle § 15a zákona.
Dalším cílem návrhu je úprava emisních standardů přípustného znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních v ukazateli amoniakální dusík, zpřesnění terminologie a provedení několika legislativně-technických úprav. Nové znění § 2 odst. 2 zvyšuje minimální četnost měření míry znečištění odpadních vod pro zdroje znečištění velikostní kategorie nad 50 ekvivalentních obyvatel (EO) na 4× ročně. Zároveň upravuje typ odebíraného vzorku odpadních vod a specifikuje situaci, kdy se v závislosti na teplotě odpadních vod nehodnotí dodržení emisních limitů v případě ukazatelů znečištění amoniakální dusík a celkový dusík.
Novela nařízení vlády reaguje na zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.), který v části třicáté, čl. LIV, bodě 5 ruší § 15 až § 15c včetně nadpisů. Žádat o povolení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 EO na ohlášení bylo možné podle § 15a novely vodního zákona č. 150/2010 Sb. do 30. 6. 2024.
Podle Čl. LV bodu 1 přechodného ustanovení k zákonu č. 284/2021 Sb. povinnost provést technickou revizi vodního díla podle § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se přitom nadále vztahuje na vodní díla ohlášená podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. Při udělování pověření k provádění technické revize vodního díla podle věty první a druhé se postupuje podle § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 284/2021 Sb.
Navrhovaná právní úprava ve většině případů nepředpokládá žádné sociální ani ekonomické dopady na fyzické či právnické osoby. Rovněž nebyly shledány žádné dopady na veřejné rozpočty. Z uvedených důvodů byla dne 2. 4. 2025 podána žádost o udělení výjimky z povinnosti provádět Hodnocení dopadů regulace, jíž bylo dne 10. dubna 2025 vyhověno ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády (č. j. 15760-2025-UVCR).
U čistících zařízení o velikosti do 50 ekvivalentních obyvatel vybavených akumulačním prostorem pro vyčištěnou vodu se předpokládá mírné snížení nákladů na kontrolní odběr vypouštěných odpadních vod, kdy dvouhodinový směsný vzorek je nahrazen prostým vzorkem.
V případě vypouštění odpadních vod na povrch terénu je potřeba počítat s vyššími náklady na pořízení čistírny odpadních vod (ČOV) vybavené zařízením na dezinfekci vyčištěné odpadní vody nebo v případě stávající ČOV na jejím dovybavení takovýmto zařízením (např. na instalaci UV lampy). Nové ČOV opatřené dezinfekcí jsou dražší o nižší desítky tisíc Kč bez DPH oproti verzi bez dezinfekce, ceny na dovybavení stávajících ČOV dezinfekcí se pohybují v rozpětí jednotek tisíc až nižších desítek tisíc Kč. Dalším nákladem je cena za rozbor odpadních vod v mikrobiologických ukazatelích, která činí cca 1 000 Kč na jedno stanovení (povinnost min. 2 rozborů ročně).
V případech vypouštění odpadních vod do vod podzemních lokalizovaného v ochranném pásmu vodního zdroje, případně ve zvláště chráněných územích, může vodoprávní úřad stanovit emisní limity pro další ukazatele. Nejčastěji nejspíše půjde o celkový fosfor, kde k dodržení limitu bude pravděpodobně nezbytné zajistit jeho chemické srážení fosforu. Rozdíl v ceně domovní čistírny odpadních vod bez chemického srážení a s technologií chemického srážení se pohybuje kolem 10 000 Kč. Provozní náklady se navýší jednak o cenu spotřebovaného srážedla (obvykle síranu železitého), jednat o cenu stanovení fosforu. Celkem lze tyto náklady odhadnout do tisíce Kč ročně na jedno zařízení. Možnost stanovení emisních limitů pro další ukazatele byla dána již stávajícím zněním nařízení vlády, nyní se pouze rozšiřuje okruh situací, kdy je možné tímto způsobem zohlednit zájmy ochrany kvality podzemních vod.
Navrhovaná právní úprava nebude mít ve většině případů žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nepředpokládá se negativní dopad na rovné postavení mužů a žen.
Z hlediska dopadů na životní prostředí lze předpokládat, že návrh bude mít pozitivní dopady na zadržování vody v krajině.
