Poplatky za odběr podzemní vody se mají od 1. dubna 2027 výrazně zvýšit. Návrh počítá s jednotnou sazbou sedm korun za metr krychlový, což u vody pro zásobování pitnou vodou představuje nárůst o 250 procent. Změna může ovlivnit náklady vodárenských společností i financování vodohospodářské infrastruktury v krajích.
Úpravu předložil poslanec Karel Tureček (ANO) jako pozměňovací návrh k novele zákona o rostlinolékařské péči, vedené jako sněmovní tisk č. 48. Zemědělský výbor ji 3. listopadu podpořil, legislativní proces však dosud není dokončen.
Navrhované sazby znamenají následující změnu:
| Účel odběru | Dosavadní sazba | Navrhovaná sazba | Zvýšení |
|---|---|---|---|
| Zásobování pitnou vodou | 2 Kč/m³ | 7 Kč/m³ | 250 % |
| Ostatní užití | 3 Kč/m³ | 7 Kč/m³ | přibližně 133 % |
Výrazně se má změnit také rozdělování vybraných prostředků. Dnes připadá polovina výnosu krajům a druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí. Nově by šest sedmin směřovalo do státního rozpočtu v kapitole Ministerstva zemědělství a jedna sedmina fondu. Kraje by tak přišly o dosavadní zákonný podíl, který využívají mimo jiné na podporu vodovodů a kanalizací.
Zastánci zvýšení argumentují potřebou chránit podzemní zdroje a upravit sazby, které se dlouhodobě neměnily. Kritiku naopak vyvolává skokový růst nákladů, odebrání příjmů krajům a způsob předložení: změna vodního zákona přichází jako přílepek k rostlinolékařské novele, bez samostatného běžného vládního připomínkového řízení k této úpravě.
Vyšší poplatek by se mohl promítnout do vodného, jeho dopad však bude záviset především na podílu podzemní vody v konkrétní vodárenské soustavě. Nárůst poplatku o 250 procent proto neznamená stejné zvýšení konečné ceny vody.
Na rozpočtový kontext upozornila také Národní rozpočtová rada. Ministerstvo zemědělství již v návrhu rozpočtu na rok 2027 počítá s příjmem dvou miliard korun z těchto poplatků, přestože v době jejího říjnového stanoviska neměl tento příjem oporu v platné ani navrhované legislativě.
Pozměňovací návrh poslance Karla Turečka k vládnímu návrhu zákona o rostlinolékařské péči je ke stažení zde
Odůvodnéní návrhu
Současný systém zpoplatnění odběrů vody je součástí vodního zákona již od počátku jeho účinnosti, tj, od 1. 1. 2002. Zatímco cena za odběr povrchové vody, do níž se promítají náklady státních podniků Povodí na činnosti související mj. se správou povodí, správcovstvím vodních toků a provozem vodních děl ve vlastnictví státu, v průběhu času narůstá úměrně tomu, jak se tyto náklady zvyšují, poplatek za odebrané množství podzemní vody zůstává neměnný. S postupujícím časem tak jeho sazby ve výši 2 Kč/m3 pro zásobování pitnou vodou a 3Kč/m3 pro ostatní užití výrazně zaostávají za cenou za odběr povrchové vody, která se v letošním roce pohybuje v rozmezí 5,26 Kč/m3 (územní působnost státního podniku Povodí Vltavy)
až 9,09 Kč/m3 (územní působnost státního podniku Povodí Moravy).
Tato výrazná nerovnováha přirozeně motivuje odběratele k upřednostňování odběrů podzemní vody, vedoucímu až k jejímu drancování, neboť odběr vody povrchové se v lokalitách s relativním dostatkem vody podzemní nejeví v tomto kontextu jako ekonomicky výhodný. Popsaný stav je však nutné z pohledu ochrany životního prostředí hodnotit jako nepříznivý, neboť zdroje podzemních vod jsou ve srovnání se zdroji vody povrchové významně obtížněji obnovitelné a (nejen) pro svou kvalitu jsou oceňovány jako mnohem vzácnější.
Cílem předloženého návrhu je vytvořit technicko ekonomický nástroj, k ochraně množství a jakosti podzemních vod, zejména v období sucha, ve vazbě na klimatické scénáře. Výrazné navýšení poplatku za odebrané množství podzemní vody, vedoucí k jeho konkurenceschopnosti vůči výši ceny za odběr povrchové vody, čímž přirozeně dojde k přeorientování odběratelů na zdroje vody povrchové a tím dojde k zvýšení ochrany množství vody podzemní, jako nenahraditelného zdroje vody pro budoucí období.
Navrhuje se zvýšit sazbu poplatku za odebrané množství podzemní vody na 7 Kč, a to bez dalšího rozlišování účelu jejího odběru, jako tomu bylo doposud.
V souvislosti se změnami klimatu dochází k poměrně znatelným změnám v koloběhu vody, přibývají hydrologické extrémy, reprezentované na jedné straně silnými a vytrvalými srážkami vedoucími až k ničivým povodním, na druhé straně výrazným srážkovým deficitem projevujícím se dlouhodobým hydrologickým suchem. Oba stavy jsou pro krajinu a život v ní velmi nepříznivé a bez realizace vhodných vodohospodářských opatření prakticky neřešitelné.
V současné době je v rámci vodního hospodářství nezbytné investovat především do následujících oblastí:
- Zmírnění dopadů sucha, a to nejen posilováním vodních zdrojů a obnovou vodních nádrží, ale rovněž realizací revitalizačních opatření (nejen) na vodních tocích a dalšími projekty, jež umožní zadržovat vodu v krajině a zvýšit odolnost území vůči suchu.
- Realizace protipovodňových opatření, v jejichž rámci se financují stavby či jiná opatření na ochranu sídel před povodněmi, která dokáží snižovat rizika rozlivu povodně
a zmírňovat tak její dopady na obyvatele i veškerou infrastrukturu. Po případných povodních je nezbytné rovněž financovat obnovu území, včetně obnovy vodohospodářského majetku.
- Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod, jež zefektivní přísun kvalitní pitné vody do domácností na jedné straně a zlepší odvádění a čištění odpadních vod na straně druhé.
Nad rámec výše uvedeného bude v nejbližší letech zahájena realizace několika významných vodních nádrží – Nové Heřminovy, Skalička, Vlachovice, Kryry a dále soustava Senomaty – Šanov, zároveň pokračují přípravy k budoucímu propojení bývalého lomu Libouš s vodním dílem Nechranice. Uvedené vodní nádrže budou jednotlivé funkce a účely kombinovat – umožní zachycování povodňových vln a snižování kulminačních průtoků při extrémních srážkách, v období sucha naopak budou využitelné pro nadlepšování průtoků ve vodních tocích. Některé z nich poslouží také k zemědělským závlahám či přímo jako zdroje pitné vody pro obyvatele příslušného regionu. Doplňkově budou využívány pro sport či rekreaci a také
k výrobě elektrické energie.
Všechna tato opatření a záměry si vyžádají nemalé finanční náklady, které však státní podniky Povodí ani Ministerstvo zemědělství, jemuž jsou podřízeny, nejsou schopny pokrýt z vlastních rozpočtových prostředků.
Z uvedených důvodů je navrženo, aby část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody byla příjmem Ministerstva zemědělství, které je využije na financování vodního hospodářství. Tyto finanční prostředky budou moci být dále distribuovány nejen jednotlivým správcům povodí, ale také samosprávám, vlastníkům vodohospodářské infrastruktury i dalším subjektům, kteří jsou příjemci jednotlivých dotací.
Podíl na výnosu poplatku, který je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky, bude díky navýšení sazby poplatku zachován. Podíl na výnosu poplatku, který byl příjmem rozpočtu kraje, se nově stane součástí podílu Ministerstva zemědělství.
Poplatek bude nově hrazen formou záloh, jejichž souhrnná výše bude odpovídat výši poplatku za rozhodné poplatkové období. Navržené schéma počítá s tříletými cykly, jež se vzájemně překrývají, přičemž v prvním roce cyklu vždy dochází k realizaci odběru podzemní vody, ve druhém roce je v souvislosti s těmito odběry poplatníkem podáno poplatkové přiznání a ve třetím roce je poplatník povinen platit zálohy na aktuální poplatkové období v souhrnné výši odpovídající výši poplatku za poplatkové období prvního roku cyklu.
Zálohy budou hrazeny čtvrtletně či měsíčně v závislosti na souhrnné výši záloh na poplatek. Vyúčtování bude realizováno na základě platebního výměru, který bude vydán v návaznosti na poplatkové přiznání tak, jako je tomu doposud.
Účinnost předloženého návrhu je stanovena k 1. dubnu 2027, tj. od počátku druhého čtvrtletí roku, čemuž bude odpovídat počet záloh, jejich výše a datum splatnosti; tyto náležitosti jsou v přechodných ustanoveních návrhu stanoveny s přihlédnutím k nutnosti technické a administrativní přípravy na nový systém. Specifickému režimu bude podléhat nejen samotné poplatkové období roku 2027, ale i poplatková období let 2028 a 2029, během nichž už sice budou poplatníci platit zálohy v pravidelné měsíční či čtvrtletní četnosti, avšak na základě specifického způsobu stanovení jejich souhrnné výše. Od poplatkového období roku 2030 se navržená právní úprava použije v plném rozsahu.
Pro poplatkové povinnosti, vzniklé v poplatkovém období roku 2026, a s nimi související práva a povinnosti bude použita stávající právní úprava. Poplatek za první čtvrtletí poplatkového období roku 2027 bude vypočítán dle dosavadní sazby a jeho úhrada proběhne na základě platebního výměru vydaného v roce 2028.
Ilustrační obrázek: AI Ideogram
