Ing. Milan Míka
Předseda komise pro vlastníky infrastrukturního majetku SOVAK ČR
e-mail: mika@chevak.cz
Úvod (anotace)
Vývoj regulace oboru vodovodů a kanalizací se rokem 2021 výrazně posouvá. Trend zahájený usnesením vlády ČR o zřízení výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací v roce 2015, vedený snahou vytvořit platformu pro meziresortní řízení našeho oboru, přináší další ovoce v podobě úprav dvou zásadních regulatorních dokumentů, a to Vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (dále jen Vyhláška) a Výměru ministerstva financí č. 01/VODA/2022 o regulaci cen v oboru vodovodů a kanalizací ze dne 12. července 2021 (dále jen Cenový výměr). Oba dokumenty vznikaly rovněž za přispění konzultací na úrovni společných pracovních skupin ministerstva zemědělství (MZe), financí (MF) a životního prostředí (MŽP), resp. Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Oba dokumenty se ve svém znění na sebe navzájem odkazují. Vzhledem k tomu, že jedním z ústředních témat změn ve Vyhlášce se týká pravidel pro plánování a vykazování obnovy vodohospodářského majetku, mají legislativní změny významný dopad právě na vlastníky veřejných vodovodů a kanalizací.
Vyhláška č. 244/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb. – Hlavní změny a účinnosti
Dne 1.7.2021 vstoupila v platnost Vyhláška č. 244/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., tedy alespoň ta ustanovení, která nemají odloženou účinnost. Přestože mnoho zásadních ustanovení novely Vyhlášky odloženu účinnost má, a to od jednoho roku do pěti let, a nový Cenový výměr začne platit až od 1.1.2022, je důležité zorientovat se ve změnách a nových povinnostech, které jsou vzájemně mnohdy provázané.
Jedním z důležitých aspektů novely je narovnání situace ve fakturaci srážkových vod. Platnost použití dlouhodobého srážkového normálu za období 1961 až 1990, který slouží jako podklad pro výpočet a stanovení množství srážkových vod, je prodloužena do 31.12. 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se pak použije dlouhodobý srážkový normál v daném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.
Vyhláška reaguje na novelu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Podle ustanovení § 89b vodního zákona se osvobození od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vztahuje na vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace podle § 8 odst. 3 písm. g) zákona o vodách, splňující technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Návrh novely Vyhlášky toto stanovení technických podmínek pro stavbu a provoz odlehčovacích komor obsahuje. Vychází při tom z ČSN 75 6262 Odlehčovací komory.
Novela Vyhlášky reaguje nejen na změny vodního zákona, ale také například na změnu zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterou byla zavedena komplexní právní úprava tvorby a správy digitálních technických map.
Vyhláška upřesňuje pravidla pro zpracování plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací (dále jen PFO). S ohledem na povinnosti uložené zákonem o vodovodech a kanalizacích musí vlastník vodohospodářské infrastruktury nejen zpracovat, ale zejména realizovat plán financování obnovy. Především u vlastníků nově vybudované infrastruktury je problém při plnění této zákonem stanovené povinnosti, kdy musí mnohdy splácet úvěr poskytnutý na výstavbu nové infrastruktury a zároveň tvořit rezervu finančních prostředků na její obnovu. Novela Vyhlášky reaguje možností dočasného použití peněžních prostředků z rezervy finančních prostředků na obnovu na jiné účely za předem stanovených podmínek. Ve Vyhlášce je také navrženo doplnění některých pojmů a upřesnění obsahu položek při výpočtu cen pro vodné a stočné.
Pokud jde o odložené účinnosti některých pasáží Vyhlášky, lze zjednodušeně konstatovat:
- Na září roku 2022 jsou odloženy účinnosti ustanovení týkající se podoby kalkulace ceny pro vodné a stočné, porovnávání se skutečností po skončení kalkulačního období a Příloha č.16 – Vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace.
- Na červenec 2023 jsou odloženy účinnosti ustanovení s vazbou na zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a prováděcí vyhlášku č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje.
- Od ledna 2024 vstupují v účinnost ustanovení upravující náležitosti kanalizačního řádu, úpravy v části vybraných údajů z majetkové (VÚME) a provozní (VÚPE) evidence, změny v Příloze č. 15 – Způsob stanovení přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace a úprava podoby a obsahu Přílohy č.20 – Porovnání všech položek kalkulace cen pro vodné a cen pro stočné za kalendářní rok.
- Od ledna 2026 pak mají odloženu svou účinnost změny týkající se PFO vzhledem k tomu, že v letošním roce dochází k aktualizaci PFO z důvodu přecenění hodnoty majetků vykazovaných za rok 2020 v rámci VÚME. Od 1.1.2026 nabývá účinnosti také Příloha č.25 – Mapová část vodovodů a kanalizací.
Vyhláška a PFO (§13 a Příloha č.18)
Velký důraz regulace oboru směřuje v současnosti na vytvoření prostoru, ale zároveň i tlaku na zajištění dostatečného množství prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací z vodného a stočného. Tento tlak potvrzuje jak Cenový výměr, tak novela Vyhlášky. To nejpodstatnější týkající se přístupu k obnově, uvádí Vyhláška v části páté, která má název „Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, pravidla pro jeho zpracování“, tedy v §13 a Příloze č.18 – Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací.
Vyhláška a PFO – §13 (Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, pravidla pro jeho zpracování)
Z obsahu PFO vypadlo uvádění teoretické doby akumulace finančních prostředků, nově je jeho obsahem evidence peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací a doplňující informace o skutečné tvorbě a čerpání peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Četnost povinné aktualizace PFO se vrací na původních 5 let.
Ustanovení odstavce 4 striktně definuje, v jaké výši mají být tvořeny prostředky na obnovu:
„Peněžní prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací jsou každoročně tvořeny ve výši adekvátní roční potřeby peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Adekvátní roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací se vypočítá jako podíl hodnoty majetku vyjádřené v reprodukční pořizovací ceně podle vybraných údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle § 5 odst. 3 zákona a teoretické životnosti infrastruktury“. I hodnoty teoretické životnosti jsou pro účely zpracování PFO stanoveny Vyhláškou.
Jedním ze zásadních nových přístupů je povinnost prostředky na obnovu nejen tvořit, ale zároveň je po celou dobu od vytvoření až vyčerpání pro účely obnovy evidovat. K tomu účelu slouží nová tabulka v Příloze č.20. Prostředky vytvořené, ale v daném roce na obnovu nevyčerpané jsou definovány jako rezerva finančních prostředků na obnovu. Odstavec 6 definuje, že „Pro účely rezervy peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací musí vlastník v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují.“
Použití prostředků vytvořených na obnovu pro jiné účely je umožněno pouze dočasně a to za jasně stanovených podmínek, kdy „doba životnosti, u vodovodů ve skupině celkem nebo kanalizací ve skupině podle vybraných údajů z majetkové evidence vodovodů a kanalizací celkem, nepřesáhla jednu polovinu životnosti.“ Dočasnost spočívá v tom, že tyto peněžní prostředky musí být převedeny do rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací zpět nejpozději do 10 let od jejich použití na jiné účely. Po celou dobu použití prostředků na obnovu z rezervy na jiné účely musí vlastník vodovodů a kanalizací zasílat do 28. února ministerstvu zemědělství PFO dle Přílohy č.18 každoročně.
Výjimky z tohoto postupu jsou možné pouze na základě stanoviska MZe.
Vyhláška a PFO – Příloha č.18 (Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací)
Přílohu č. 18 tvoří zejména Tabulka č.1 vlastního PFO (viz Obrázek 1). Jak už bylo uvedeno výše, ve sloupci 5 nahradil ne příliš vypovídající údaj o teoretické době akumulace finančních prostředků v počtu let údaj nový – Teoretická životnost, který je již vyplněn, neboť teoretické životnosti pro jednotlivé skupiny majetků jsou stanoveny Vyhláškou. Údaj o délce potrubí v roce schválení plánu nahradí hodnota Roční adekvátní potřeby peněžních prostředků na obnovu. Tento sloupec 6 bude pak pro regulátora jednoduše porovnatelný s dalšími sloupci č. 7 – 13, kde bude svou potřebu prostředků v jednotlivých letech a to včetně již prostředků vytvořených od roku 2009 vyplňovat vlastník majetku. Ve sloupci 7 se uvádí již vytvořené prostředky na obnovu od roku 2009, kdy povinnost zpracovat PFO vstoupila v platnost, a i komentář k tomuto sloupci pod Tabulkou č.1 upozorňuje, že se postupuje podle Tabulky č. 5 Přílohy č. 20 k Vyhlášce.
Obrázek 1
Nově je v doplněna Tabulka č.2 – Rezerva finančních prostředků na obnovu – tvorba, čerpání, dluh (v Kč) (viz. Obrázek č.2). Tabulka obsahuje ve dvou skupinách – Vodovody celkem a Kanalizace celkem, vždy údaje o příjmech tvořících prostředky na obnovu, a to bez rozlišení prostředků získaných z vodného a stočného a prostředků ostatních, údaje o výdajích na obnovu a údaje o údaje o zůstatku rezervy finančních prostředků na obnovu k 31.12. daného roku. Dále se pak, už za celý majetek vodovodů a kanalizací, uvádí celkové příjmy a celkové výdaje na obnovu, kolik bylo nebo dle plánu bude z příjmů dočasně vypůjčeno na jiné účely, kolik bylo nebo bude z těchto prostředků vráceno, jaký je zůstatek k poslednímu dni daného roku a jaký je dluh vůči rezervě prostředků k 31.12. daného roku. Veškeré tyto hodnoty a pohyby musí být dohledatelné minimálně na analytických účtech v účetnictví jednotlivých vlastníků majetku a prokazatelné při kontrole dodržování zákonných povinností.
Obrázek č.2
Kalkulace – nová podoba a vazba na obnovu (Tabulky
V zobrazení formuláře kalkulace cen pro vodné a stočné se projevuje dopad mimo jiné dvou zásadních nových přístupů – k obnově a vyrovnávání (viz. Obrázek č.3).
Obrázek č.3
Obnova majetku je hlavním tématem této konference. Hned v úvodu se Tabulka č.1 rozšiřuje o údaje vztahující se k obnově z PFO. Pro zjednodušení kontroly generovaných prostředků na obnovu se kalkulační položka oprav rozdělila na položky dvě, a to opravy obnovující a opravy ostatní. Tabulka č.2 se také rozšiřuje, o Vyrovnávací položky, Uplatňovanou cenu a Plně obnovující cenu (Obrázek č.4). Smyslem je ukázat, jak moc je aktuálně uplatňovaná cena vzdálena ceně, do které je promítnuta tzv. adekvátní potřeba prostředků na obnovu, která je dána poměrem hodnoty majetku dle VUME a teoretické životnosti dle Vyhlášky. Nově má svou samostatnou kalkulaci pachtovné / nájemné (Tabulka č.3), kde je rovněž kladen důraz na porovnání skutečně odváděného a plně obnovujícího pachtovného / nájemného.
Obrázek č.4
Druhou zásadní změnou je prvek vyrovnávání kalkulace, kterou zavádí od 1.1.2022 ministerstvo financí a jehož principy budou naznačeny dále.
Cenový výměr – novinky a hlavní body
Přestože je můj příspěvek zaměřený na změny v novele Vyhlášky z pohledu vlastníka infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací, nový Cenový výměr je s novelou Vyhlášky úzce spjat a nejde jej v tomto příspěvku nezmínit. Zmíním tedy alespoň zásadní body:
- Prodloužení regulačního období na 5 let (2022 – 2026) – Prodloužení regulačního období z jednoho na pět let má za cíl zajistit stálost regulačních pravidel, zvýšit předvídatelnost regulace a lépe zohlednit dlouhodobý charakter činnosti v oboru vodovodů a kanalizací.
- Uplatňování a reporting plně nákladové ceny – v souladu s MZe a jeho snahou o vypovídající benchmarking oborových ukazatelů, postupuje i MF s jasným cílem dosáhnout vykázání všech nákladů souvisejících s výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a likvidací odpadních vod v cenové kalkulaci a případně následně deklarovat dotování ceny z jiných (obvykle obecních) zdrojů. Cenový výměr jasně uvádí: Při neuplatnění všech ekonomicky oprávněných nákladů vůči kupujícímu se tyto náklady uvedou do jednotlivých nákladových položek a zároveň se o ně sníží položka kalkulační zisk / ztráta. V cenové evidenci prodávající vede a uchovává informace o nákladech podle předchozí věty (v Kč), které byly uhrazeny z jiných zdrojů a nebyly uplatněny vůči kupujícímu.
- Úprava výpočtu přiměřeného zisku – Pro výpočet zisku zajišťujícího návratnost kapitálu se využívá reprodukční hodnota infrastrukturního majetku tak, jak uváděna ve VÚME. Je dána samostatná míra návratnosti pro provozovatele a pro vlastníky majetku. Míra návratnosti pro provozovatele je stanovena na 0,49%, pro vlastníky majetku pak 0,92%. Tento poměr zohledňuje skutečnost, že vlastníci majetku potřebují vytvářet účetní zisk zejména z důvodu zajištění obnovy majetku vodovodů a kanalizací.
- Z pohledu vlastníka nadále platí, že položka nájemného není přímo regulována. Za oprávněný náklad ale nelze považovat nájemné, které by přesahovalo jeho obvyklou výši odpovídající součtu vyjmenovaných ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku vlastníka.
- Cenovým výměrem a Vyhláškou s účinností po 1.7.2022 nastává jednoznačné deklarování maximálního přiměřeného zisku v pachtovném (nájemném) viz. Tabulka č.2 v Příloze č.2 Cenového výměru – Přiměřený zisk v pachtovném (nájemném). Údaje v Tabulce č. 2 slouží pro určení maximální výše zisku v pachtovném (nájemném) pro řádek 4.4.5 Tabulky č. 3 v Příloze č. 19 k Vyhlášce platné od 30. června 2021 ve znění účinném od 1. července 2022.
- Maximální meziroční nárůst zisku zůstává i nadále 7% a bude uplatňován i mezi roky 2021 a 2022
- Cenový výměr také konkrétně definuje oprávněné režijní náklady vlastníka: náklady na plánování, přípravu a realizaci investiční výstavby, dohled nad provozováním a udržováním majetku, nabývání a vyřazování majetku, přípravu a uzavírání pachtovních (nájemních) smluv, inventarizaci majetku, pasportizaci objektů, narovnávání majetkových vztahů, zpracování kanalizačních a provozních řádů a povodňových plánů
- Podstatnou informací i pro vlastnické a smíšené společnosti je, že náklady na členy statutárních orgánů a dalších volených orgánů lze nově zahrnovat do oprávněných nákladů do výše nepřesahující dohodnutou výši odměny dle písemné smlouvy schválené příslušným orgánem společnosti. Náklady na odměny statutárních a jiných volených orgánů mohou být považovány za oprávněné pouze do výše obsažené v písemných smlouvách, pouze do obvyklé výše a pouze v poměru náležícím k regulované činnosti v případě souběhu regulovaných i neregulovaných činností.
Závěrem
Všechny v tomto příspěvku uvedené novinky přináší nejen větší důraz na prokazování dodržování regulačních principů, ale zároveň další výraznější tlak na malé vlastníky vodárenské infrastruktury k zajištění souladu své péče o majetek s národní regulací. Pokud by se ministerstvům podařilo přimět menší vlastníky k plnění všech zákonných povinností a zajišťování dostatečného množství prostředků na obnovu od svých odběratelů, nebylo by potřeba tolik vysvětlování, že výsledná cena pro vodné a stočné pro odběratele vždy nevypovídá jen tom, kolik si kdo odnese zisku mimo vodovody a kanalizace.
S řádnou péčí o infrastrukturu rozhodně není možné čekat, až vstoupí v účinnost ustanovení Vyhlášky, které vlastníkům přinesou nové povinnosti v oblasti obnovy majetku. Účinnost částí Vyhlášky zaměřené na PFO je odložena do roku 2026. Možným úskalím plánování tvorby prostředků na obnovu v souladu s Vyhláškou je skutečnost, že metodický pokyn MZe pro výpočet reprodukčních cen vodovodů a kanalizací mimo jiné pro účely zpracování PFO byl aktualizován v roce 2020 a očekává se, že bude aktualizován každých 5 let, čili poprvé v roce 2025. Jaká tedy bude reprodukční hodnota majetku a z toho plynoucí adekvátní potřeba prostředků na obnovu v prvním roce účinnosti této legislativní změny, nemusí být do poslední chvíle jasné. Pokud bude hlavním hlediskem vlastníků vodárenské infrastruktury skutečná péče řádného hospodáře, není třeba se žádných legislativních novinek obávat.