Obnova odlehčovacích komor po novelizaci právních předpisů

Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D.

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.

Úvod

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES – viz [1] – stanovila výchozí rámec pro vodní politiku a zavazuje členské státy Evropské unie k postupnému dosažení dobrého kvalitativního a kvantitativního stavu všech vod. Významným cílem směrnice [1] je přispět k postupnému snižování znečištění vypouštěného do vod. Česká republika se nyní cestou novelizace právních předpisů zaměřila na zjištění stavu kanalizačních odlehčovacích komor. Tato přednáška k tomu poskytuje souhrn aktuálních souvisejících předpisů, upozorňuje na dopad na vlastníky kanalizací a poukazuje na nejasnosti, které by měly být dořešeny.

Plánovací proces v oblasti vodní politiky ČR

V České republice se implementace evropské směrnice o vodách [1] provádí průběžně prostřednictvím zákonů a jejich prováděcích předpisů – viz [2], [3], [4], [5], [6]. Základem transpozičního procesu v ČR je plánování v oblasti povodí dle [3].

Národní plány povodí pořizují společně 2 ministerstva (MZe a MŽP) ve spolupráci se správci povodí a příslušnými krajskými úřady, schvaluje je vláda. Plány dílčích povodí pořizují příslušní správci povodí ve spolupráci krajskými úřady a vodoprávními úřady, schvalují je kraje dle své působnosti.

Plánovací postup je rozdělen do tří šestiletých etap, nyní probíhá již III. plánovací období (tj. pro roky 2021 – 2027). Aktuálně jsou stanoveny v plánech povodí pro toto plánovací období dva prioritní problematické okruhy:

pokračující opatření ke zlepšení dosud nedostatečného čištění odpadních vod,

nově zařazená opatření související s dopadem klimatických změn.

Opatření související s přepadem vod z odlehčovacích komor (dále také OK) nepatří mezi jmenovitě uváděné priority v EU nebo v tuzemských plánech povodí. To však neznamená, že by všem OK neměla být věnována dostatečná pozornost, protože mohou být potenciálním rizikem bodového znečištění vod ve srážkových obdobích. Rozhodně je potřebné do kategorie účinných opatření pro regulaci znečištění z bodových zdrojů přiřadit v plánech dílčích povodí rovněž obnovu technicky nevyhovujících OK.

Nové požadavky na odlehčovací komory v zákoně o vodách

V jedné z novel zákona [2], tj. zákonem č. 113/2018 Sb., bylo stanoveno, že odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací, stává se voda srážková vodou odpadní již při vtoku do této kanalizace – viz § 38 zákona [2]. Obecně se na vypouštění odpadních vod do vod povrchových prostřednictvím technického zařízení vztahuje povinnost mít povolení k tomuto vypouštění – viz § 8 odst. 1 písm. c) zákona [2].

Z povinnosti mít povolení k vypouštění odpadních vod byly vyjmuty nejprve pouze odpadní vody vypouštěné z těch OK, které chrání stoky před hydraulickým přetížením, tj. pro tyto případy byla stanovena výjimka v § 8 odst. 3 písm. g) zákona [2], která se však nevztahovala na OK v areálech ČOV. Další novela zákona [2], tj. zákon č. 544/2020 Sb., tuto částečnou výjimku změnila, nyní se vztahuje výjimka z povinnosti mít povolení k vypouštění odpadních vod na všechny OK na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Tato výjimka platí jak pro OK na stokové síti, tak pro OK v areálech ČOV, což bylo před touto novelou zákona [2] důvodem nejasností a komplikací z hlediska právní vymahatelnosti. Dle sdělení MŽP z 02/2021 – viz [7] – však stále platí povinnost mít povolení k vypouštění odpadních vod z kanalizace jinou cestou než z OK, tj. např. přepadem z dešťových zdrží, z kanalizačních čerpacích stanic kromě havarijních přepadů apod.

Přestože není potřebné pro OK povolení k vypouštění přepadajících odpadních vod, zůstává nadále v platnosti možnost zpoplatnění odpadních vod vypouštěných z OK. Do 31. 12. 2022 však nelze zpoplatnit žádné odpadní vody vypouštěné z OK z důvodu určeného přechodného období pro jejich nezpoplatnění. Poté o případném zpoplatnění přepadajících vod z OK bude rozhodovat zejména technický stav OK následovně:

trvalé osvobození od poplatku dle § 89b písm. f) zákona [2]: bez zpoplatnění je možné vypouštění odpadních vod z OK splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, tj. vyhláškou [5],
přechodné osvobození od poplatku: do skončení přechodného období určeného v čl. II odst. 6 zákona [2] ve znění zákona č. 113/2018 Sb. platí, že vypouštění odpadních vod z OK, které nesplňují technické požadavky stanovené právním předpisem, se osvobozuje vypouštění odpadních vod od poplatku do poplatkového období roku 2022 včetně,
po 1. lednu 2023 bude moci být zpoplatněno vypouštění odpadních vod z OK, jestliže parametry těchto OK nebudou k tomuto datu plnit požadavky stanovené v zatím poslední novele vyhlášky [5], tj. ve znění vyhlášky č. 244/2021 Sb.

Novela vyhlášky č. 428/2001 Sb. ve vztahu k odlehčovacím komorám

Vyhláška č. 244 /2021 Sb. je s účinností od 1. 7. 2021 aktuální novelou prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. – viz [5] k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích – viz [4]. Ve vyhlášce [5] není stanoveno žádné přechodné období pro problematiku OK. Požadavky zákona o vodách [2] vztahující se na OK na kanalizacích, jsou ve vyhlášce [5] specifikovány zejména v § 19 (technické požadavky pro stavbu OK) a v § 19a (požadavky pro provoz a údržbu OK). Souhrn nejdůležitějších požadavků na funkci a provoz OK:

OK je funkčně vyhovující, pokud při odlehčování vod splňuje závazný poměr ředění minimálně 1:4 – 1:7, tj. pokud OK zajišťuje 5 až 8 násobné zředění bezdeštného odtoku odpadních vod před odlehčením do vodního toku a po odlehčení převede bezpečně návrhový průtok odpadní vody do navazující kanalizace a na ČOV.
Závazné pro výpočty a posouzení všech OK jsou pouze články 4.1.5. a 4.1.6. a související tabulka č. 2 v ČSN 75 6262 – viz [8]. Individuálně, tj. jen pro nové OK nebo při změně stávajících OK, může výjimečně a na základě odůvodnění příslušný úřad vyžadovat také posouzení OK podle požadavků v článku 5 v ČSN 75 6262 a poté dle výsledků posouzení může v rámci řízení o povolení nebo změně stavby jednotné kanalizace požadovat jiný poměr ředění nebo jiný technický návrh OK.
Ověření technických požadavků předepsaných pro funkci OK je možné provést např. hydrotechnickým výpočtem parametrů OK, monitoringem průtoků na OK apod.
Je nutné splnit nové závazné povinnosti pro provoz OK definované ve vyhlášce [5], zejména že provozovatel vede evidenci kontrol a údržby OK, přičemž kontrola funkce, stavebního stavu a technologického vybavení OK se provádí po každé větší dešťové srážce, při provozování a údržbě OK je závazná TNV 75 6925 – viz [9].
Vlastníci kanalizace předkládají výsledky ověření stávajících OK správci poplatků za vypouštění odpadních vod, tj. na Státní fond životního prostředí (dále také SFŽP), a to průběžně, přičemž po 31. 12. 2022 rozhodne SFŽP o případném zpoplatnění vypouštěných odpadních vod z těch OK, které nevyhovují všem požadavkům zákona [2].
Při připojování nové kanalizace na stávající kanalizaci musí být splněny požadavky předepsané v § 19 odst. 11 ve vyhlášce [5], tj. zejména:
v projektu nové kanalizace se na náklady investora připojované kanalizace provede posouzení těch stávajících OK, které budou novou stavbou ovlivněny,
nová kanalizace nesmí být napojena na stávající, jestliže posouzení prokáže zhoršení poměrů ředění v dotčených OK nad rámec platného kanalizačního řádu.

Důsledné uplatňování těchto 2 požadavků pomůže zachovat požadovanou funkčnost OK.

Aktuální nejasnosti z praxe v nové agendě odlehčovacích komor

Stávající právní předpisy poskytují jen základní rámec pro posuzování OK za účelem jejich osvobození od poplatku z vypouštění přepadajících odpadních vod z OK do povrchových vod. Chybí dosud metodický pokyn SFŽP ke zpřesnění administrativního postupu, proto se nyní v agendě k prokazování technického stavu OK vyskytuje mnoho nejasností, např.:

A. nejasnosti k prokázání technického stavu odlehčovacích komor

Dosud není znám ani rozsah a ani forma podkladů, které bude SFŽP vyžadovat k prokázání technického stavu pro cca 6 000 OK provozovaných v ČR, tj. není ani ekonomickou rozvahou podložena výše nákladů, které by si měl vlastník kanalizace předem naplánovat a poté vynaložit na realizaci všech povinností souvisejících s prokázáním technického stavu OK, poté na případnou obnovu OK nebo na poplatky.

Technické možnosti k prokázání technického stavu OK jsou uvedeny v tabulce č. 2 v [8], je uvažováno s hydrotechnickým výpočtem parametrů OK (tj. z generelu odvodnění nebo z výpočtů návrhu stávající kanalizace) nebo lze využít výsledků monitoringu na kanalizaci (tj. měření průtoků na OK při bezdeští a srážkových událostech) a simulačních modelových výpočtů. Tyto činnosti jsou finančně velmi nákladné, v některých lokalitách bude při tom nutné také využít dodavatelského zajištění části prací.

Prokazování funkce OK se znečištěním z malých odvodňovaných povodí se jeví s ohledem na jejich možné zpoplatnění jako nadbytečné a jako administrativní a finanční zátěž bez efektivního přínosu. Vypouštěné naředěné odpadní vody z takových OK budou pravděpodobně osvobozené od zpoplatnění dle § 89c odst. 1 zákona [2] – Od dílčího poplatku z objemu se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 100 000 m³. Zásadní při tom ale budou nové požadavky SFŽP v právním předpisu ke stanovení poplatků za vypouštění vod z OK.

K tomu výpočtové upřesnění:

dle novely vyhlášky [5] funkčně OK vyhoví, jestliže zajistí alespoň 5 násobné zředění bezdeštného odtoku odpadních vod před odlehčením do vodního toku, tj. nejsou žádné další požadavky na funkci, objem nebo znečištění z OK. Proto např. pro OK odvádějící vody z povodí s připojením cca 500 EO platí: 500 ob. * 110 l/ob. za den * 365 dní = roční objem produkovaných splaškových vod = 20 075 m³/rok * 5 násobek přepadajících srážkových vod = vypouštěný objem vyhovujících odpadních vod z OK bude 100 375 m³/rok, tj. i kdyby voda přepadala každý den, což je přibližně roční objem vod osvobozený od poplatků, tj. tato OK by neměla být zpoplatněna.

B. nejasnosti k administrativnímu postupu a k rozsahu dokumentace

Dosud nejsou metodicky upřesněny organizační požadavky ze strany SFŽP, kterými by se měli řídit vlastníci kanalizace při prokazování technického stavu OK, tj. zejména:

v jaké podobě má vlastník kanalizace předkládat posouzení jednotlivých OK,
komu, resp. kam a v jakém nejzazším termínu se má předkládat dokument posuzující technický stav OK, aby správce poplatku SFŽP stihl dokumentaci prostudovat před předpokládaným aktuálně platným termínem možného zpoplatnění po 1. lednu 2023,
zda a kde existuje možnost případné osobní konzultace před předáním dokumentu,
v jakém termínu vydá SFŽP stanovisko, tj. vyrozumění o posouzení dokumentu,
jakou formou bude předkladatel dokumentu vyrozuměn o neplacení poplatku za vypouštění z OK nebo o nutnosti platit poplatek vč. souvisejících povinností, apod.

K prokázání technického stavu OK dle původních právních předpisů by měl být postačující Kanalizační řád kanalizace vypracovaný podle § 14 odst. 6 zákona [4], který byl schválený rozhodnutím vodoprávního úřadu při povolení stavby kanalizace. Kanalizační řád musí být průběžně doplňovaný při podstatné změně kanalizace a musí splňovat požadavky § 24 vyhlášky [5], tj. ve vztahu k OK jsou to zejména tyto náležitosti:

viz písm. b) bod 3: technický popis stokové sítě obsahující výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,
viz písm. b) bod 4: údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),
viz písm. c) bod 4: mapová příloha s vyznačením stokové sítě a polohy OK.

Nový požadavek na vlastníky kanalizace vyplynul z § 19 odst. 8 novely vyhlášky [5]: Při stanovení hodnot návrhových průtoků u nově navrhovaných odlehčovacích komor a při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262.V této tabulce jsou popsány metody, které lze používat.

Zatím není metodicky upřesněna ze strany SFŽP ani forma a rozsah předávání výsledků výpočtů prokazujících technický stav OK, tj. bylo by vhodné pro potřeby vlastníků kanalizace vypracovat „vzor“ požadovaného hodnotícího dokumentu.

Při případném zpoplatnění OK lze vycházet z § 89a odst. 1 a 2 zákona [2], kde se jako předmět poplatku definuje vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištění a ze samostatného zařízení k vypouštění vod. Z toho vyplývá, že by měla být každá OK hodnocena samostatně. Z požadavků vyhlášky [5] a související ČSN [8] vyplývá, že pro každou OK by měla vyhovovat pro potřeby posouzení stejná datová struktura výpočtu ředícího poměru, tato níže uvedená tabulková struktura by mohla být také součástí „vzoru“ požadovaného hodnotícího dokumentu předkládaného na SFŽP:

značení	veličina	jednotka	hodnota pro OK
Q₂₄	bezdeštný denní průtok odpadních vod včetně balastních vod	l/s
A_red	redukovaná plocha povodí připadající k OK	ha
q_15,1	lokální intenzita deště s dobou trvání 15 min a dobou opakování 1 rok	l/(s·ha)
Q_dešť	srážkový odtok z povodí OK = A_red * q_15,1	l/s
Q_přít	návrhový přítok z povodí OK = Q₂₄ + Q_dešť	l/s
Q_škr	kapacitní škrcený odtok z OK pokračující na ČOV při návrhovém přítoku Q_přít	l/s
Q_přep	přepad z OK = Q_přít– Q_škr	l/s
m	vypočtený násobek ředění bezdeštného průtoku odpadních vod = Q_přep/Q₂₄	–

Dokument k hodnocení technického stavu OK by případně mohl být ještě také doložen dalšími náležitostmi, které by SFŽP měl ve svém metodickém „vzoru“ rovněž specifikovat, např. identifikačním číslem kanalizace dle vyhlášky [5], přehlednou situací všech OK, schváleným kanalizačním řádem s uvedením ředících poměrů OK, popisem typu a funkce OK, výkresem OK s doložením parametrů všech součástí OK, apod.

Metodicky nejasné je používání podkladových srážkových dat k ověření funkce OK. Při výpočtu ředících poměrů lze dle [8] využít Truplovy tabulky pro stanovení lokální intenzity deště q_15,1 (tj. přívalový déšť s dobou trvání 15 minut a dobou opakování 1 rok). Jenže jak Truplovy tabulky, tak historické dešťové řady používané jako návrhové deště, jsou již zastaralé, protože vycházejí z úhrnů srážek v ČR v původním srážkovém dlouhodobém normálu. K výpočtu objemu srážkových vod se dle [5] vyžaduje nový dlouhodobý srážkový normál stanovený ČHMÚ za období let 1991 až 2020 (nyní se používá normál za období let 1961-1990). Nový srážkový normál platí od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2051. Metodicky by měl SFŽP upřesnit, zda by měl být nový srážkový normál zohledněn již ve výpočtech OK předávaných na SFŽP ke kontrole v průběhu roku 2022. Použití nového srážkového normálu by ale znamenalo nákladný přepočet stávajících generelů odvodnění, studií kanalizace nebo kanalizačních řádů. Bylo by vhodné stanovit výjimku z použití nového srážkového normálu k ověření stávajících OK a vyžadovat jeho použití až pro nové OK nebo obnovu OK. Je potřebné, aby příslušné ministerstvo poskytlo veřejnosti aktualizovaná data o intenzitě přívalových dešťů měst v ČR, tj. aktualizovanou verzi v praxi velmi často používaných původních tzv. Truplových tabulek.

C. nejasnosti k případným poplatkům za vypouštění vod z nevyhovujících odlehčovacích komor

Způsob zpoplatnění vypouštěných vod z OK nesplňujících technické požadavky není dosud upřesněn žádným závazným právním předpisem, např. vyhláškou.

Metodicky by měla být v právním předpisu poplatků za vypouštění vod z OK vymezena v závislosti na počtu připojených EO tolerovaná hranice pro tzv. malá povodí OK, na jejichž přepadající vody se vztahuje osvobození od poplatku dle § 89c zákona [2] a pro něž nebude nutné prokazovat technický stav dle § 19 odst. 8 novely vyhlášky [5] a bude u nich postačovat případně jen předložení příslušného kanalizačního řádu na SFŽP.

Přepadající odpadní vody z OK mají charakter nárazového vypouštění odpadních vod závislého na srážkových jevech, vlastník kanalizace nemůže ovlivnit srážkové události. Proto vypouštění přepadajících odpadních vod z OK není upraveno povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu, tj. na rozdíl od trvalého vypouštění čištěných vod z ČOV, které lze ovlivnit vhodnou technologií, způsobem provozování apod.

Před případným zavedením poplatků za vypouštění odpadních vod přepadajících z OK by bylo zapotřebí změnit stávající zákon o vodách [2], protože např.:

není jasné, dle jakého kritéria by se měly zpoplatnit vypouštěné odpadní vody přepadající z OK (objem vod?, jejich znečištění?), protože se jedná se o nahodilé jevy, které nemůže vlastník kanalizace nijak ovlivnit a nést za ně odpovědnost,
není stanovena právní povinnost měření objemu nebo znečištění odpadních vod přepadajících z OK, požadavek na případné měření na kanalizaci se může vyžadovat jen rozhodnutím vodoprávního úřadu – viz § 38 odst. 6 zákona [2]: Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření.
na všechny OK se vztahuje výjimka z povinnosti mít povolení k přepadajícím vodám, proto vodoprávní úřad nemůže vydat bez příslušného povolení související rozhodnutí upravující podmínky pro OK – viz § 8 odst. 3 písm. g zákona [2]: Povolení k nakládání s vodami není třeba k vypouštění odpadních vod z OK do vod povrchových.
pouze v případě mimořádné situace může vodoprávní úřad stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, ale jen na omezenou nezbytně nutnou dobu – viz § 10 odst. 4 zákona [2].

S ohledem na dosud nejasnou poplatkovou agendupro OK by bylo vhodné odložit termín případného možného zpoplatnění všech nevyhovujících OK cca o dva roky, a to také proto, že teprve v 07/2021 byla vydána novela vyhlášky [5], která stanovila nové technické požadavky pro funkčně vyhovující OK. Vlastníkům kanalizace zbývá nyní před možným zpoplatněním OK jen cca 1,5 roku na prokazování technického stavu všech OK (přechodné období dané novelou [2] ve znění zákona č. 113/2018 Sb. předpokládalo cca 4 roky k prokázání technického stavu OK před možným zpoplatněním).

Bylo by vhodné současně s upřesněním a zavedením poplatků za OK doložit ekonomickou rozvahu, tj. jaký je očekávaný ekonomický dopad na města a obce při realizaci všech souvisejících povinností vlastníků kanalizací ve srovnání s příjmem z poplatků do státního rozpočtu za vypouštění vod z OK. Vlastníci kanalizací nyní zvažují, zejména u stavebně problematických OK určených k postupné obnově, zda do doby jejich obnovy nebude výhodnější platba poplatků za vypouštění vod z OK v porovnání s náklady potřebnými k prokazování aktuálního technického stavu OK.

Obnova odlehčovacích komor, které nesplňují technické požadavky

Zákon [4] ukládá vlastníkům vodovodů a kanalizací povinnost zpracovat s výhledem na dobu nejméně 10 kalendářních let a poté průběžně realizovat plán financování obnovy, a to s vazbou na příjmy z vodného a stočného, případně z účelových dotací. Obnova OK je plánována souběžně s obnovou kanalizačních sítí. Pokud by byla zjištěna potřeba obnovy OK ve velkém rozsahu nebo finančně nákladná, se kterou není nyní zpravidla uvažováno, bude nutná změna v plánech obnovy.

Aktuální právní předpisy neposkytují časový prostor k nápravě nevyhovujícího stavu OK před jejich zpoplatněním. Je potřebné podmínit vybírání poplatků za vypouštění přepadajících vod z OK stanovením přechodného a nezpoplatněného období pro obnovu nevyhovujícího stavu OK (např. do konce III. období plánů dílčích povodí).

Obnova nevyhovujících OK závisí na typu OK a vyžaduje různá technická opatření. Některá opatření lze realizovat bez významných finančních nákladů, např. zvýšení přepadové hrany u OK. Efektivní je změna hospodaření se srážkovými vodami v celém urbanizovaném povodí, zejména vsakování nebo retence srážkového odtoku přímo v místě vzniku, tím je zabráněno smísení srážek se splaškovou vodou a snížen objem odpadních vod zatěžujících OK. Často však obnova OK vyžaduje značné investiční prostředky a čas na projekční přípravu a realizaci, k takovým opatřením patří např.:

vybudování retence ve stokové síti nebo dešťových nádrží za OK,
výměna nevyhovujícího škrtícího zařízení,
zavedení řízeného odtoku stokovou sítí v reálném čase,
vybudování mechanického předčištění přepadajících vod z OK, apod.

Závěr

Vlastníci a provozovatelé kanalizace pro veřejnou potřebu mají společný zájem, tj. aby splnili správně a včas všechny nové právní povinnosti platné pro odlehčovací komory. Některé vodárenské společnosti si již vypracovávají interní postupy, ale zjišťují při tom mnohé dosud nejasné nebo nedořešené požadavky v příslušných právních předpisech – viz [2] a [5]. K nápravě výše uvedených problematických záležitostí by jistě přispělo zejména např.:

vypracování dosud chybějícího metodického pokynu s upřesněním rozsahu a formy podkladů, které bude SFŽP vyžadovat k prokázání technického stavu všech OK,
vypracování nového právního předpisu k uvažovaným poplatkům za vypouštění přepadajících odpadních vod z technicky nevyhovujících OK, který by byl v souladu s požadavky zákona [2], tj. zejména platnými pro měření nebo vzorkování odpadních vod,
prodloužení termínu k posouzení stavu všech stávajících OK a stanovení přechodného nezpoplatněného období určeného k nápravě stavu nebo obnově nevyhovujících OK,
vymezení tolerované hranice v závislosti na počtu připojených EO pro tzv. malá povodí OK, na jejichž přepadající vody se vztahuje osvobození od poplatku dle § 89c zákona [2],
stanovení výjimky z použití nového srážkového normálu k ověření stávajících OK.

Literatura

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, tzv. Rámcová směrnice o vodách (Water Framework Directive)

[2] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), v platném znění, tj. ve vztahu k OK zejména ve znění zákona č. 113/2018 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb.

[3] Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění

[4] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění

[5] Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu), v platném znění, tj. ve vztahu k OK zejména ve znění aktuální novely – viz vyhláška č. 244/2021 Sb.

[6] zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

[7] Věstník MŽP ČR č. 03/2021 – Sdělení odboru ochrany vod a odboru legislativního MŽP k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor po novelizaci vodního zákona

[8] ČSN 75 6262 Odlehčovací komory

[9] TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok