Evropská komise zveřejnila návrh nařízení v přenesené pravomoci, kterým se mění přílohy I a V nařízení (EU) č. 649/2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek. Přestože se jedná především o legislativu upravující mezinárodní obchod s chemickými látkami, navrhované změny mají význam i pro provozovatele vodovodů a kanalizací, laboratoře, úpravny vod, čistírny odpadních vod a společnosti nakládající s průmyslovými odpady.
Návrh reaguje na vývoj evropské chemické legislativy i na rozhodnutí přijatá v rámci Rotterdamské a Stockholmské úmluvy. Cílem je rozšířit seznam látek podléhajících zvláštním podmínkám při vývozu nebo úplnému zákazu vývozu mimo Evropskou unii.
Přísnější kontrola vývozu chemických látek
Nařízení (EU) č. 649/2012 představuje evropskou implementaci Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího informovaného souhlasu (PIC – Prior Informed Consent). Jeho smyslem je zabránit tomu, aby byly do třetích zemí vyváženy chemické látky, jejichž používání je v EU zakázáno nebo významně omezeno, aniž by o tom dovážející stát věděl.
Zařazení látky do přílohy I znamená, že vývozce bude muset splnit oznamovací povinnost, případně získat výslovný souhlas dovážející země ještě před uskutečněním exportu. Pokud bude látka zařazena do přílohy V, její vývoz z Evropské unie bude zakázán.
Přibývají pesticidy i průmyslové chemikálie
Návrh rozšiřuje přílohu I o řadu nových látek, které byly v posledních letech zakázány nebo významně omezeny podle evropských předpisů pro přípravky na ochranu rostlin, biocidní přípravky nebo nařízení REACH.
Mezi nejvýznamnější nově zařazené látky patří například:
- flufenacet,
- acibenzolar-S-methyl,
- MBIT (2-methyl-1,2-benzisothiazol-3(2H)-one),
- kyselina boritá,
- tetraboritan disodný a další sloučeniny bóru,
- oxid boritý,
- chroman olovnatý,
- bisfenol A,
- ftaláty,
- 2-methoxyethanol,
- 2-ethoxyethanol,
- N-methyl-2-pyrrolidon,
- N,N-dimethylformamid,
- N,N-dimethylacetamid,
- několik sloučenin kobaltu a další průmyslové chemikálie.
Řada těchto látek je klasifikována jako karcinogenní, mutagenní nebo toxická pro reprodukci, případně představuje významné riziko pro životní prostředí. Evropská komise proto navrhuje jejich zařazení mezi chemické látky podléhající přísnější kontrole při mezinárodním obchodě.
Rozšíření seznamu látek s úplným zákazem vývozu
Významná změna se týká také přílohy V, která obsahuje látky, jejichž vývoz z Evropské unie je zakázán.
Do této přílohy mají být nově zařazeny zejména:
- chlorpyrifos,
- chlorované parafiny se středně dlouhým řetězcem (MCCPs),
- dlouhořetězcové perfluorkarboxylové kyseliny (PFCA), jejich soli a příbuzné sloučeniny.
Zařazení vychází z rozhodnutí přijatých na konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Návrh současně aktualizuje ustanovení týkající se PFOS tak, aby odpovídala současnému znění nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických polutantech.
Jaký význam má návrh pro vodárenský sektor?
Na první pohled se může zdát, že se jedná výhradně o předpis pro výrobce a obchodníky s chemickými látkami. Ve skutečnosti se však změny mohou nepřímo dotknout i vodohospodářských organizací.
Řada navrhovaných látek představuje významné environmentální kontaminanty nebo látky dlouhodobě sledované při monitoringu povrchových a podzemních vod. Patří mezi ně zejména bisfenol A, některé borité sloučeniny, olovnaté sloučeniny či perfluorované látky (PFAS), které jsou v posledních letech předmětem intenzivního legislativního i odborného zájmu.
Provozovatelé vodáren a čistíren odpadních vod mohou očekávat zejména:
- pokračující zpřísňování evropské regulace rizikových chemických látek,
- vyšší důraz na monitoring nově regulovaných kontaminantů,
- postupné omezování jejich používání v průmyslových procesech,
- možné změny ve skladbě průmyslových odpadních vod i požadavcích na laboratorní analýzy.
Z pohledu ochrany vodních zdrojů je pozitivní zejména skutečnost, že řada látek navržených k regulaci patří mezi perzistentní nebo vysoce toxické chemické látky, jejichž výskyt v životním prostředí je dlouhodobě nežádoucí.
Kdy změny vstoupí v platnost?
Návrh počítá s tím, že nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Použitelnost je navržena od data odpovídajícího dvěma měsícům po nabytí účinnosti, nejdříve však od 1. dubna 2027, aby měly podniky i členské státy dostatek času připravit se na nové povinnosti.
Navrhovaná novela nařízení (EU) č. 649/2012 nepřináší nové povinnosti přímo provozovatelům vodovodů a kanalizací. Potvrzuje však pokračující trend Evropské unie směrem k důslednějšímu omezování používání a mezinárodního obchodu s nebezpečnými chemickými látkami. Pro vodárenský sektor představuje další signál, že problematika perzistentních organických polutantů, PFAS, toxických kovů a dalších rizikových látek bude i v následujících letech jedním z hlavních témat ochrany vod a životního prostředí.
