Novela vyhlášky č. 437/2019 Sb. o použití upravených kalů na zemědělské půdě

Hlavním předmětem novelizace bylo posunutí přechodných ustanovení pro požadavky § 11 a § 12 vyhlášky z 31. 12. 2019 na 31. 12. 2022.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. 185/ /2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 223/2015 Sb.:

Čl. I

V § 11 odst. 1 a 3 a § 12 odst. 2 úvodní části vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/ /2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), se číslo „2019“ nahrazuje číslem „2022“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2019.

Vyhláška tak umožní včas a kvalitně realizovat potřebná opatření, které připravují vlastníci a provozovatelé. Především z malých a středně velkých ČOV je i do budoucna plánováno zpracování čistírenských kalů v kompostárnách. Tento způsob nakládání s čistírenskými kaly je ale primárně odvislý od spolupráce s provozovateli kompostáren a jejich ochotou tyto kaly přijímat. V neposlední řadě velkou roli hraje i chystaná legislativa v oblasti hnojiv, například připravované nařízení Evropského parlamentu a rady, které stanovuje pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh.

Druhý výrazný směr je budování zařízení na sušení stabilizovaných čistírenských kalů a jejich následné termické zpracování. Toto řešení je chystáno prakticky každým velkým vlastníkem a provozovatelem ČOV. Na vybraných ČOV (nejčastěji na největší ČOV patřící do jedné vlastnické a provozní struktury) tak bude vybudována sušárna, na kterou budou naváženy k sušení i stabilizované či odvodněné kaly z okolních ČOV. Lze tak hovořit o budování regionálních centrech úpravy čistírenských kalů.

Mezi další směry lze uvést aerobní stabilizaci vzduchem či čistým kyslíkem, vápnění, či zpracování v bioplynové stanici. V omezené míře je počítáno při splnění mikrobiologických požadavků i s pokračováním aplikace kalů na zemědělskou půdu. Využití čistírenských kalů pro výrobu rekultivační směsi považují dotčení provozovatelé pouze za dočasné řešení, které si do budoucna vyžádá změnu koncepce nakládání s čistírenskými kaly.

Zdroj: Nakládání s čistírenskými kaly v České republice

Související články