Návrh zákona vznikl z iniciativy poslanců Ivana Bartoše, Olgy Richterové, Kláry Kocmanové a Jakuba Michálka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.
Cílem návrhu zákona podle předkladatelů je zajištění účinného a co nejrychlejšího přezkumu zadávání veřejných zakázek tak, aby byl uspokojen veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky mohly být zadávány bez nepřiměřených průtahů. V řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se navrhuje, aby nebylo proti rozhodnutí možné podat rozklad a bylo tak možné se bránit již jen správní žalobou. Návrh je v podstatných rysech totožný s návrhem, který byl v meziresortním připomínkovém řízení pod číslem 135/24 a vláda k němu na své schůzi dne 26. února 2025 nepřijala žádné usnesení.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „Zákon“), obsahuje komplexní úpravu zadávání veřejných zakázek v ČR a provádí transpozici evropských směrnic, blíže viz písmeno e).
Zákon je účinný od 1. 10. 2016 a doposud byl třináctkrát novelizován, nejrozsáhlejší byla novelizace provedená zákonem č. 166/2023 Sb. s účinností od 16. července 2023.
Kontrolu a dozor nad zadáváním veřejných zakázek v ČR vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“). Postavení a funkce ÚOHS jsou obecně vymezeny v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, a dále v zákoně č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Na jejich základě je ÚOHS ústředním orgánem státní správy, který vykonává více pověřených agend: ochranu hospodářské soutěže, regulaci veřejné podpory, významné tržní síly a výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek.
V čele ÚOHS stojí předseda se třemi místopředsedy, přičemž předseda je na návrh vlády jmenován prezidentem republiky na dobu 6 let. Místopředsedy jmenuje předseda. Způsob řízení ÚOHS je tak založen na monokratickém principu. V čele ÚOHS stojí jeden představitel, který nejen manažersky řídí celou instituci, ale též rozhoduje o všech podaných rozkladech proti prvoinstančním rozhodnutím tohoto úřadu.
Ve vztahu k zadávání veřejných zakázek je činnost ÚOHS vymezena v Zákoně, podle kterého ÚOHS vykonává dozor nad zadáváním veřejných zakázek. V rámci této pravomoci ÚOHS mimo jiné projednává přestupky zadavatelů, ukládá pokuty, nápravná opatření a předběžná opatření.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je správním řízením. Proti prvostupňovému rozhodnutí mohou účastníci řízení podat rozklad, o kterém rozhodne předseda ÚOHS na návrh rozkladové komise. Rozhodnutí ÚOHS jsou dále přezkoumatelná ve správním soudnictví.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zahajováno na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední (ex offo). ÚOHS zahajuje řízení z moci úřední zpravidla na základě podnětu, nebo pokud sám vlastní činností zjistí možné porušení povinností ze strany zadavatele. Celkově tak může být veřejná zakázka přezkoumávána až čtyřmi instancemi (s námitkami v pěti krocích).
Dodavatelé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se Zákonem, musí v řádu několika dnů učinit rozhodnutí, zda hodlají postup zadavatele rozporovat podáním návrhu k ÚOHS. Pro podání návrhu je nutné složit kauci. V případě neúspěchu před ÚOHS tato kauce propadá státnímu rozpočtu. Dodavatel tak činí rozhodnutí s vědomím, že může přijít o kauci a že může trvat měsíce až roky, než bude finálně rozhodnuto v jeho věci. To může negativně ovlivňovat i ochotu dodavatelů podávat nabídky do veřejných zakázek.
