Jedním ze závazků ČR v oblasti ŽP vyplývající ze smlouvy o přistoupení ČR k EU je splnění Směrnice Rady 91/271/EHS o čistění městských odpadních vod v přechodovém období do konce roku 2010 a dále Směrnice Rady o jakosti pitné vody určené pro lidskou spotřebu (98/83/ES). Jde o přechodné období pro praktickou implementaci na výstavbu a rekonstrukce kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod zejména u obcí kategorie 2 000 – 10 000 EO a pro rekonstrukce a intenzifikace čistíren odpadních vod nad 10 000 EO pro zajištění vyššího stupně čištění.
Ing. Ladislav Kylar
Odbor Řídícího orgánu Fondu soudržnosti
Ministerstvo pro místní rozvoj
K naplnění tohoto náročného úkolu výrazným způsobem přispívá využití prostředků z Fondu soudržnosti (včetně předvstupního instrumentu ISPA) ke spolufinancování velkých vodohospodářských projektů v této oblasti.
| Alokace FS na životní prostředí na období 2004 – 2006 | MEUR |
| Celková hrubá alokace FS –životní prostředí pro rok 2004 – 2006 | 472,645 |
| Finanční alokace FS pro rok 2004 | 119,450 |
| Finanční alokace FS pro rok | 106,044 |
| Finanční alokace FS pro rok | 148,151 |
| ISPA závazky | 99,000 |
| Finanční alokace FS bez ISPA závazků | 373,645 |
| Výše podpory pro 11 schválených projektů v roce 2004 | 203,984 |
| Výše podpory pro 10 schválených projektů v roce 2005 | 122,238 |
| Výše zbývající alokace pro projekty do konce roku 2006 | 47,423 |
| Celková docílená úspora v nárocích na dotace z FS | 11,092 |
Pramen MŽP OP pro ŽP
Zbývající nevyčerpaná alokace a docílené úspory umožňují pokrytí 4 vodohospodářských projektů.
Do Bruselu bylo v roce 2005 odesláno celkem 31 projektů z oblastí ŽP podle výborem schváleného pořadí za účelem naplnění alokace FS nejen pro rok 2005 ale i pro rok 2006. Ostatní projekty nad rámec alokace jsou projekty v tzv. zásobníku projektů na následující období 2007 – 2013.
V prosinci roku 2005 vydává EK celkem 10 Rozhodnutí komise pro projekty ŽP jako naplnění alokace pouze pro rok 2005. Současně EK sděluje, že do února 2006 posoudí smluvní vztahy u projektů s tzv. provozovatelskými smlouvami, aby mohla být naplněna také alokace pro rok 2006.
EK na základě šetření týmu konzultantů v roce 2004 uplatnila požadavek, který tvoří speciální podmínku u rozhodnutí o udělení pomoci. Tato podmínka vyžaduje úpravu smluv o pronájmu a provozu vodárenského majetku tak, aby odráželi nejlepší mezinárodní praxi” a to do konce roku 2006. Požadavek EK, aby stávající smlouvy byly vypovězeny a vypracování modelové smlouvy, podle které by byly provedeny úpravy stávajících smluv, byl z české strany zásadně odmítnut.
Přes několikeré informování o prováděné analýze, ČR tuto analýzu dodnes neobdržela. Dne 12. dubna t.r. obdržel p. ministr Martínek dopis od EK ve kterém byly s odkazem na výše uvedenou analýzu uvedeny pouze závěry z analýzy smluv mezi obcemi a operátory vodohospodářské infrastruktury provedené DG- Regio, které byly pouze v obecné rovině.
V tomto dopise bylo poukazováno s odkazem na nejlepší mezinárodní praxi na následující okruhy problémů:
- požadavek úpravy právního rámce,
- absence výkonových parametrů – účinnost a kvalita služeb,
- absence monitoringu výkonových parametrů,
- nevhodný kalkulační vzorec tarifů,
- nájemné v rozporu se zásadou návratnosti nákladů za vodohospodářské služby,
- povinnosti provozovatele vůči uživatelům,
- absence sankcí ve smlouvách,
- délka provozních smluv,
- nedostatky českého právního řádu – ne-transposice směrnic v sektoru ŽP,
- nedostatky procedur veřejných zakázek.
V návaznosti na výše uvedený požadavek bylo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako řídící orgán FS přistoupilo neprodleně k vyhodnocení závěrů EK a věcné analýze uvedených doporučení a to za spolupráce jak Ministerstva životního prostředí tak i dalších dotčených institucí jako Ministerstva zemědělství, ministerstva zahraničních věcí a úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a dalších dotčených organizací.
Řídící orgán Fondu soudržnosti zastával pozici, že další postup české strany musí vycházet z konkrétních zjištění pro konkrétní projekt. Tomu odpovídalo i stanovisko uplatněné na jednání 11. května 2006 při jednání českých zástupců na jednání 11. května 2006 na DG- Regio.
Dne 31. května byla odeslána DG Regio podrobná analýza situace, kde byly podrobně rozvedeny všechny sporné otázky.
Jak vyplynulo z uskutečněných jednání a korespondence, výše uvedené problémy vznikly zcela evidentně z nedostatečné znalosti situace v ČR v této oblasti. Při posuzování do jaké míry smlouvy s provozovateli vodohospodářské infrastruktury odpovídají tomu, co je označováno pojmem “best international practices, byly do úvahy brány informace týkající se pouze právní úvahy v zákoně č. 40/2004 o veřejných zakázkách, ve znění zákona č.60/2005 Sb. (obsahující rámcová pravidla pro udělování koncesí na služby) a v nedávné době schváleného koncesního s účinností od 1. července 2006, který nařizuje zadávat v zadávacím řízení se zveřejněním na národní úrovni kromě koncesí ba stavební práce rovněž koncese na služby a další informace vztažené k PPP.
Právní prostředí, ve kterém se provozování vodohospodářské infrastruktury realizuje, změnila novela zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů, ve znění zákona č. 76/2006 Sb., s účinností od 15. března 2006.
K otázce, že Smlouvy neobsahují zvláštní prováděcí kriteria k zajištění zaručené efektivnosti a optimální kvality služeb prováděných soukromými operátory:
Kritéria garantující účinnost a kvalitu služeb je sledována a kontrolována přímo z právních předpisů.
– jakost dodávané pitné vody podle § 14.odst.1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 252/2004 Sb. kontrola orgány státního zdravotního dohledu,
– vypouštění odpadních vod v hodnotách daných rozhodnutím vodoprávního úřadu podle Nařízení vlády č. 61/2003, kontrolováno Českou inspekcí život. prostředí
– zabezpečení služeb, je dáno provozuschopností zařízení; úroveň posuzuje na vyžádání institut Technického auditu
– cena pro vodné a stočné, kalkulace ceny se provádí podle pravidel a v členění položek a jejich struktury určených Ministerstvem Financí. Kontrolu zajišťují příslušná Finanční ředitelství, Ministerstvo zemědělství přímo a prostřednictvím technického auditu.
V případě, že provozovatel po předchozím upozornění Ministerstva opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení zákona nebo jiných odpovídajících právních předpisů, nebo jsou technickým auditem zjištěny závažné nedostatky, bude povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace zrušeno a bude rozhodnuto ze zákona o povinnosti veřejné služby jiného provozovatele vodovodu nebo kanalizace.
Provádění monitoringu: Stejně tak jako u výše uvedeného, pro všechna kriteria garantující účinnost a kvalitu služeb je ze zákona uveden i subjekt kontroly. Vlastní infrastruktury nebo provozovatel nemusí disponovat odbornými kapacitami pro kontrolu smluvních plnění a proto není nutné toto ve smlouvách obligatorně požadovat.
Nevhodný kalkulační vzorec tarifů: Nový regulační rámec byl dokompletován novelou zákona o vodovodech a kanalizacích. Oblast cen se řídí zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 580/1990 Sb, kterou se provádí zákon o cenách. Protože vodovody a kanalizace spadají do odvětví s přirozeným monopolem, kde má prodávající určité výhodnější postavení vůči kupujícímu, jsou pitná voda a odpadní vody zařazeny do seznamu s regulovanými cenami. Zákon ukládá, že vlastník vodovou nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce.dle § 36 odst. 5
Smlouvy nepředjímají změny z titulu změn v hodnotě majetku vzniklého spolufinancováním z Fondu soudržnosti: Podle zákona je nájem jednou z nákladových položek tvorby ceny pro vodné a stočné. Pokud chce vedení municipality dosáhnout velmi nízké ceny snaží se snížit v dohodě s provozovatelem náklady a jediná položka, kde provozovatel obvykle nemá námitky (pokud jde o nájemní smlouvu) je nájemné a municipality, vzhledem ke svým cílům na zvyšování netrvá. Pro zabránění tomuto postupu zákon ukládá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace povinnost zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizace nejméně na dobu 10 let. Současně všechny dotčené subjekty musí ve svých úvahách počítat s obnovou majetku vzniklého za spolufinancování Fondu soudržnosti.
Povinnosti provozovatele vůči uživatelům v zajištění kvality služeb nejsou fixovány stejným způsobem ve všech smlouvách nebo dokonce neexistují:
Tyto povinnosti stanovuje jednotným způsobem zákon.
Ve smlouvách nejsou předvídány sankce v případech selhání provozovatele:
Stejně jako v předchozím bodu pokuty pro provozovatele jsou vymezeny ze zákona.
Smlouvy mají dobu platnosti příliš dlouhou pro tento druh smluv:
Nelze obecně tvrdit, že delší platnost smluv je pouze negativem. Za optimální lze považovat smlouvy dlouhodobé s možností jejich výpovědi s jednoletou nebo dvouletou lhůtou.Doba trvání smluv, jak vyplynulo z vyhodnocení je stanovena různě, nejvýše však na 25 let. Zde je obtížné srovnání našich podmínek s evropskou praxí, vychází se z rozdílných podmínek.
Dalším blokem sporných otázek je transpozice směrnic v sektoru životního a připomínky EK k procedurám veřejných zakázek.
Transpozice směrnic:
EK zde pravděpodobně má na mysli do jaké míry odpovídá instrukce MŽP “ Požadavky Fondu soudržnosti ohledně provozních a nájemních smluv ve vodárenství” požadavkům směrnice č. 91/271/EEC. V této souvislosti se konstatuje, že povinnosti všech subjektů dodržovat tyto parametry je do českého právního řádu přenesena Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, nikoli instrukcí MZP. Nařízení vlády je závazné pro všechny subjekty českého práva.
Co se týká připomínek k procedurám veřejných zakázek, jde především o povinnosti zadavatelů při výběru poskytovatelů služeb. Česká strana má na základě rozboru situace za to, že smlouvy týkající se provozu vodohospodářské infrastruktury naplňují definiční znaky služeb (koncesí na služby).
Tato témata však již přesahují rámec mého příspěvku, proto se jimi zde již nemohu zabývat.
Závěrem, jak vyplývá z výše uvedeného, jde o celý komplex otázek a co je potěšující skutečnost, že všechny zúčastněné instituce a relevantní orgány na české straně, ve všech podstatných stanoviscích jsou stejného názoru. Naopak je nespornou skutečností, že připomínky ze strany EK vyplývají z nedostatečné znalosti českého prostředí.
V současné době jsou na programu další jednání a technické konzultace s EK k vyjasnění sporných otázek ( nejbližší se uskuteční dne 11. října 2006 v Bruselu). Předpokládáme, že po vysvětlení všech podrobností bude dosaženo přijatelné řešení a sporné projekty nakonec budou odsouhlaseny tak, aby zbývající alokace na rok 2006 byla českou stranou vyčerpána.
Příspěvek z konference Provoz vodovodů a kanalizací
VAKIFO 2006
