České a evropské normy pro bezvýkopové technologie

Pro bezvýkopové technologie v oboru vodovodů a kanalizací jsou k dispozici normy na evropské, národní a odvětvové úrovni.

Ing. Lenka Fremrová
Sweco Hydroprojekt a.s.
Táborská 31, 140 16 Praha 4
e-mail: lenka.fremrova@sweco.cz

Na evropské úrovni jsou dostupné následující normy:

ČSN 75 6307:2006  Přehled evropských norem určených pro sanaci systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek (zavedená technická zpráva CEN/TR 15128:2005)  [1]

Tato norma obsahuje přehled evropských norem, které jsou dostupné v oblasti sanace systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek. V normě jsou uvedeny definice termínů: sanace, renovace, oprava, obnova, stupeň „M“ a stupeň „I“. Norma uvádí strukturu použití evropských norem pro sanační metody systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek. Obsahuje odkazy na normy pro posuzování stavu, přípravu a navrhování, normy obsahující požadavky na výrobky, sanační technologie a zkoušky pro přejímku. ČSN 75 6307 uvádí stručné obsahy těchto norem. Ve struktuře norem je možné nalézt normy pro bezvýkopové technologie, například ČSN EN 12889, ČSN EN 14457, ČSN EN 1295-7 a
ČSN EN 1916. Tyto normy byly zavedeny do soustavy ČSN překladem, dále je uveden jejich stručný obsah. Vzhledem k datu vydání nejsou v ČSN 75 6307 uvedeny novější normy, například ČSN EN 16506 Způsoby renovace odvodňovacích a stokových systémů – Vložkování pevně ukotvenou vnitřní plastovou vrstvou (RAPL).

V ČSN 75 6307 je uvedena ČSN EN 13566 Plastové potrubní systémy pro renovaci beztlakových kanalizačních přípojek a stokových sítí, která byla nahrazena normou
ČSN EN ISO 11296 Plastové potrubní systémy pro renovace beztlakových kanalizačních přípojek a stokových sítí uložených v zemi.

V lednu 2016 bylo navrženo zrušení CEN/TR 15128. Většina informací obsažených v CEN/TR 15128 je zahrnuta v novějších normách ČSN EN 15885 Klasifikace a funkční vlastnosti technologií pro renovace a opravy stok a kanalizačních přípojek a ČSN EN 752  Odvodňovací systémy vně budov.

ČSN EN 12889:2001  Bezvýkopové provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení  [2] 

Tato norma platí pro bezvýkopové provádění a zkoušení nových stok a kanalizačních přípojek z předem vyrobených trub a jejich spojů, které jsou obvykle provozovány v gravitačních systémech. Bezvýkopové provádění a zkoušení stok a kanalizačních přípojek provozovaných v tlakových systémech se řídí rovněž touto normou, a pokud je to nutné, také normou ČSN EN 805 Vodárenství – Požadavky na vnější sítě a součásti. Normu ČSN EN 12889 je možné použít také pro bezvýkopové technologie obnovy stok a kanalizačních přípojek, ale nelze ji použít pro renovace stávajících stok a kanalizačních přípojek.

Požadavky na provádění vedlejších stavebních prací, které nejsou bezvýkopovými technologiemi (např. na vstupní a revizní šachty), jsou obsaženy v normě ČSN  EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.

V kapitole „Metody“ je uvedena klasifikace bezvýkopových technologií:

  1. Metody bez obsluhy
    1. Neřízené metody
      1. Metody bez odběru zeminy
        1. Metoda s propichovacím kladivem (krtkem)
        1. Metoda vodorovného beranění s uzavřeným čelem vodicí trouby
        1. Metoda s vodorovnou zatlačovanou vodicí troubou a s roztlačovací hlavou
        1. Rozrušovací metoda (Pipe bursting)
        1. Metoda vytahování potrubí (Pipe extraction)
  1. Metody s odběrem zeminy
    1. Metoda s vodorovným beraněním nebo protlakem a s otevřeným čelem
    1. Metoda vodorovného vrtání se současným zatlačováním potrubí
    1. Metoda příklepového vrtání zeminy
    1. Metoda vodorovného propichování s rozšiřovací hlavou
  1. Řízené metody
    1. Mikrotunelování (Microtunneling)
      1. Mikrotunelování se šnekovým dopravníkem
      1. Mikrotunelování s hydraulickým odstraňováním zeminy
      1. Mikrotunelování s podtlakovým odstraňováním zeminy
      1. Mikrotunelování s jiným mechanickým odstraňováním zeminy
      1. Mikrotunelování s rozrušováním potrubí
  1. Protlak s vodicí troubou
    1.  Směrové vrtání (Directional drilling)
  • Metody s obsluhou

2.1 Trubní protlak

2.2 Ostatní metody s obsluhou

Jednotlivé metody jsou v ČSN EN 12889 znázorněny na obrázcích.

ČSN EN 14457:2005  Všeobecné požadavky na stavební dílce pro bezvýkopové technologie stok a kanalizačních přípojek  [3] 

Tato norma stanovuje všeobecné požadavky na trouby a jejich spoje, používané pro stoky a kanalizační přípojky, prováděné bezvýkopovými technologiemi „trubní protlak“, „mikrotunelování“ a „protlak s vodicí troubou“ podle ČSN EN 12889 a provozované jako gravitační systémy stok a kanalizačních přípojek podle ČSN EN 476 [4] při maximálním tlaku 40 kPa nebo jako tlakové systémy podle ČSN EN 476 [4] při tlaku vyšším než 40 kPa.

ČSN EN 295-7:2013  Kameninové odvodňovací a kanalizační potrubí – Část 7: Požadavky na kameninové trouby a jejich spoje určené pro protlačování  [5]  

Tato norma stanovuje požadavky na kameninové trouby a jejich spoje, určené pro protlačování, pro gravitační systémy stok a kanalizačních přípojek určených pro odvod odpadních vod (včetně odpadních vod z domácností, povrchových vod a srážkových vod) a dočasném zvýšeném tlaku nebo trvalém malém přetlaku. Technologie protlačování zahrnuje i mikrotuneláž (micro-tunnelling), protlačování s rozrušením a odběrem rozrušeného materiálu (pipe-eating), protlačování s rozrušováním a roztlačováním (pipe bursting) a tam, kde je to vhodné, i vkládání jednotlivých trub (lining with discrete pipes).

Tato norma také stanovuje požadavky na materiály z pryže, polyuretanu nebo polypropylenu a další součásti, používané pro spojování kameninových trub a tvarovek.

ČSN EN 1916:2004  Trouby a tvarovky z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu  [6] 

Tato norma stanovuje požadavky na užitné vlastnosti a popisuje zkušební metody pro prefabrikované betonové trouby a tvarovky z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu, s pružnými spoji (s těsněními zabudovanými do stavebního dílce nebo dodávanými odděleně). Stavební dílce podle této normy se používají hlavně pro gravitační odvádění odpadních, srážkových a povrchových vod samospádem nebo výjimečně při nízkém přetlaku, v potrubí ukládaném obvykle do země. Norma obsahuje například požadavky na protlačované trouby.

Pro CIPP technologie platí norma ČSN EN ISO 11296-4, která se používá společně
s ČSN EN ISO 11296-1:

ČSN EN ISO 11296-1:2011  Plastové potrubní systémy pro renovace beztlakových kanalizačních přípojek a stokových sítí uložených v zemi – Část 1: Všeobecně  [7]

Tato část ČSN EN ISO 11296 specifikuje požadavky a metody zkoušení pro plastové potrubní systémy používané pro renovaci beztlakových kanalizačních přípojek a stokových sítí uložených v zemi a pracujících jako gravitační systémy, které jsou vystaveny maximálnímu přetlaku 0,5 bar (0,05 MPa). Je použitelná jak pro vyráběné trubky a tvarovky, tak i pro instalované plastové vložkovací systémy; nevztahuje se na stávající potrubí nebo jakékoliv výplně mezikruží.

Tato část ČSN EN ISO 11296 uvádí obecné požadavky, které jsou společné pro všechny renovační techniky.

V normě jsou definovány obecné termíny, například obnova (sanace), renovace, výměna, údržba, oprava, injektování, vyvložkování,atermíny týkající se metod, například vyvložkování trubkami vytvrzovanými na místě.

Dále jsou definovány termíny týkající se materiálů,například:

stav „M“:stav v jakém jsou výrobky zhotoveny, tj. před jakoukoliv následnou úpravou součástí na místě podle příslušné použité renovační metody

stav „I“:stav, v jakém jsou výrobky instalovány, tj. konečné uspořádání po jakékoliv úpravě součásti na místě podle příslušné použité renovační metody

ČSN EN ISO 11296-1 sezabývá především prokazováním shody.

ČSN EN ISO 11296-4:2011  Plastové potrubní systémy pro renovace beztlakových kanalizačních přípojek a stokových sítí uložených v zemi – Část 4: Vyvložkování trubkami vytvrzovanými na místě  [8]

Tato část ČSN EN ISO 11296 ve spojení s ČSN EN ISO 11296-1 specifikuje požadavky a metody zkoušení pro trubky a tvarovky vytvrzované na místě používané pro renovaci beztlakových kanalizačních přípojek a stokových sítí uložených v zemi.

Zahrnuje používání různých systémů z reaktoplastů v kombinaci s kompatibilními nosnými materiály plněnými vlákny a jinými součástmi z plastů, souvisejícími s technologickým postupem.

V normě je definován výrobek CIPP (CIPP product; cured-in-place pipe product): jednotlivá konstrukce trubky vytvrzené na místě, vyrobená ze specifikovaného materiálu, s konstrukcí stěny, která je jednoznačně definovaná pro každou kombinaci průměr/tlouška stěny a která je impregnovaná specifikovaným pryskyřičným systémem a instalovaná specifikovaným postupem.

Dále jsou definovány obecné termíny nosný materiál, jednotka CIPP, těsné přilnutí, kompozit, první porušení, vytvrzování, výpočtová tloušťka, vnitřní membrána, vnější membrána, tvarovka pro napojení přípojky, vložka (rukávec) pro vložkování, jmenovitá tloušťka, předvložka, výztuž, pryskyřičný systém a metody vložkování, tj. obracení, zatahování obracením na místě a zatahování rozepnutím na místě.

Norma obsahuje požadavky na trubky ve stavu „M“, tedy na vložky (rukávce) před vytvrzováním pryskyřice. Je znázorněna typická konstrukce stěny vložky. Dále jsou uvedeny požadavky na tvarovky ve stavu „M“.

Norma specifikuje požadavky na dokončený systém CIPP.  Je popsán také postup instalace vložky.

Norma ČSN EN ISO 11296-4 řeší především minimální požadavky na vložky (především pevnostní charakteristiky), neřeší však požadavky na odolnost vůči abrazi a vysokotlakému proplachování (důležité z hlediska životnosti); tyto zkoušky nejsou v normě předepsány.

Dále jsou nedostatečně zpracovány kapitoly pojednávající o způsobech napojení a o kontrole kvality. Pro napojení přípojek norma připouští jen kloboukové tvarovky (klobouky), a to s přesahy do přípojky podle tříd 100 mm až 1 000 mm. Metoda klobouku se používá v ČR méně než injektáž, která je technologicky i kvalitativně vyspělejší. Norma tedy  v tomto ohledu zaostává za praxí. Stejná situce je u napojení rukávce v šachtách, kdy norma doporučuje bobtnavé pásky. Ty se v ČR také neinstalují. V normě chybí varianty nyní používaných manžet, pryskyřic, polymerních malt, ruční laminace atd.

Kontrola kvality se v ČSN EN ISO 11296-4 omezila na kamerové prohlídky a na vzorkování. U vzorkování není definována četnost odběru vzorků, možnost druhé instalace a celkový systém. Vzorkování se omezuje jen na zkoušení krátkodobých vlastností. Chybí propracované schéma, jako je tomu například v dokumentech DWA.

ČSN EN ISO 11296-4 neřeší dimenzování (statické výpočty).

Na normu EN ISO 11296-4 navazují dokumenty, které vypracovala DWA (Deutsche Vereinigung für Wasserwirtschaft, Abwasser und Abfall e. V., Německé sdružení pro vodní hospodářství, odpadní vody a odpad):

List Doporučení DWA-M 144-3  Dodatečné technické smluvní podmínky (DTSP) pro sanaci odvodňovacích systémů mimo budovy – část 3: Rukávcové vložky (vyvložkování trubkami vytvrzovanými na místě) pro potrubí a kanály  [9]

Použití Listu Doporučení DWA-M 144-3 je dobrovolné, jeho povinné použití však může plynout z právních předpisů nebo ze smlouvy. List Doporučení DWA-M 144-3 obsahuje požadavky na materiály, požadavky pro výrobu a dodání na stavbu, požadavky na vytvrzování a na konečný produkt. Řeší také statické výpočty. Zahrnuje též kapitoly pojednávající o provedení a o zkouškách.

Pracovní návod DWA-A 143-3  Sanace odvodňovacích systémů mimo budovy – část 3: Vyvložkování trubkami vytvrzovanými na místě  [10]

Pracovní návod DWA-A 143-3 obsahuje popis metody vyvložkování trubkami vytvrzovanými na místě, vymezuje oblast použití rukávcových vložek, uvádí požadavky na materiály a na vložkovací systém. Dále popisuje plánování opatření pro vložkování a provedení vložkování.

DWA-A 143-3 zahrnuje také kapitolu podrobně pojednávající o zajištění kvality (zde je například podrobně popsán odběr vzorků). V příloze A je uveden přehled vlastností a zkoušek pro osvědčení způsobilosti, v příloze B je uveden seznam norem relevantních pro aplikaci DWA-A 143-3. Příloha C obsahuje průvodní list vzorku a příloha D uvádí formulář pro zápis výsledků zkoušek.

Na národní úrovni se problematiky bezvýkopových technologií týká norma
ČSN 75 6230:1998  Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací  [11]. 

Tato norma platí pro navrhování, posuzování, výstavbu a sanaci podchodů stok a kanalizačních přípojek při jejich křížení s pozemní komunikací a dráhou a pro navrhování a výstavbu komunikace křížící stávající stoky a kanalizační přípojky. Norma platí pro dráhy železniční, tramvajové a pozemní lanové. Platnost pro pozemní komunikace je omezena na dálnice, silnice a místní komunikace obvykle v extravilánu. Norma neplatí pro podchody v kolektorech.

Norma obsahuje mimo jiné definici bezvýkopových technologií. Použití bezvýkopových technologií je věnován článek 7.3 Stavba bez hloubení rýhy.

V srpnu 2006 byla vydána odvětvová technická norma vodního hospodářství 
TNV 75 5405  Sanace vodovodních sítí [12].  

Tato norma stanoví podmínky pro projektování, zemní práce, montáž a zkoušení sanovaného vodovodního potrubí, jehož výstavba je prováděna výkopovými i bezvýkopovými technologiemi. Ustanovení této normy se použije i pro sanaci vodovodní přípojky.

Norma obsahuje definice 20 termínů, jako jsou například sanace, renovace, bezvýkopová technologie (bezrýhová technologie), trhání a řezání trub, startovací a cílová šachta, startovací rýha, cílová rýha.

V normě jsou zahrnuty metody:

  1. Cementace
  2. Epoxidace
  3. Vyvložkování kontinuálními troubami
  4. Vyvložkování těsně přiléhajícími troubami
  5. Vyvložkování troubami vytvrzenými na místě
  6. Výměna trub vytahováním
  7. Výměna trub trháním a řezáním

Pro bezvýkopové technologie v oboru vodovodů a kanalizací jsou k dispozici také dvě technická doporučení:

– technické doporučení (TD) Sanace stok a kanalizačních přípojek  [13]

Toto TD platí pro stoky a kanalizační přípojky, které jsou převážně provozovány jako gravitační, od místa, kde odpadní vody opouštějí budovu, popř. dešťový svod ze střechy nebo kde vtékají do dešťové vpusti, až po místo kde vytékají do čistírny odpadních vod nebo do vodního recipientu. Pro tlakové a podtlakové stoky a kanalizační přípojky lze toto TD použít přiměřeně nebo lze použít TD „Sanace vodovodních potrubí“.

TD pojednává o zásadách a metodách, které se dodržují při plánování, navrhování a provádění sanačních opatření za účelem splnění požadavků, které jsou kladeny na celé systémy nebo jednotlivé stoky a kanalizační přípojky. Bezvýkopové technologie jsou popsány ve dvou kapitolách TD, a to v kapitole „Způsoby sanace stok a kanalizačních přípojek se zemními pracemi bez rozkopávání nadloží – mikrotunelování a minitunelování“ a „Způsoby sanace stok a kanalizačních přípojek bez zemních prací (s výjimkou případných přístupových šachet)“ (v této kapitole jsou uvedeny např. injektážní metody, vystýlání zatahováním potrubí a zatahování navíjených trub).

– technické doporučení Sanace vodovodních potrubí  [14]

Toto technické doporučení stanovuje metody a postupy sanace vodovodního potrubí. Při vlastním technickém řešení lze použít řadu metod, způsobů nebo systémů.

Metody řešení jsou:

  1. Čištění potrubí
  2. Kontrola průchodnosti potrubí
  3. Monitorování trubních vedení pomocí speciálních TV kamer a počítačů
  4. Sanace potrubí výstelkou stávajícího potrubí:
  5. epoxidová výstelka
  6. silikátová (cementová) výstelka
  7. vyvložkování potrubí (vložkou nového potrubí, která je samonosná nebo ne-samonosná)
  8. vyvložkování spojů (dodatečné vnitřní dotěsnění spojů)
  9. Destrukce stávajícího potrubí:
  10. nové potrubí ve stávající trase
  11. nové potrubí v nové trase
  12. destrukce stávajícího potrubí – ponechání v zemi nebo odstranění.

Jedna z kapitol tohoto TD popisuje sanaci potrubí vyvložkováním s použitím samonosné nebo nesamonosné vložky. Výkresová část tohoto TD obsahuje mimo jiné schémata vyvložkování potrubí samonosnou nebo nesamonosnou vložkou, schéma zatahování potrubí a schéma výměny potrubí.)

 

Vymezení postavení ČSN v soustavě předpisů ČR

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů zavedl pojem „technický předpis“ a „harmonizovaná česká technická norma“. „Technické předpisy“ jsou obecně závazné (právní) předpisy (nařízení vlády, vyhlášky, nikoliv ČSN) obsahující technické požadavky na výrobky nebo s nimi spojené závazné výrobní, případně kontrolní, evidenční nebo jiné administrativní postupy a metody. Harmonizované normy jsou pak ty, které jsou vztaženy ke konkrétnímu technickému předpisu.

Technický předpis:

  • právní (obecně závazný) předpis (nařízení vlády, vyhláška, nikoliv ČSN), obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby;
  • např. vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – obsahuje technické požadavky na stavbu vodovodů.

Česká technická norma (ČSN):

  • poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech;
  • dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle zákona č. 22/1997 Sb. a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví;   
  • není obecně závazná.

harmonizovaná norma – ČSN se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normu, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob;

harmonizované normy jsou vztaženy ke konkrétnímu technickému předpisu, jsou s ním v souladu a splnění požadavků této normy znamená, že jsou plněny i požadavky technického předpisu (např. nařízení vlády).

určené normy – další normy nebo technické dokumenty mezinárodních organizací, obsahující technické požadavky, které ÚNMZ určil pro posuzování shody a jejichž vydání bylo oznámeno ve Věstníku ÚNMZ

Harmonizované a určené normy jsou oznamovány ve Věstníku ÚNMZ. Databáze harmonizovaných a určených norem je dostupná na www.unmz.cz,nadpis vpravo dole Předpisy a normy, Informační portál – předpisy a normy.

Proč máme používat technické normy?

Jednotné evropské a mezinárodní normy jsou nezbytnou podmínkou pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU.

Slouží jako referenční úroveň, k níž se poměřuje úroveň výrobku nebo služby.

Stanovují kritéria bezpečnosti.

Chrání životní prostředí.

Dbají na ochranu zdraví.

Chrání spotřebitele i výrobce.

Zabezpečují provázanost mezi výrobky a službami.

V obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem se obvykle stávají závaznými.

Odráží výsledky vývoje a výzkumu.

Dodržování norem je vyžadováno u veřejných zakázek – podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů:

§ 46 Stanovení technických podmínek

   (1)  Technické  podmínky  formuluje zadavatel s využitím odkazu na tyto dokumenty podle
   uvedeného pořadí:

   a)  české  technické  normy  přejímající  evropské  normynebo jiné národní technické
         normy přejímající evropské normy,

   b)  evropská technická schválení,

   c)  obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými  státy
        Evropské unie a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie,

   d)  mezinárodní normy, nebo

   e)  jiné  typy  technických  dokumentů  než  normy,  vydané  evropskými normalizačními
        orgány.

(2)  Není-li  možné  technické  podmínky  formulovat  podle odstavce 1, formuluje je zadavatel s využitím odkazu na

   a)  české technické normy,

   b)  stavební technická osvědčení, nebo

   c)  národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a
        stavebních prací a použití výrobků.

(3)  U každého odkazu podle odstavce 1 nebo 2 zadavatel připustí použití i jiných, kvalita-tivně a technicky obdobných řešení.

Jsou české technické normy v ČR závazné?

Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů výslovně uvádí, že česká technická norma není obecně závazná.

Existují případy, že povinnost dodržovat požadavky uvedené v českých technických normách vyplývá z jiného právního aktu, jako je:

  • právní předpis (např. právní řád České republiky obsahuje řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájem na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí), např. vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. obsahuje odkaz na
    ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí
    a na další normy,
  • smlouva,
  • pokyn nadřízeného,
  • rozhodnutí správního orgánu.

Dostupnost norem

Normy ČSN jsou přístupné především v elektronické formě – přístup k ČSN je umožněn prostřednictvím internetu. Podrobnosti naleznete na internetu na stránkách Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) (www.unmz.cz, nadpis „ČSN online“). Na stránkách ÚNMZ je dostupný také Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Ve věstníku jsou zveřejňovány informace o vydaných i připravovaných normách. Pokud máte zájem se zúčastnit připomínkového řízení k připravované normě, můžete se přihlásit u jejího zpracovatele.

Informace o normách vodního hospodářství jsou dostupné v Centru technické normalizace ve Sweco Hydroprojekt a.s. na e-mailové adrese: lenka.fremrova@sweco.cz. Informace o normách naleznete také na internetu na adrese: www.sweco. cz, ve složce Služby pod nadpisem Tvorba norem pro vodní hospodářství a ekologii.

LITERATURA

ČSN 75 6307  Přehled evropských norem určených pro sanaci systémů stokových sítí a kanalizačních přípojek, ČNI, březen 2006

ČSN EN 12889 (75 6115)  Bezvýkopové provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení, ČNI, únor 2001 

ČSN EN 14457 (75 6305)  Všeobecné požadavky na stavební dílce pro bezvýkopové technologie stok a kanalizačních přípojek, ČNI, červen 2006

ČSN EN 476 (75 6301)  Všeobecné požadavky na stavební dílce kanalizačních systémů, ÚNMZ, srpen 2011

ČSN EN 295-7 (72 5201)  Kameninové odvodňovací a kanalizační potrubí – Část 7: Požadavky na kameninové trouby a jejich spoje určené pro protlačování, ÚNMZ, srpen 2013

ČSN EN 1916 (72 3146)  Trouby a tvarovky z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu, ČNI, srpen 2004 

ČSN EN ISO 11296-1 (64 6420)  Plastové potrubní systémy pro renovace beztlakových kanalizačních přípojek a stokových sítí uložených v zemi – Část 1: Všeobecně, ÚNMZ, listopad 2011

ČSN EN ISO 11296-4 (64 6420)  Plastové potrubní systémy pro renovace beztlakových kanalizačních přípojek a stokových sítí uložených v zemi – Část 4: Vyvložkování trubkami vytvrzovanými na místě, ÚNMZ, listopad 2011

Zusätzliche Technische Vertragsbedingungen (ZTV) für die Sanierung von Entwässerungssystemen außerhalb von Gebäuden – Teil 3:  Renovierung mit Schlauchliningverfahren (vor Ort härtendes Schlauchlining) für Abwasserkanäle, DWA, listopad 2011

Sanierung von Entwässerungssystemen außerhalb von Gebäuden – Teil 3:  Vor Ort härtende Schlauchliner, DWA, květen 2014

ČSN 75 6230  Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací, ČNI, červen 1998 

TNV 75 5405  Sanace vodovodních sítí, HYDROPROJEKT CZ a.s., srpen 2006

Sanace stok a kanalizačních přípojek, HYDROPROJEKT a.s., duben 2000

Sanace vodovodních potrubí, HYDROPROJEKT a.s., květen 1998

Související články