Fakulta životního prostředí ČZU ve spolupráci se společností VRV úspěšně testuje v plovoucí ostrovy podporují hnízdění ubývajících a chráněných druhů ptáků

Tým Zuzany Musilové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze úspěšně otestoval dvacítku umělých plovoucích ostrovů, které nyní nabízejí více možností k hnízdění vodních ptáků. Na obhospodařovaných rybnících v jižních Čechách, tradičních hnízdištích vodních ptáků, plovoucí ostrovy využívají racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen. “Toto přírodě blízké řešení může dokonce obnovovat již zaniklá hnízdiště cílových druhů nebo rozšířit a podpořit ta stávající. Potvrzuje to 180 ptačích hnízd, která jsme dosud napočítali,“ uvedla koordinátorka projektu. Dvouletý projekt financovaný z výzvy Rago tzv. Norských fondů tak přinesl inovaci, která podporuje hnízdění chráněných i ubývajících druhů.

Které druhy vodních ptáků využívají plovoucí ostrovy?

Přirozená hnízdní prostředí pro vodní ptáky zanikají nebo mají vlivem eutrofizace mokřadů horší kvalitu, a jsou proto „nedostatkovým zbožím“. Pomocí umělých plovoucích ostrovů lze tento nedostatek kompenzovat a vytvářet alternativní hnízdní možnosti. Celkem 20 umělých plovoucích ostrovů instalovaných na rybnících v jihočeském kraji a na severočeských nádržích již využily k hnízdění tyto druhy vodních ptáků: racek chechtavý (127 hnízd), rybák obecný (28 hnízd), polák chocholačka (5 hnízd), polák velký (3 hnízda), zrzohlávka rudozobá (1 hnízdo), potápka roháč (5 hnízd), kachna divoká (8 hnízd), husa velká (2 hnízda) a slípka zelenonohá (1 hnízdo). Plovoucí ostrovy také obnovují společná hnízdiště racků, rybáků a kachen, kde díky aktivní obraně hnízd racky a rybáky dochází k nižší predaci hnízd, a je zde proto vyšší pravděpodobnost úspěšného vylíhnutí mláďat. Řešitelé zaznamenali na některých lokalitách i negativní zkušenosti v podobě devastace ostrovní vegetace býložravými druhy vodních ptáků, jako jsou labutě a husy. Úspěšně završeným projektem umělé plovoucí ostrovy nekončí. Opatření proti devastaci vegetace herbivorními druhy a výzkum predace na plovoucích ostrovech řeší navazující projekt výzkumného týmu v rámci výzvy Prostředí pro život Technologické agentury ČR.

Jak vypadá umělý plovoucí ostrov?

Plovoucí ostrov o základní ploše 32 m2 vytváří konstrukce celkem 16 dílů gabionových sítí, které fixují rohož z kokosových vláken. Kokosová rohož slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, např. ostřic, sítin, vodních kosatců. Lehká gabionová konstrukce zajišťuje dostatečnou pevnost odolávající přírodním podmínkám. Plovoucí ostrov je nadnášen plováky a ukotven pomocí tvárnic k rybničnímu dnu. Technologii plovoucích ostrovů, jejichž životnost se pohybuje v řádu desítek let, vyvinuli partneři projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Partnerem projektu je také Norwegian Institute for Nature Research (NINA).

O projektu

Intenzivně obhospodařované rybníky tvoří v podmínkách ČR nejvýznamnější habitat pro reprodukci vodních ptáků (umístění hnízd a poté vodění mláďat), jejichž populační dynamika v posledních desetiletích prodělává značné negativní změny v důsledku změn životního prostředí i klimatu. Reprodukční úspěšnost a následně populační dynamika těchto druhů jsou ovlivněny konkrétními podmínkami rybníků. Zde ovšem dochází ke konkurenčnímu a predačnímu tlaku při obsazování hnízdišť, který vzniká limitovanou nabídkou vhodných litorálních porostů na březích a přirozených ostrůvcích rybníků.

Podstatou navrhovaného projektu je proto vytvoření alternativních hnízdních možností pro cílové druhy vodních ptáků (kachny, racci, rybáci) pomocí instalace umělých plovoucích zelených ostrovů na intenzivně obhospodařovaných rybnících. Součástí projektu bude i instalace ostrovů na vodních plochách na hnědouhelných výsypkách. Ostrovy posílí původní populace makrofyt a poskytnou vhodná stanoviště cílovým druhům vodních ptáků i dalším organismům vázaným na vodní prostředí (mikroorganismy, vodní bezobratlí, obojživelníci, ryby). Zároveň zvýší kvalitu vody pomocí účinného odstraňování organického znečištění a živin, zvýší celkovou biodiverzitu mokřadního ekosystému.

Pro navrhovaný pilotní projekt je klíčová spolupráce s hlavním partnerem, tj. VRV a.s., jenž vyvinul v rámci projektu TH02030633 technologii těchto ostrovů. Zde byla úspěšně otestována mechanická odolnost konstrukcí, způsob osázení a pěstování širokého spektra vodních a mokřadních rostlin a provozování a údržba ostrovů. Konstrukční řešení jsou chráněna užitným vzorem č. 34438. Jako vedlejší výsledek bylo prokázáno hnízdění vodních ptáků. Modulární konstrukce ostrovů tak umožňuje další vývoj konstrukčního řešení se specifickým zaměřením.

Foto: ČZU

Související články

Leave a Comment