MŽP: Novela vodního zákona reagující na havárii na Bečvě je v připomínkovém řízení

Ministerstvo životního prostředí ještě před velikonočními svátky poslalo do mezirezortního připomínkového řízení novelu vodního zákona, která reaguje na loňskou, rozsáhlou zářijovou havárii na Bečvě. Ta ukázala, že v případě velkých havárií současná právní úprava pro dostatečnou koordinaci zneškodňování havárie na straně úřadů nestačí. Ministerstvo životního prostředí proto rychle přistoupilo k přípravě novely vodního zákona, kterou vytvořilo v návaznosti na podrobné konzultace vedené se zástupci Hasičského záchranného sboru ČR, Ministerstva zemědělství, krajských a obecních vodoprávních úřadů, České inspekce životního prostředí a Státního podniku Povodí Moravy.

Rozsáhlá zářijová havárie na Bečvě odhalila, že na řešení významných havárií na vodních tocích nestačí ani současná legislativa, ani současné kapacity vodoprávních úřadů, které mají ze zákona řízení prací – s cílem najít zdroj i zabránit dalšímu šíření znečištění – řídit. Ministerstvo životního prostředí tedy přistoupilo ke změně aktuálního znění vodního zákona, jejímž cílem je kompetence jednotlivých institucí vyjasnit a zlepšit tak koordinaci prací, včetně usnadnění a zrychlení dohledání zdroje znečištění. Novela také zvyšuje prostředky na povinném zvláštním účtu krajů, který je určený na likvidaci havárií a sankce za znečištění toku.

„Po diskuzích se všemi zainteresovanými subjekty, které mají zkušenosti s haváriemi přímo v terénu, společně navrhujeme, aby zneškodňování havárie mimořádného rozsahu měl nově vždy na starosti Hasičský záchranný sbor ČR. Hasiči jsou v případě každé havárie na místě jako první, jsou součástí Integrovaného záchranného systému a mají s řízením prací při havárii rozsáhlé zkušenosti. Vycházíme z praxe i ze zkušenosti, kterou máme po havárii na Bečvě. Ukazuje se, že na mimořádné havárie nestačí ani zkušenosti, ani organizační a personální kapacity vodoprávních úřadů na obcích či krajích.“

Richard Brabec, ministr životního prostředí

Zákon nově rozliší havárii běžnou a havárii mimořádnou. Zneškodňování běžné havárie bude nadále na vodoprávním úřadu obce jako doposud. A jako doposud si pro objasňování příčin bude moci úřad vyžádat spolupráci správce vodního toku (s. p. Povodí) nebo České inspekce životního prostředí.  

U havárie mimořádného rozsahu, která bude nově totožná s mimořádnou událostí tak, jak ji definuje zákon o Integrovaném záchranném systému, bude vždy práce na zneškodňování nově řídit Hasičský záchranný sbor ČR, který postupuje podle zákona o Integrovaném záchranném systému. U takových havárií bude povinně s hasiči spolupracovat vodoprávní úřad, kterému i v těchto případech bude náležet šetření příčin havárie a opět si bude moci vyžádat spolupráci správce toku a ČIŽP.

Pokud rozsah běžné i mimořádné havárie přesáhne hranice území jednoho kraje, jako například v případě havárie na Bečvě, spolupracujícím vodoprávním úřadem bude vždy krajský úřad, a to podle místa vzniku havárie či dle toho, který kraj je havárií nejvíce zasažen.

Novela také počítá s tím, že veškeré náklady spojené se šetřením a zneškodňováním havárie, včetně nákladů za provedená nápravná opatření, je povinen uhradit původce havárie.  

Nové znění zákona také zásadně zvyšuje stávající sankce za znečišťování vod. V případě vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek v rozporu s povolením nebo bez povolení až do výše 25 milionů korun, za neohlášení havárie může padnout pokuta až ve výši 5 mil. Kč, na 2 mil. Kč se zvyšuje i pokuta za nečinnost při zneškodňování havárie. Zcela nově se zavádí skutková podstata – způsobení havárie, kdy může být udělena až milionová sankce za způsobení havárie mimořádného rozsahu.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Ilustrační foto: Jo-Anne McArthurUnsplash.com

Související články

Leave a Comment