Novela vyhlášky č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 490/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. Změny se týkají např. nových postupů v oblasti harmonizace systému zúčtování odchylek, implementace měření s pokročilými funkcemi měření a zpracování dat, tzv. AMM (automated metering management), zavedení prvků inovující tarifní strukturu (změny vycházející z Koncepce propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změnu v regulovaných cenách a tarifech, která definuje základní cíle pro nastavení ceny zajišťování přenosu a distribuce elektřiny), registrace předávacího místa výrobny elektřiny provozované v režimu zákazníka podle § 28 odst. 5 energetického zákona.

Podle ustanovení § 98a odst. 2 písm. h) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „energetický zákon“) je Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) povinen stanovit vyhláškou Pravidla trhu s elektřinou.    

Podle ustanovení § 53 odst. 2 písm. g), h), j) a k) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“) je dále Úřad povinen stanovit vyhláškou:

  • způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou, referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou a jeho úhrady, operátorovi trhu,
  • způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu pro obnovitelné zdroje a ceny za činnost povinně vykupujícího,
  • termíny a způsob informování výrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu, a
  • způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.

Na základě ustanovení § 98a odst. 2 písm. h) energetického zákona a ustanovení § 53 odst. 2 písm. g), h), j) a k) zákona o podporovaných zdrojích energie vydal v roce 2015 Úřad vyhlášku č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou (dále jen „vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou“), která nahradila vyhlášku č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. Vyhláška č. 408/2015 Sb. byla v následujících letech několikrát novelizována, a to v roce 2017 vyhláškou č. 127/2017 Sb., v roce 2020 byla novelizována vyhláškou č. 302/2020 Sb., v roce 2021 byla novelizována vyhláškami č. 125/2021 Sb. a č. 490/2021 Sb. a v roce 2022 byla novelizována vyhláškou č. 404/2022 Sb.

Navrhované úpravy vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou reflektují změny, které na trhu s elektřinou probíhají. Nové trendy ve výrobě a spotřebě elektřiny, noví aktéři na trhu s elektřinou, z národních trhů s elektřinou se stávají lokální trhy s elektřinou v rámci jednotného evropského trhu s elektřinou. V důsledku těchto, ale i mnohých dalších jiných faktorů zasahujících do procesu Evropské harmonizace se rovněž mění regulatorní prostředí. Je nutné neustále reagovat úpravou právních předpisů a podzákonných právních předpisů, které stanovují pravidla fungování trhu s elektřinou. Ačkoliv pravidelné změny právních předpisů mohou být trhem, resp. účastníky, kteří na trhu s elektřinou působí, vnímány negativně, může být toto redukováno tak, že navrhované úpravy budou transparentně konzultované s dotčenými účastníky trhu a budou přijímány postupně a souběžně s tím, jak se mění tržní prostředí. Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou představuje klíčový podzákonný právní předpis, který upravuje značnou část postupů probíhajících na trhu s elektřinou, které jdou napříč elektroenergetickým trhem. Proto je při navrhovaných úpravách volen postup opírající se o pravidelné konzultace navrhovaných změn s účastníky trhu a jejich postupné zavádění, jelikož i zde je nutné vnímat riziko toho, že nepatrné úpravy mohou vyvolat velké změny, které se mohou projevit v nákladech účastníků trhu, nebo by mohly vést ke vzniku nerovné hospodářské soutěže.

Cílem navrhované úpravy je upřesnit a rozvinout pravidla pro fungování trhu s elektřinou v České republice v návaznosti na zmocnění Energetického regulačního úřadu podle § 98a odst. 2 písm. h) energetického zákona a § 53 odst. 2 písm. k) zákona o podporovaných zdrojích energie.

Oproti stávajícímu znění jsou vyhláškou zaváděny zcela nové postupy v oblasti:

  1. Harmonizace systému zúčtování odchylek, kdy změna spočívá v přechodu na jednotné stanovení zúčtovací ceny odchylky v záporném i kladném směru v souladu s čl. 52 odst. 2 písm. c) Nařízení Komise (EU) 2017/2019 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice (dále též „nařízení EBGL“). Současný duální systém ocenění odchylky vycházel z čl. 18 odst. 7 písm. g) nařízení EBGL, dle kterého může každý připojující provozovatel přenosové soustavy do návrhu podmínek pro poskytovatele služeb výkonové rovnováhy nebo do podmínek pro subjekty zúčtování zahrnout prvky použití dvojích cen pro všechny odchylky na základě podmínek stanovených podle čl. 52 odst. 2 písm. d) bodu i) nařízení EBGL a metodiku pro použití dvojích cen podle čl. 52 odst. 2 písm. d) bodu ii) nařízení EBGL. Podle článku 52 odst. 2 nařízení EBGL se ukládá provozovatelům přenosové soustavy povinnost vypracovat návrh na další specifikaci a harmonizaci systému zúčtování odchylek. Uvedený návrh má podle čl. 52 odst. 2 písm. d) bodu i) nařízení EBGL obsahovat podmínky, za nichž provozovatel přenosové soustavy může navrhnout svému regulačnímu orgánu použití stanovování dvojích cen a podmínky týkající se požadovaného odůvodnění. V souladu s výše uvedeným byla Úřadem schválena provozovateli přenosové soustavy výjimka pro použití tzv. duálního ocenění, tedy ocenění odchylky a protiodchylky. S ohledem na plánovaný interval zúčtování odchylek v délce 15 minut k 1. červenci 2024 došel Úřad po konzultacích s dotčenými účastníky trhu k závěru, že duální ocenění odchylky již nebude nadále potřebné a stanovení zúčtovací ceny odchylky může být v souladu s čl. 52 odst. 2 písm. c) nařízení EBGL plně harmonizováno.
  2. Implementace měření s pokročilými funkcemi měření a zpracování dat, tzv. AMM (automated metering management) je uvedením do souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, která s odloženou účinností od 1. července 2024 rozlišuje měření typu C s rozdělením na kategorie C1 až C4. V případě kategorie C1 až C3 se jedná o přímé průběhové měření s dálkovým přenosem údajů o spotřebě elektrické energie instalované v místě připojení k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, měření kategorie C4 jsou ostatní měření typu C. Tato změna souvisí se zahájením řízené implementace (rolloutem) AMM od výše uvedeného data. Cílem navrhované úpravy je uvedení vyhlášky do souladu s vyhláškou o měření elektřiny.
  3. Zavedení prvků inovující tarifní strukturu, kdy navržené změny vycházející z Koncepce propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změnu v regulovaných cenách a tarifech, která definuje základní cíle pro nastavení ceny zajišťování přenosu a distribuce elektřiny. Základní princip změn je postaven na tom, že cena, kterou odběratel hradí, odpovídá nákladům a přínosům, které v soustavě vyvolává a které soustavě přináší. Změna nastává v oblasti zpoplatnění za výkonovou složku odběru elektřiny na napěťových hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, které míří především na správné přiřazení nákladů a vytvoření relevantních cenových signálů vedoucích k vyšší efektivitě využití soustavy a uvolnění blokovaného výkonu soustavy pro možnost dalšího využití. Hlavní navrhovanou změnou je zrušení ceny za rezervovanou kapacitu, ceny za překročení rezervované kapacity a její nahrazení cenou za rezervovaný příkon a cenou za maximální odebraný výkon. Uvedená změna zásadně mění podmínky pro kategorizaci výrobců elektřiny na napěťových hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, za účelem úhrady ceny za rezervovaný příkon a ceny za maximální odebraný výkon. Se zrušením ceny za rezervovanou kapacitu souvisí rovněž zrušení postupu pro provoz pro ověření technologie zákazníka, který po zrušení ceny za rezervovanou kapacitu postrádá smysl.

Oproti stávajícímu znění jsou vyhláškou zaváděny podstatné změny v postupu v oblasti:

  • Registrace předávacího místa výrobny provozované v režimu zákazníka podle § 28 odst. 5 energetického zákona. S ohledem na budoucí rozvoj elektroenergetického trhu související se vstupem nových funkcionalit na trhu (např. agregace výroby elektřiny, využívání flexibility poptávky apod.) a rostoucí podíl aktivních zákazníků na trhu s elektřinou, kteří vyrábí elektřinu ve svých odběrných místech a nespotřebovanou elektřinu chtějí nabízet na trhu s elektřinou, je nutné zajistit transparentní a systémové rozdělení výroby elektřiny a spotřeby elektřiny. S tím je spojeno i vhodné nastavení identifikátorů subjektů na trhu, kterým je možné správně přiřadit data o jejich odběru elektřiny nebo dodávce elektřiny, což je i cílem navrhované úpravy. Jedná se o změnu dosavadního postupu, kdy podle stávajícího znění § 16a odst. 4 provozovatel distribuční soustavy registruje odběrné místo zákazníka, do něhož byla připojena výrobna elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona, jako odběrné místo s příznakem výrobna do 10 (nově 50) kW včetně. Pokud zákazník provozující tuto výrobnu požádá provozovatele distribuční soustavy o registraci identifikačního číselného kódu předávacího místa výrobny elektřiny (dále též „výrobní EAN“), nebo se stal držitelem licence na výrobu elektřiny, postupuje se podle § 46 a provozovatel distribuční soustavy následně registruje předávací místo výrobny elektřiny způsobem podle § 16b, který se vztahuje na předávací místa výroben držitele licence. Navrhovaná změna spočívá v rozšíření registrace předávacích míst výroben propojených s distribuční soustavou na všechny výrobny bez výjimek, které doposud existovaly (provozované s licencí i bez licence). Změna vychází ze základního pravidla, kdy, pokud bude uzavřena smlouva o připojení a splněny podmínky v ní sjednané, provozovatel distribuční soustavy vždy přidělí (automaticky a bez žádosti jako tomu je doposud) výrobní EAN a registruje u operátora trhu předávací místo výrobny bez ohledu na hodnotu rezervovaného výkonu a způsob připojení výrobny k distribuční soustavě. Účinnost této změny je po konzultacích s dotčenými účastníky trhu s elektřinou, s ohledem na poskytnutí dostatečného prostoru pro její implementaci, navržena k datu od 1. ledna 2025. S ohledem na nutnost úpravy registrace již připojených výroben v souladu s výše uvedeným je rovněž navrženo přechodné ustanovení, které zajistí rozdělení stávajících identifikačních číselných kódů odběrných míst zákazníků, do nichž je připojena výrobna elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona na identifikační číselný kód odběrného místa určeného pro odběr z distribuční soustavy a identifikační číselný kód předávacího místa výrobny pro dodávku do distribuční soustavy. Na základě požadavku provozovatelů distribučních soustav a v zájmu sjednocení způsobu registrace veškerých výroben připojených k distribuční soustavě je přechodné ustanovení vztaženo i na předávací místa „licencovaných“ výroben, ve kterých byl historicky uskutečňován odběr z distribuční soustavy a současně dodávka do distribuční soustavy v rámci jednoho identifikačního číselného kódu předávacího místa výrobny (tzv. kombinovaný EAN). Konečný termín pro provedení změny registrace je navržen do 30. června 2025. K datu 1. července 2025 tedy budou všechny stávající i nové výrobny registrovány v systému operátora trhu jednotným způsobem.

Další cíle byly stanoveny na základě průběžného vyhodnocování praktické aplikace pravidel vyhlášky o Pravidlech trhu a vývoje trhu s elektřinou, zejména za účelem:

  • zamezení výkladových nejasností,
  • sjednocení postupů,

tak, aby nedošlo k založení nerovnováhy mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou.

Vlivem výše uvedeného se modifikují postupy, které vyhláška stanoví. Konkrétně:

  1. postup pro organizaci trhu s regulační energií,
  2. postup pro registraci odběrných míst a předávacích míst,
  3. postup pro přenesení odpovědnosti za odchylku,
  4. postup pro předávání údajů pro vypořádání odchylek,
  5. postup pro změnu dodavatele,
  6. postup pro předávání údajů pro vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb,
  7. podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám,
  8. skladba cen,
  9. postup pro uzavření smluv o zajištění služby přenosové nebo distribuční soustavy,
  10. postup pro předávání údajů mezi účastníky trhu,
  11. rezervace kapacity a provoz pro ověření technologie,
  12. postup pro zveřejňování operátorem trhu,
  13. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,
  14. postup při zajištění dodávky dodavatelem poslední instance,
  15. postup pro provoz pro ověření technologie,
  16. způsob stanovení hodinového zeleného bonusu a hodinového aukčního bonusu na elektřinu.

V ostatních oblastech vyhlášky, u kterých jsou prováděny změny, se jedná o formulační a významové zpřesnění příslušného postupu.

Související články