Vyjádření SOVAK ČR v návaznosti na jednání pracovní skupiny k novelizaci NV č. 61/2003 Sb. dne 18.3.2010

Ing. Václav Dvořák, Ph.D.
ředitel odboru ochrany vod
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65 
100 10  Praha 10

Vážený pane řediteli,

zasíláme níže uvedené vyjádření v návaznosti na poslední jednání pracovní skupiny k novelizaci nařízení vlády č. 61/2003 Sb. dne 18.3.2010 a v průběhu jednání uplatněnou žádost zástupců Ministerstva životního prostředí („MŽP“) o zpracování závěrečného stanoviska SOVAK ČR, které by navázalo na vyjádření SOVAK ČR k 3. jednání pracovní skupiny (ze dne 19.10.2009), vyjádření zástupců s.p. Povodí (j.č. PVZ/09/33041/Re/0, ze dne 27.11.2009), vyjádření SOVAK ČR k 4. jednání pracovní skupiny (ze dne 25.1.2010) a na jednáních opakovaně prezentované stanovisko České inspekce životního prostředí („ČIŽP“).

Protože požadavky na kategorizaci ČOV a účinnosti DČOV byly již do novely zapracovány a SOVAK ČR upustil po diskuzi s odborníky z CzWA a s.p. Povodí z požadavku na zvýšení limitů pro BAT parametru N-NH4 pro ČOV 500 – 2 000 EO a 2 000 – 10 000 EO, zůstává pouze jediný sporný požadavek a tím je požadavek na navýšení BAT u ukazatele Nc pro ČOV 10 000-100 000 EO. Jak již bylo v předchozí korespondenci SOVAK ČR uvedeno, tento návrh není v protikladu s požadavky zástupců s.p. Povodí ani CzWA a přesně reflektuje požadavky ministerstva zemědělství („MZe“), které na prvním jednání pracovní skupiny předložilo hodnotící zprávu Ing. Franka poukazující mimo jiné na příliš nízko nastavenou hranici pro tento parametr.

Protože však v průběhu jednání zazněly ze strany zástupce ČIZP některé nesprávné až dogmatické argumenty, které podmiňovaly vstřícnost k úpravě parametru Nc u BAT zavedením nového limitu typu p pro parametr N-NH4 a tuto kategorii ČOV, považujeme za nutné tyto argumenty vyvrátit. Pro SOVAK ČR naprosto nepřijatelné, aby se zaváděl v rámci úpravy tohoto parametru další doplňkový parametr a dále se tak navyšovaly regulatorní požadavky na vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury. V případě, že by MŽP tedy svázalo úpravu BAT se zavedením nového ukazatele pro kategorii 10 000 – 100 000 EO, SOVAK ČR již tento požadavek definitivně stahuje a to přesto, že jsme plně přesvědčeni o tom, že na rozdíl od protistrany jsme přinesli jak v pozičních dokumentech, tak i v návazném jednání dostatek kvalitních podkladů svědčících o nevhodnosti zachování stávajícího stavu.

Nyní věcně k argumentům ČIŽP. Jako zásadní argument pro zavedení nového ukazatele N-NH4 v úrovni p 5 mg/l v případě zvýšení limitu BAT pro Nc je uváděno zástupcem ČIŽP, že (citujeme) „v současnosti provozovatelé šetří elektrickou energii a neprovzdušňují ČOV dostatečně, neboť ví, že jim může odtékat z ČOV amoniakální dusík“. Tato formulace se ovšem nezakládá na pravdě. Při požadavku na splnění ukazatele Nc ať již v úrovni 12 mg/l nebo 14 mg/l je při průměrných zatěžovacích charakteristikách municipálních odpadních vod (pro tuto velikostní kategorii je typická průměrná hodnota cca 45 mg/l) totiž naprosto prioritní zajistit plnou nitrifikaci systému. Návrhy technologií ČOV v této velikostní kategorii tak bez rozdílu počítají se zajištěním plné nitrifikace a s optimem provozu aeračních systémů v návaznosti na výpočet teoretické spotřeby O2 na plnou nitrifikaci 4,57 g O2 na 1 g NH3-N. Bez zajištění plné nitrifikace není možné návazně zajistit ani funkci denitrifikačních zón, kde dochází k biologické denitrifikaci pouze za splnění dvou parametrů – zajištění nitrátově bohaté aktivační směsi a zdroje substrátu – organického uhlíku. Právě toto uspořádání s využitím organického substrátu z odpadních vod či kalové vody ovšem způsobuje, že v odtoku je v naprosté většině případů, i když ne v zásadní míře přítomen i dusík v amoniakální formě a to bez možnosti provozovatele výrazně limitovat jeho podíl. I v případě uplatnění postdenitrifikačního stupně (ať již in-situ či ve formě separátního reaktoru) je nutné zajistit maximální úroveň nitrifikace, neboť ani postdenitrifikační stupeň bez nitrátově bohaté směsi odpadních vod a kalů či pouze vyčištěných odpadních vod v případě denitrifikace s využitím externího substrátu[1] není schopen zajistit požadovanou míru redukce Nc. Je nutné zmínit i skutečnost, že do bilance Nc na odtoku z ČOV vstupuje i organický dusík ať už ve formě suspendované či rozpuštěné, přičemž z provozních výsledků větších ČOV vyplývá průměrná koncentrace těchto dvou forem 2 mg/l. Vlastní složení látek nesoucích organický dusík je různé, v žádném případě se však nejedná o dusík amoniakální. Tato skutečnost dále snižuje možnosti provozovatele dosáhnout požadované úrovně biologické denitrifikace a posouvá hranici BAT fyzicky o cca 15-20 % směrem dolů. 

Pro demonstrování výše popsaného principu je vhodné uvést i limitní schopnosti v ČR nejvyužívanějších aktivačních systémů s biologickým odstraňováním Nc – jedná se zejména o technologie typů DN, AnDN, RDN, step-feed či např. oběhové aktivace s příp. předřazenou AN/ANOX zónou pracující ovšem v principu téměř shodně se systémem DNDN. Míra „přirozeného“ odstranění dusíku je určena inkorporací do biomasy (možno uvažovat do 5 % v poměru k BSK5 přítoku, ovšem aktuální trendy složení odpadních vod potvrzují stálý pokles poměru BSK5/Nc a s tím spojenou stále nižší schopnost biologické denitrifikace). Dále je určena schopností reálné konfigurace systému a složením přitékající odpadní vody (zejména z pohledu přítomnosti rozložitelného organického substrátu). V celkovém vyjádření dochází i u speciálních systémů s biologickou denitrifikací k odstranění v závislosti na systému a možnostech interní recirkulace zhruba v úrovni 55-75 %. V případě maximální dříve uvedené míry denitrifikace a započtení inkorporace určitého podílu Nc v nátoku tak systémy mohou dosáhnout limitu BAT, ovšem bez jakékoliv rezervy, což je v praxi naprosto nereálné. Dosažení této hranice navíc předjímá plnou nitrifikaci vzhledem k omezení průtoku interního recyklu u většiny systémů.

Není možné odhlédnout ani od historického vývoje volby ukazatele Nc v této kategorii, neboť požadavek na opětovné navrácení k požadavkům zrušeného nařízení vlády č. 82/1999 Sb. je krokem, který působnost stávajícího nařízení vlády anuluje se všemi negativními důsledky. Veškeré projekty pro rekonstrukce stávajících ČOV v této kategorii byly totiž specificky navrhovány pro splnění parametru Nc a to bez podmínění limitu N-NH4.Další rozšíření požadavků by bezesporu přineslo zásadní problémy na straně např. žadatelů o dotace, kteří se zavazují ke splnění podmínek rozhodnutí, jež by se ovšem zakládalo na nových skutečnostech. Ohroženy by tak byly již vynaložené investice významného rozsahu. Připomínáme také, že tento požadavek není definován v platné směrnici 271/91/ES.

S pozdravem

Ing. Miloslava Melounová
ředitelka SOVAK ČR

Na vědomí: Ing. Aleš Kendík, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 1, 117 05  Praha 1


[1] viz. stanovisko SOVAK ČR pro 3. jednání pracovní skupiny k NV č. 61/2003 Sb.


Související články