Kabinet odmítl návrh na ústavní ochranu vody

Vláda zamítla návrh opozičních lidovců na ústavní ochranu vody a půdy. Ministr zemědělství Miroslav Toman před jednáním kabinetu uvedl, že chce možnou ústavní ochranu vody konzultovat s právníky a odborníky. V druhé polovině srpna by měl obdržet analýzu právnické fakulty. Možné změny chce řešit systémově, nikoliv jen poslaneckými návrhy.

Kabinet označil návrh lidovců jako pouhé prohlášení bez praktických důsledků. Poslanci KDU-ČSL chtějí doplnit článek ústavy tak, aby zněl: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu přírodního bohatství.“ Podle vládních legislativců k přírodním zdrojům voda i půda patří a jejich zdůraznění je nadbytečné.

„Máme domluvenou analýzu s právnickou fakultou, tu bychom měli obdržet v druhé polovině srpna. Chtěli bychom první nebo druhý týden v září svolat kulatý stůl za účasti všech politických stran. Chceme, aby se to řešilo komplexně, aby to mělo dopad na všechny resorty,“ sdělil Toman.

„Je to taková vhodná příležitost, abychom se pobavili o tom, zda měnit ústavu, což je vždy závažný krok a musíme to mít dobře rozmyšlené, protože když někdo řekne A, musí říct zároveň i B, to je změna mnoha zákonů, anebo zda vyšší ochranu vody by bylo možná zajistit  jiným zákonem, třeba vodním zákonem,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Vláda dříve zamítla podobný návrh KSČM. Ti navrhují rozšířit nynější článek ústavy, podle kterého „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Nově by zněl tak, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, jsou ve vlastnictví České republiky.

„Posledních několik let dochází k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, a to většinou půdy nejvyšší bonitní třídy, pro nezemědělské účely. Tento stav je nežádoucí, přímo ohrožující významným způsobem zabezpečení potravinové soběstačnosti státu a jeho obyvatel,“ napsali poslanci KSČM v důvodové zprávě. V podkladech pro ministry legislativci zdůraznili to, že voda v přírodě nyní nemá majitele, ve vlastnictví je až po odběru. Pokud by se stal majitelem vody stát, nesl by odpovědnost například za povodně nebo za vodní erozi.

„KSČM přichází s celou řadou poměrně tvrdých principů, kde na jedné straně je určitě větší garance ochrany zemědělského půdního fondu, ale na druhé straně je třeba říct, že odvrácenou stranou by mohlo být i zablokování výstavby řadových domů v České republice, protože se takzvaně poměřují veřejné zájmy,“ doplnil Richard Brabec.

Související články