Problematika zdrojů podzemních vod a jejich ochrana při zásobování pitnou vodou

AČlánek pojednává o ochraně vod jako o obecném pojmu a o povinnostech vyplývajících z platných právních předpisů. Pro zajištění plynulého zásobování pitnou vodou v požadovaném množství a odpovídající jakosti je třeba chránit vodní zdroje intenzivněji pomocí jejich ochranných pásem.

Úvod

Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES (Vodní rámcová směrnice), kde je ochrana vodních zdrojů v obecné rovině zdůrazněna. V ČR je ochrana vod upravena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), kde je v obecné rovině ochrana vodních zdrojů řešena.  Problematika ochrany vodních zdrojů z hlediska pesticidů je řešena Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES. V členských státech EU aktuálně probíhá transpozice poslední uvedené Směrnice do legislativy na národní úrovni. Tento proces probíhá i v ČR a je řízen MZe.

Základní právní rámec pro realizaci vodohospodářské politiky v ČR

Zákon o vodách č. 254/2001 Sb.
novela zákona o vodách č. 20/2004 Sb.181/2008,150/2010

Zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb.
novela zákona č. 76/2006  Sb.
prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb. včetně novely č. 515/2006  Sb.

Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb.v platném znění
novela zákona o ochraně veřejného zdraví č. 253/2005 Sb.

vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu v platném znění

Zásobování pitnou vodou v ČR

Obor vodovodů a kanalizací v České republice prošel v posledních dvaceti letech zásadní  restrukturalizací.V současné době vlastní vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu přes tisíc vlastníků.(města ,obce svazky obcí,akciové společnosti). Přitom téměř 90% dodávek pitné vody zajišťuje 96 významných provozovatelů.Základní provozní a ekonomické údaje sleduje ve výkazech VH 8b-1 Český statistický úřad v současné době od 1112 provozních jednotek poskytujících služby odběratelům. Velký počet drobných vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury představuje řadu rizik spojených s nedostatečným odborným zázemím.

Je na místě konstatovat, že Česká republika se, v počtu obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů řadí na poměrně solidní místo v rámci  Evropy.

Z celkového počtu 6 254 obcí je na veřejný vodovod připojeno 5 036 obcí

  • Z celkového počtu 10, 491 mil. obyvatel v roce 2009 je na vodovod napojeno 9, 733 mil.obyvatel tj.92,8%
  • V roce 2009  bylo vyrobeno 649  mil. m3 pitné vody ,z toho 321  mil.m3 z vody podzemní tj 49 %
  • Specifická spotřeba pitné vody na 1 obyvatele klesla na 142 l/os/den a specifická spotřeba domácností poklesla na 92,5 l/os/den

Vývoj spotřeby pitné vody v ČR se vyznačuje meziročním  stálým poklesem. Hlavní faktory, které v současné době ovlivňují spotřebu pitné vody jsou : snižování spotřeby pitné vody v průmyslu , cena vody, rozvoj individuelního zásobování,  rekonstrukce vnitřních rozvodů a  instalací v bytových domech .

Můžeme konstatovat, že v České republice je kvalita pitné vody dodávané spotřebitelům na vysoké úrovni. Vývoj jakosti pitné vody dodávané veřejnými vodovody v posledních čtyřech letech je znázorněna na obr.1.  V roce 2009

Četnost překročení limitních hodnot NMH v oblastí > 5000 obyvatel klesla na 0,12%

Četnost překročení limitních hodnot NMH v oblastí < 5000 obyvatel klesla na 0,94%

Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s velikostí vodovodu,respektive s růstem počtu zásobovaných obyvatel. V roce 2009 bylo odebráno více jak 34 tis. vzorků vody a jejich rozborem se získalo 828 tis.hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. Shodu s limity vykazuje víc než 99% nálezů (NMH).

Přes tyto skutečnosti 200 vodovodů musí mít udělenu  výjimku u některého ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou

Problematika zdrojů podzemních vod

Veřejná diskuse ke změnám klimatu upozornila i na reálné hrozby nejen povodní ale i nedostatku vody .Celosvětový vývoj ukazuje nepříznivé tendence. Globálně se potřeba vody  ve světě za každých 20 let zdvojnásobí . V současné době nemá 1 miliarda   lidí přístup k nezávadné pitné vodě. Prognózy ukazují na možnost fyzického vyčerpání  a degradace vodních zdrojů a významné změny regionálních hydrologických cyklů v důsledku změn klimatu v mnohých částech světa.

Proto se i v České republice otázka budoucího  dostatku pitné vody  a ochrana  podzemních zdrojů vod dostává do popředí zájmu vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. Vodoprávním úřadem využívaný institut minimální hladiny podzemní vody je nástrojem nejen dobrého kvantitativního stavu podzemních vod,ale i podkladem při posuzování negativního ovlivnění podzemních zdrojů.Pro řešení optimálního hospodaření s podzemními vodami,při němž má být dosaženo dobrého kvantitativního a kvalitativního stavu vod chybí správa podzemních vod.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (dále jen Směrnice)  stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem udržitelného používání pesticidů. Aktuálně probíhá v ČR její transpozice do legislativy.Směrnice řeší komplexně nakládání s pesticidy a zahrnuje nejen podmínky pro nakládání s pesticidy, ale i zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí a zdrojů pitné vody. Pro transpozici směrnice do národní legislativy je  nutné prověřit dosavadní stav ochrany podzemních zdrojů a navrhnout nejen ochranná opatření,ale i systémovou a účinnou kontrolu dodržování přijatých zásad ochrany.

Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. v platném znění

Účelem zákona je chránit povrchové a podzemní vody,stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod.Účelem zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou k ochraně vodních ekosystémů.

Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani předmětného pozemku,na němž se vyskytují.

Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytujících pod zemským povrchem.

Stavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu  útvaru podzemní vody určené kvalitativním nebo chemickým stavem.

Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav ,kdy kvalitativní i chemický stav dobrý.

Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí takový chemický stav potřebný pro dosažení cíle ochrany vod jako složky životního prostředí při kterém koncentrace znečišťujících  látek nepřekračují normy enviromentální kvality.stav , kdy kvalitativní i chemický stav je dobrý.

Kvalitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.

Ochrana vod a ochrana vodních zdrojů – původní koncepce

Termín ochrana vod se v legislativě  zavádí  poprvé v   zákoně o vodách č. 138/1973 Sb. 

Uvedený zákon o vodách řešil problematiku ochranných pásem vodních zdrojů v § 19. sloužících pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Konkrétnějším předpisem pro stanovení PHO byla Směrnice Min. zdravotnictví – hlavního hygienika ČSR – č. 51/1979 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání pásem hygienické ochrany vodních zdrojů sloužících pro hromadné zásobování obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. Jednalo se o jednoznačné vymezení rozsahů jednotlivých PHO a o podmínky pro hospodaření v těchto územích.

Převážná většina revidovaných PHO tedy pochází jak v ČR tak na Slovensku z osmdesátých let minulého století, většinou z roků 1982 – 1986.

Ochranná pásma podle zákona o vodách byla  zřizována vodohospodářskými orgány ve spolupráci s orgány hygienické služby a pro tato pásma se používal jednotný termín pásma hygienické ochrany – PHO. Vyhláška MZd č.45/1966 Sb. a Směrnice č. 51/1979 dělily PHO na 1., 2. a 3. stupeň a velmi často bylo PHO 2. stupně děleno na vnitřní a vnější.

Ochrana vodních zdrojů – aktuální stav

Platné znění vodního zákona č. 254/2001 Sb. v posledním znění z r. 2010 definuje pro účel ochrany vodních zdrojů Ochranná pásma vodních zdrojů, která slouží k ochraně vydatnosti , jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních vod, které jsou využívány pro zásobování pitnou vodou s odběrem vyšším než 10 000 m3/rok

Velká novela nemění podstatu koncepce ochranných pásem vodních zdrojů, ale přesto přinesla i některé zásadní změny do § 30 vodního zákona :

Ochranná pásma vodních zdrojů nebo jejich změnu  stanovuje od 1.8.2010 vodoprávní úřad  opatřením obecné povahy, nikoli rozhodnutím jako dosud, Důležité je také si uvědomit, že vydání opatření obecné povahy má poněkud odlišný postup a nezná opravný prostředek – nelze se proti němu odvolat.

Ochranná pásma (OP) se dělí na OP I. stupně, která slouží k ochraně vodních zdrojů v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a OP II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem.

Nově bylo do poslední verze vodního zákona z roku 2010 vloženo, že do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.

V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.

Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům  těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout oprávnění k odběru vody z vodního zdroje

Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů k ochraně  vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti,kteří  jsou oprávněni vodu z těchto zdrojů odebírat.

Vyznačení OP v katastr nemovitostí

Jedná se o samostatný a v poslední době poměrně často diskutovaný problém, který souvisí s těmito ustanoveními vodního zákona:

  1. Dle § 20 odst. 2, 3 – viz výše, kdo a jakým způsobem předkládá katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území (je to vodoprávní úřad, který zasílá pravomocné rozhodnutí o stanovení OP). Tento postup byl od 1.1.2002 funkční, žádnou povinnost zde neměl vlastník ani provozovatel vodohospodářské infrastruktury a jednalo se pouze o stanovení OP po 1.1.2002.
  2. Přechodné ustanovení ze zák. č. 20/2004 Sb. čl. II odst. 7: „Vlastníci  vodních  děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona, ve znění tohoto  zákona,  jsou  povinni  nejpozději  do  1. ledna 2011 předložit příslušnému  katastrálnímu  úřadu  podklady potřebné pro zapsání těchto staveb  a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 vodního zákona, ve znění tohoto zákona, do katastru nemovitostí“.
  3. Velká novela – zákona č. 150/2010 Sb., čl. II odst. 2: „OP  stanovená  podle  dosavadních právních předpisů se považují za OP stanovená podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V  případě  změny nebo zrušení dosavadního ochranného pásma stanoveného podle  dosavadních právních předpisů je nutné ochranné pásmo nově stanovit postupem  podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“.

Závěr

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí připravují aktualizaci evidence ochranných pásem vodních zdrojů s cílem upřesnit rozsah ochrany pro  transpozici směrnice Rady 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů.

Vlastníci podzemních zdrojů musí připravit potřebné podklady pro vyznačení OP katastrálními úřady. Je to příležitost realizovat aktualizaci rozsahu ochranných pásem z hlediska  ochrany kvality zdroje pitné vody a zároveň možných náhrad za omezené užívání pozemků, které náleží vlastníkům pozemků dle zákona č.254/2001 Sb. v platném znění.

Zároveň je nutno sjednotit přístup jednotlivých katastrálních úřadů k vyznačení ochranných pásem vodních zdrojů údaji o způsobu ochrany nemovitostí.

V souladu se zákonem č.150/2001 Sb. bude nutno novelizovat vyhlášky :

  • č. 1371999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů
  • č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí a o náležitostech povolení,souhlasů a vyjádření vodoprávních úřadů

Použitá literatura:

  1. Zákon o vodách č.150/2010 Sb.
  2. Klub techniků : Podzemní voda ve vodoprávním řízení
  3. Finfrlová: Hrozí nedostatek vody ve veřejných vodovodech ?
  4. Novák : Ochrana vod.Ochranná pásma vodních zdrojů
  5. Kožíšek : Jakost pitné vody dodávané veřejnými vodovody v ČR v roce 2009

Ing. Miloslava Melounová
Znalec v oboru vodárenství

Související články