Koncepce ochrany před následky sucha České republiky na období 2023–2027

17. května 2023 schválila vláda České republiky usnesením č. 354 „Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027“, která je pokračováním této Koncepce přijaté v r. 2017. Na základě vyhodnocení plnění opatření za pětileté období 2017-2022, které obsahovala „Zpráva o plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“, (schválené vládou dne 11. ledna 2023 usnesením č. 27) byla náplň Koncepce upravena a doplněna. Z hodnocení vyplynulo, že většina opatření na omezení dopadů sucha a nedostatku vody má dlouhodobý charakter a je…

Více zde >>>

Koncepce pro boj se suchem: Česká republika má dobrou prevenci, opatření vedou k omezení následků sucha a nedostatku vody

S plněním Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, kterou připravila Mezirezortní komise VODA-SUCHO, se 11. ledna 2023 seznámila vláda. Dokument vyhodnocuje pokrok v oblasti strategických cílů, které resorty zemědělství a životního prostředí, ale i průmyslu a obchodu, místního rozvoje a vnitra, postupně naplňovaly ve 41 konkrétních úkolech v období 2017–2022. Komise, která pracuje již osm let, rovněž připravovala průběžné „Poziční zprávy“ o plnění opatření v jednotlivých letech. Na realizaci opatření obsažených v Koncepci bylo v hodnoceném období 2017–2021 průměrně každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun na opatření Ministerstva zemědělství…

Více zde >>>

Vedra v tuto chvíli neohrožují půdní vláhu. Ta je zatím v normálu. MZe poskytlo v posledních letech na ochranu proti suchu 71,5 miliardy korun

Ministerstvo zemědělství vydalo mezi lety 2016 až 2021 na opatření, která omezují dopady sucha, přibližně 71,5 miliardy korun. Za pomoci dotací z MZe a EU se budují rybníky, vodovody, kanalizace i závlahy. Současná vedra zatím neohrožují půdní vláhu, která díky letošním jarním dešťům dosáhla normálu. Současné horké počasí sice připomíná vedra z let 2015 a 2018, průběh teplot a srážek se ale liší. Po letošním jarním suchu se deficit půdní vláhy díky dešťům na konci června a začátku července vyrovnal na většině území k normálu, a zatím je situace příznivá. Počet…

Více zde >>>

Prezident podepsal novelu vodního zákona

Prezident České republiky 4. prosince 2020 podepsal novelu vodního zákona, završil se tak legislativní proces a zákon vejde v platnost od 1. ledna 2021. Stát tak získá lepší nástroje pro zvládání kritického nedostatku vody v krajině. Schválený návrh novely vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) z dílny ministerstev životního prostředí a zemědělství umožní úřadům lepší regulaci nakládání s vodou (např. omezení odběrů) v případě sucha. Systém operativního řízení během sucha nastavuje obdobně, jak je tomu během povodňových situací. Sucho spolu s povodněmi jsou důsledkem probíhající klimatické změny, na níž je třeba…

Více zde >>>

Péče o vodní zdroje v působnosti společnosti Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s.

Nejvýznamnější vodohospodářská společnost v regionu, Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. se stará o zdroje vody. Naposledy to byl rozsáhlý průzkum v okolí Studničního vrchu, kde se na základě výsledků chystají technická opatření vedoucí ke zpomalení odtoku vody. Jednou ze strategických rolí společnosti Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. (dále jen VAK), je péče o vodní zdroje. Na významu naše úloha nabývá s tím, jak se dostatek této strategické suroviny stává méně samozřejmým a jak si VAK, coby největší vodohospodář v regionu, uvědomuje svoji pozici lídra v dané problematice. Pro naši společnost to…

Více zde >>>

MZE v boji proti suchu: podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, propojování vodárenských soustav, výstavba nových nádrží

Aktuální průtoky v řekách jsou na některých místech pod 10 procenty dlouhodobého průměru. Zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny zhruba z 90 procent. Abychom projevy sucha vyřešili, je třeba dělat současně opatření v krajině, obnovovat lesy i pracovat na velkých vodohospodářských stavbách včetně přípravy nových přehrad. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí a Lesů ČR. Aktuální situace není moc příznivá, a to zejména kvůli velmi suché zimě. Hrozí, že již…

Více zde >>>

Plán MZe: propojování vodovodních soustav za půl miliardy Kč

Na rekonstrukci páteřních vodovodů a propojování vodovodních soustav bude vynaloženo v příštích dvou letech bezmála půl miliardy korun. Pro vlastníky vodárenské infrastruktury vytvoří Ministerstvo zemědělství (MZe) samostatný dotační program, pomocí kterého na peníze dosáhnou. Informoval o tom ministr zemědělství Miroslav Toman s tím, že v dalších letech bude MZe materiál aktualizovat s ohledem na přípravu dalších projektů a možnosti státního rozpočtu. Propojení vodárenských soustav a rekonstrukce páteřních vodovodů má svůj smysl v tom, že umožňuje v kritických situacích, tedy například v suchých obdobích, distribuovat pitnou vodu do míst, kde jí…

Více zde >>>

Návrh zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

Aktuální potřeba změn v krajině vyvolaná nepříznivými klimatickými podmínkami je z dlouhodobého hlediska řešena pozemkovými úpravami realizovanými podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Pozemkové úpravy umožňují navrátit ekologickou stabilitu krajiny a zmírnit dopady eroze a snížení biodiverzity tím, že v rámci určitého katastrálního území nově uspořádávají pozemky. Tento zákon ale v současné době neodpovídá zcela aplikační praxi SPÚ a je nutné jej novelizovat tak, aby umožnil efektivní průběh pozemkových úprav za současného zajištění práv všech účastníků a mohl reagovat prostřednictvím pozemkových úprav na probíhající klimatické změny. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách…

Více zde >>>

Obecný pohled na klimatickou změnu a její možné vlivy na režimy podzemních vod

Hydrologické studie dopadů klimatické změny na průtoky prováděné Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka jsou založeny na hydrologickém modelování vodní bilance pomocí modelu Bilan (Tallaksen a van Lanen, 2004). Vstupem do systému jsou časové řady srážkového úhrnu, teploty a relativní vlhkosti vzduchu spolu s měřenými průtoky. Model počítá v měsíčním kroku chronologickou hydrologickou bilanci povodí či území. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí, a v zóně podzemní vody. Jako ukazatel bilance energie, která hydrologickou bilanci významně ovlivňuje, je použita teplota vzduchu. Výpočtem…

Více zde >>>