Sdělení odboru odpadů o způsobu ohlašování použití upravených kalů na zemědělské půdě

Osoba, která užívá půdu (dále jen „zemědělec“) a používá na ní upravené (hygienizované) kaly z čistírny odpadních vod, je z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) provozovatelem zařízení ve smyslu § 14 odst. 2 zákona o odpadech (dále jen „zařízení na použití upravených kalů“), to znamená, že pro tuto činnost není potřeba vydání souhlasu krajského úřadu s provozem zařízení pro nakládání s odpady. Všechny díly půdních bloků, na kterých zemědělec používá upravené kaly, jsou…

Více zde >>>

Strategie vodního hospodářství MZe do roku 2030

Strategie vodního hospodářství MZe navazuje na vizi uvedenou v předchozích koncepčních dokumentech: „Vytvářet podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím ČR tak, aby byly sladěny požadavky na užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a zároveň s realizací opatření na snížení škodlivých účinků vod vyvolaných hydrologickými extrémy – povodněmi a suchem“. Zpracování Strategie s využitím předchozích koncepcí vodního hospodářství MZe, které byly jako střednědobé postupně přijaty pro léta 2000 – 2004; 2004 – 2010 a 2010 – 2015, reaguje na skutečnost, že disponibilní zdroje vody v ČR patří k…

Více zde >>>

Náhrada za vodní dílo na pozemku

Náhrada za vodní dílo na pozemku dle § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Vztahy mezi vlastníky pozemků, do nichž byly  uloženy vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodní díla)  před rokem 2002  a vlastníky těchto vodních děl  jsou od 1.1.2014  upraveny, kromě jiného i ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách  a zákonem č. 303/2013 Sb. kterým se  mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. § 59a zákona o vodách  stanoví, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém…

Více zde >>>

Novela zákona č.274/2001 Sb. byla schválena parlamentem 17.7.2013

Některé důležité změny. Nově zavádí : §1 –upřesňuje  na koho se tento zákon vztahuje  Zákon se vztahuje na vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá  víc než 50 fyzických osob ,  …………..  Navíc se vztahuje na všechny vodovody a kanalizace, které provozně souvisí s těmi, které spadají pod zákon. Jednoznačně se jedná o plnění povinností vlastníků vodovodů a kanalizací dle zákona a zkvalitnění služeb spojených s dodávkou pitné vody a odvádění odpadních vod i pro odběratele v malých obcích. Zjištění počtu fyzických osob bude náročné. §2 – Nově vymezuje pojem „ fyzická osoba „…

Více zde >>>

Směrnice EU č. 2006/118/ES o ochraně podzemních vod, požadavky na podzemní vody z hlediska ochrany povrchových vod a směrnice EU

Evropská legislativa v oblasti životního prostředí v 70. až 90. letech dvacátého století akcentovala hlavně ochranu povrchových vod. První směrnice, týkající se podzemních vod, vyšla sice již v roce 1980, ale byla zaměřena pouze na ochranu před znečištěním podzemních vod nebezpečnými látkami z bodových zdrojů znečištění. Další směrnice, zaměřené také na ochranu podzemních vod, byly takzvaná Nitrátová směrnice (Směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů) a pak už jen Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES a její dceřiná směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (nahrazující směrnici z roku…

Více zde >>>

Vlastnictví majetku vodovodu nebo kanalizace neznámého vlastníka

Stanovisko SOVAK ČR k vlastnictví majetku vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu v případě opuštěného tohoto majetku (neznámého vlastníka). Úvodem V rámci výkonu správy a následného provozování vodárenské infrastruktury jsou vlastníci (provozovatelé) vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu (dále jen vodovody nebo kanalizace) povinni ojediněle  řešit vlastnictví tohoto majetku tzv. „pasportizací“ z důvodu neexistence vlastníka tohoto majetku, majetkové, ale i provozní dokumentace. Vyřešení tohoto problému je nutné, kromě jiného i pro uvedení tohoto stavu do souladu s právním řádem ČR, zejména do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu…

Více zde >>>

Vodní dílo a náklady jeho zkušebního provozu jako ekonomicky oprávněná náklady

PRÁVNÍ POVAHA VODNÍHO DÍLA Při posouzení otázky obsahu pojmu „vodní dílo“ je rozhodující úprava obsažená v Občanském zákoníku, Zákoně o vodách a Zákoně o vodovodech a kanalizacích. Je přitom zjevné, že vodní dílo naplňuje legální definici věci jako hmotného předmětu, který je ovladatelný a užitečný, přičemž podle dalších konkrétních znaků může jít o věc movitou nebo věc nemovitou. Nemovitostmi se přitom rozumí ve smyslu ustanovení § 119 odst. 2 Občanského zákoníku pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Klíčová definice vymezující pojem vodního díla je přitom obsažena v ustanovení § 55…

Více zde >>>

Oprava a údržba vodovodních a kanalizačních přípojek

Hlavní zájem na udržování vodovodní a kanalizační přípojky v dobrém stavebním stavu by měl mít zejména jejich vlastník, resp. vlastník připojené nemovitosti. Podle zákona o vodovodech a kanalizacích je však opravu či údržbu přípojky povinen provést provozovatel sítě. Kdo by tedy měl dobrý stavební stav zajistit? Veřejný ochránce práv se na základě opakovaných stížností vlastníků vodovodních a kanalizačních přípojek zabýval problémy, které v praxi přináší aplikace § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a…

Více zde >>>

Změny ohlašovacích povinností do ISPOP

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela umožňuje snížení nákladů na provoz integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) a současně snižuje administrativní zátěž povinných subjektů, čímž přispívá ke zlepšení podnikatelského prostředí v České republice. Navrhovanou novelou se nově stanoví možné způsoby plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního…

Více zde >>>

Správcovství drobného vodního toku, ke kterému nebyl určen správce, ústícího do jiného vodního toku za hranicemi České republiky

[k § 48 odst. 4 vodního zákona] Dotaz: Správce povodí požádal o výklad ustanovení § 48 odst. 4 vodního zákona pro případ, kdy nebyl určen správce drobného vodního toku, který protéká Českou republikou a ústí na území Polské republiky do vodního toku, jehož část má na území ČR určeného správce, který je odlišný od správce povodí. Výklad: Ustanovení § 48 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze aplikovat. Správce drobného vodního toku musí být v takovém případě určen…

Více zde >>>

Určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik

Dotaz: Jakým způsobem se určuje správce vodního toku v případě státního podniku postupem podle § 48 odst. 2 vodního zákona? Výklad: Ustanovení § 48 odst. 2 věta druhá zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že „O určení správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo předmětem činnosti je správa drobných vodních…

Více zde >>>

Úhrada pevné složky u dvousložkové formy vodného a stočného

SOVAK ČR

Stanovisko SOVAK ČR k úhradě pevné složky u dvousložkové formy vodného a stočného . I. Úvodem V současné době sílí diskuse v rámci vodárenských společností, tj. vlastníků (provozovatelů) vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (dále jen vodovody a kanalizace) k zavádění a realizaci dvousložkové formy vodného a stočného.  Diskuse vlastníků (provozovatelů) vodovodů a kanalizací se vedou ve dvou směrech a to jednak u vlastníků (provozovatelů) dosud nerealizujících dvousložkovou formu vodného a stočného při úvahách nad jejím zavedením a jednak u vlastníků (provozovatelů) již realizujících dvousložkovou formu vodného a stočného k vyřešení otázek úhrad pevné složky…

Více zde >>>

SOVAK k návrhu koncesního zákona

SOVAK ČR

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK prostudovalo návrh předkládaný ministerstvem pro místní rozvoj ČR a seznámilo se i s důvody, které vedou předkladatele k návrhu zcela nového zákona, namísto dílčí novely stávajícího zákona č. 139/2006 Sb. o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) a předkládá toto své stanovisko, přičemž v případě zájmu je k dílčím otázkám připraveno spolupracovat na tvorbě či úpravě alternativního paragrafového znění: Obecné hodnocení Stejně jako tomu bylo v případě stávajícího koncesního zákona, před jehož schválením upozorňoval SOVAK na skutečnost, že přijetím této normy jde Česká republika dalece nad požadavky, které…

Více zde >>>

Nařízení vlády č. 145/2008 Sb.

NV č. 145/2008 Sb. upravuje seznam ohlašovaných látek a prahových hodnot, pokud jde o ohlašování látek, které nejsou výslovně uvedeny. Dále stanovuje údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí. Příloha 1 obsahuje znečišťující látky, jejichž úniky se ohlašují vedle požadavků ES.V ohlašovacím systému byl ponechán styrén a formaldehyd Příloha 2 upravuje rozsah látek sledovaných v odpadech předávaných mimo provozovnu.  Seznam látek určených ke sledování byl rozšířen o dalších 16 látek. Jedná se především o herbicidy, insekticidy a fungicidy používané v zemědělství a o látky používané v chemickém průmyslu při výrobě pesticidů,…

Více zde >>>