Novela zákona o ochraně veřejného zdraví

Hlavní principy navrhované právní úpravy související s transpozicí nařízení o úředních kontrolách a o označování potravin jsou následující: ukládá se oznamovací povinnost týkající se zahájení, změny nebo ukončení činnosti výrobcům, distributorům a dovozcům materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, umožňuje se pro účely státního zdravotního dozoru, který se uskutečňuje např. přes internet, orgánům ochrany veřejného zdraví provést odběr vzorků prostřednictvím koupě bez jejich předchozí identifikace, ustanovuje se Ministerstvo zdravotnictví koordinátorem spolupráce a provádění činností v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, opravňuje se Ministerstvo zdravotnictví…

Více zde >>>

Sdělení odboru odpadů o způsobu ohlašování použití upravených kalů na zemědělské půdě

Osoba, která užívá půdu (dále jen „zemědělec“) a používá na ní upravené (hygienizované) kaly z čistírny odpadních vod, je z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) provozovatelem zařízení ve smyslu § 14 odst. 2 zákona o odpadech (dále jen „zařízení na použití upravených kalů“), to znamená, že pro tuto činnost není potřeba vydání souhlasu krajského úřadu s provozem zařízení pro nakládání s odpady. Všechny díly půdních bloků, na kterých zemědělec používá upravené kaly, jsou…

Více zde >>>

Strategie vodního hospodářství MZe do roku 2030

Strategie vodního hospodářství MZe navazuje na vizi uvedenou v předchozích koncepčních dokumentech: „Vytvářet podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím ČR tak, aby byly sladěny požadavky na užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a zároveň s realizací opatření na snížení škodlivých účinků vod vyvolaných hydrologickými extrémy – povodněmi a suchem“. Zpracování Strategie s využitím předchozích koncepcí vodního hospodářství MZe, které byly jako střednědobé postupně přijaty pro léta 2000 – 2004; 2004 – 2010 a 2010 – 2015, reaguje na skutečnost, že disponibilní zdroje vody v ČR patří k…

Více zde >>>

Náhrada za vodní dílo na pozemku

Náhrada za vodní dílo na pozemku dle § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Vztahy mezi vlastníky pozemků, do nichž byly  uloženy vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodní díla)  před rokem 2002  a vlastníky těchto vodních děl  jsou od 1.1.2014  upraveny, kromě jiného i ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách  a zákonem č. 303/2013 Sb. kterým se  mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. § 59a zákona o vodách  stanoví, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém…

Více zde >>>

Novela zákona č.274/2001 Sb. byla schválena parlamentem 17.7.2013

Některé důležité změny. Nově zavádí : §1 –upřesňuje  na koho se tento zákon vztahuje  Zákon se vztahuje na vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá  víc než 50 fyzických osob ,  …………..  Navíc se vztahuje na všechny vodovody a kanalizace, které provozně souvisí s těmi, které spadají pod zákon. Jednoznačně se jedná o plnění povinností vlastníků vodovodů a kanalizací dle zákona a zkvalitnění služeb spojených s dodávkou pitné vody a odvádění odpadních vod i pro odběratele v malých obcích. Zjištění počtu fyzických osob bude náročné. §2 – Nově vymezuje pojem „ fyzická osoba „…

Více zde >>>

Směrnice EU č. 2006/118/ES o ochraně podzemních vod, požadavky na podzemní vody z hlediska ochrany povrchových vod a směrnice EU

Evropská legislativa v oblasti životního prostředí v 70. až 90. letech dvacátého století akcentovala hlavně ochranu povrchových vod. První směrnice, týkající se podzemních vod, vyšla sice již v roce 1980, ale byla zaměřena pouze na ochranu před znečištěním podzemních vod nebezpečnými látkami z bodových zdrojů znečištění. Další směrnice, zaměřené také na ochranu podzemních vod, byly takzvaná Nitrátová směrnice (Směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů) a pak už jen Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES a její dceřiná směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (nahrazující směrnici z roku…

Více zde >>>

Vlastnictví majetku vodovodu nebo kanalizace neznámého vlastníka

Stanovisko SOVAK ČR k vlastnictví majetku vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu v případě opuštěného tohoto majetku (neznámého vlastníka). Úvodem V rámci výkonu správy a následného provozování vodárenské infrastruktury jsou vlastníci (provozovatelé) vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu (dále jen vodovody nebo kanalizace) povinni ojediněle  řešit vlastnictví tohoto majetku tzv. „pasportizací“ z důvodu neexistence vlastníka tohoto majetku, majetkové, ale i provozní dokumentace. Vyřešení tohoto problému je nutné, kromě jiného i pro uvedení tohoto stavu do souladu s právním řádem ČR, zejména do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu…

Více zde >>>

Vodní dílo a náklady jeho zkušebního provozu jako ekonomicky oprávněná náklady

PRÁVNÍ POVAHA VODNÍHO DÍLA Při posouzení otázky obsahu pojmu „vodní dílo“ je rozhodující úprava obsažená v Občanském zákoníku, Zákoně o vodách a Zákoně o vodovodech a kanalizacích. Je přitom zjevné, že vodní dílo naplňuje legální definici věci jako hmotného předmětu, který je ovladatelný a užitečný, přičemž podle dalších konkrétních znaků může jít o věc movitou nebo věc nemovitou. Nemovitostmi se přitom rozumí ve smyslu ustanovení § 119 odst. 2 Občanského zákoníku pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Klíčová definice vymezující pojem vodního díla je přitom obsažena v ustanovení § 55…

Více zde >>>

Oprava a údržba vodovodních a kanalizačních přípojek

Hlavní zájem na udržování vodovodní a kanalizační přípojky v dobrém stavebním stavu by měl mít zejména jejich vlastník, resp. vlastník připojené nemovitosti. Podle zákona o vodovodech a kanalizacích je však opravu či údržbu přípojky povinen provést provozovatel sítě. Kdo by tedy měl dobrý stavební stav zajistit? Veřejný ochránce práv se na základě opakovaných stížností vlastníků vodovodních a kanalizačních přípojek zabýval problémy, které v praxi přináší aplikace § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a…

Více zde >>>

Změny ohlašovacích povinností do ISPOP

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela umožňuje snížení nákladů na provoz integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) a současně snižuje administrativní zátěž povinných subjektů, čímž přispívá ke zlepšení podnikatelského prostředí v České republice. Navrhovanou novelou se nově stanoví možné způsoby plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního…

Více zde >>>

Správcovství drobného vodního toku, ke kterému nebyl určen správce, ústícího do jiného vodního toku za hranicemi České republiky

[k § 48 odst. 4 vodního zákona] Dotaz: Správce povodí požádal o výklad ustanovení § 48 odst. 4 vodního zákona pro případ, kdy nebyl určen správce drobného vodního toku, který protéká Českou republikou a ústí na území Polské republiky do vodního toku, jehož část má na území ČR určeného správce, který je odlišný od správce povodí. Výklad: Ustanovení § 48 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze aplikovat. Správce drobného vodního toku musí být v takovém případě určen…

Více zde >>>

Určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik

Dotaz: Jakým způsobem se určuje správce vodního toku v případě státního podniku postupem podle § 48 odst. 2 vodního zákona? Výklad: Ustanovení § 48 odst. 2 věta druhá zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že „O určení správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo předmětem činnosti je správa drobných vodních…

Více zde >>>

Úhrada pevné složky u dvousložkové formy vodného a stočného

SOVAK ČR

Stanovisko SOVAK ČR k úhradě pevné složky u dvousložkové formy vodného a stočného . I. Úvodem V současné době sílí diskuse v rámci vodárenských společností, tj. vlastníků (provozovatelů) vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (dále jen vodovody a kanalizace) k zavádění a realizaci dvousložkové formy vodného a stočného.  Diskuse vlastníků (provozovatelů) vodovodů a kanalizací se vedou ve dvou směrech a to jednak u vlastníků (provozovatelů) dosud nerealizujících dvousložkovou formu vodného a stočného při úvahách nad jejím zavedením a jednak u vlastníků (provozovatelů) již realizujících dvousložkovou formu vodného a stočného k vyřešení otázek úhrad pevné složky…

Více zde >>>

SOVAK k návrhu koncesního zákona

SOVAK ČR

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK prostudovalo návrh předkládaný ministerstvem pro místní rozvoj ČR a seznámilo se i s důvody, které vedou předkladatele k návrhu zcela nového zákona, namísto dílčí novely stávajícího zákona č. 139/2006 Sb. o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) a předkládá toto své stanovisko, přičemž v případě zájmu je k dílčím otázkám připraveno spolupracovat na tvorbě či úpravě alternativního paragrafového znění: Obecné hodnocení Stejně jako tomu bylo v případě stávajícího koncesního zákona, před jehož schválením upozorňoval SOVAK na skutečnost, že přijetím této normy jde Česká republika dalece nad požadavky, které…

Více zde >>>