Příspěvek na nové čistírny odpadních vod, včetně domovních čistíren pro jednotlivé domy, nebo na jejich modernizaci, výstavbu vodovodů, kanalizace a úpraven pitné vody, nabízí právě otevřené výzvy z nového Operačního programu Životní prostředí. „Potřebujeme více a rychleji adaptovat ČR na změnu klimatu. Sucho a nedostatek vody nás trápí řadu let a není pravděpodobné, že by se tento stav měl do blízké budoucnosti změnit. Proto musíme investovat nejen do přivaděčů a nových zdrojů pitné vody, ale také do šetření vodou a jejího lepšího čištění. Jen na tato technická opatření nabízíme nyní…
Více zde >>>Rubrika: Životní prostředí
Ministerstvo životního prostředí neprodloužilo platnost studie EIA pro těžbu štěrku u Moravského Písku
Společnost, která usiluje o těžbu štěrku nedaleko Moravského Písku v těsné blízkosti vodních zdrojů VaK Hodonín přišela o jeden z hlavních dokumentů, na jehož základě by mohla těžit štěrk. Ministerstvo životního prostředí neprodloužilo platnost studie vlivů na životní prostředí EIA, na které záměr stojí. Platnost důležitého dokumentu, na jehož základě společnost žádala o stanovení dobývacího prostoru a o následné povolení těžby, skončila podle zjištění práva 9. března. Den před tímto datem žádal zájemce o prodloužení platnosti dokumentu, konkrétně o dobu následujících pěti let. Stanovisko ministerstva ale bylo nakonec zamítavé. Studie EIA pochází z…
Více zde >>>Vedra v tuto chvíli neohrožují půdní vláhu. Ta je zatím v normálu. MZe poskytlo v posledních letech na ochranu proti suchu 71,5 miliardy korun
Ministerstvo zemědělství vydalo mezi lety 2016 až 2021 na opatření, která omezují dopady sucha, přibližně 71,5 miliardy korun. Za pomoci dotací z MZe a EU se budují rybníky, vodovody, kanalizace i závlahy. Současná vedra zatím neohrožují půdní vláhu, která díky letošním jarním dešťům dosáhla normálu. Současné horké počasí sice připomíná vedra z let 2015 a 2018, průběh teplot a srážek se ale liší. Po letošním jarním suchu se deficit půdní vláhy díky dešťům na konci června a začátku července vyrovnal na většině území k normálu, a zatím je situace příznivá. Počet…
Více zde >>>Zákon o jednorázových plastech opouští Sněmovnu a míří do Senátu
Jednorázové příbory, kelímky na jedno použití nebo brčka vyrobená z plastu v České republice končí. Nová legislativa, kterou ve třetím čtení schválila Sněmovna, zahrnuje hned několik typů opatření – od úplného zákazu výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst. O návrhu bude ještě rozhodovat Senát, začít fungovat by mohl na konci letošního roku. „Vláda plní další úkol, který zůstal po předchozím kabinetu. Díky zákonu o jednorázových plastech se nám podaří snížit množství odpadů, které dnes nesmyslně končí na skládkách. Výrobky, které zcela…
Více zde >>>Prostředí pro život nabízí 352 milionů na výzkum inovací v životním prostředí
Od konce června je otevřená již šestá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život. Pro výzkumné týmy je připraveno 352 miliónů korun na výzkum 62 prioritních cílů, především na opatření zmírňující změnu klimatu nebo na environmentální technologie a ekoinovace. Program vyhlašuje Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. „Potřebujeme kvalitní výzkum v celé řadě oblastí životního prostředí, nejnaléhavější je ale problematika změny klimatu. Například pro naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu potřebuje česká ekonomika nová technologická…
Více zde >>>Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ohlašování enviromentálních údajů a o zřízení portálu průmyslových emisí
Registr obsahuje klíčové údaje o znečišťujících látkách vypouštěných průmyslovými zařízeními v Evropě. Komise byla pověřena revizí pravidel EU pro řešení problematiky znečištění z velkých průmyslových zařízení. Cílem této iniciativy je: zlepšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí podpořit revizi úzce souvisejících právních předpisů týkajících se průmyslových emisí přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu týkajících se nulového znečištění, klimatické neutrality, biologické rozmanitosti a čistšího oběhového hospodářství EU 84_22 EK Návrh nařízení – COM(2022)157 a EU 84_22 EK Příloha – COM(2022)157 v českém jazyce ve formátu pdf jsou k dispozici…
Více zde >>>Návrh nařízení EU k výrobě paliv z obnovitelných zdrojů – podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů
Směrnice (EU) 2018/2001 podporuje v EU využívání obnovitelných zdrojů energie. Pro odvětví dopravy stanoví samostatný cíl, kterým je 14procentní podíl energie z obnovitelných zdrojů. Dodavatelé paliv mohou při plnění tohoto cíle využívat paliva z obnovitelných zdrojů (jak tekutiny, tak plyny) nebiologického původu. Iniciativa stanoví požadavky na míru využití elektřiny z obnovitelných zdrojů k výrobě těchto paliv z obnovitelných zdrojů tak, aby mohly být započítány jako plně obnovitelné. Dokument – EU 73_22 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci v anglickém jazyce ve formátu pdf:
Více zde >>>Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Právní úprava havárií na úseku vod je obsažena především v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Některé aspekty dále upravuje zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a částečně také zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Došlo-li následkem havárie k ekologické…
Více zde >>>Sdělení Ministerstva životního prostředí k institutu ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30 vodního zákona)
Cílem tohoto sdělení je sjednocení interpretace přechodného ustanovení zavedeného zákonem č. 150/2010 Sb., Čl. II bod 2 a vzájemného vztahu ochranných pásem vodních zdrojů (dále jen OPVZ) a pásem hygienické ochrany (dále jen PHO). Ochranná pásma byla stanovována již historicky a jsou vyhlášena podle různých právních předpisů. Setkat se lze s označením ochranná území kolem vodních zdrojů, pásma hygienické ochrany nebo se současným označením ochranná pásma vodních zdrojů. Již s účinností zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, byla stanovována ochranná území kolem vodních zdrojů, která lze považovat za prvotní…
Více zde >>>Stanovisko odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k aplikacikalů v ochranných pásmech vodních zdrojů
Podle přechodného ustanovení Čl. II bodu 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, pohlížíme na ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů jako na ochranná pásma ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 vodního zákona. Na pásma hygienické ochrany (dále jen PHO) je tedy možné plně aplikovat veškeré instituty platného vodního zákona se všemi povinnostmi plynoucími z tohoto zákona a z dalších právních předpisů zakotvujících obecná omezení nebo povinnosti pro činnosti prováděné v ochranných pásmech vodních zdrojů (dále…
Více zde >>>Priority vodního hospodářství v ČR
Prioritou vodního hospodářství do následujících let je zajistit dostatečné a kvalitní zdroje vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou, pro energetiku, průmysl i zemědělství. V praxi to znamená, mimo jiné, zajistit propojování vodárenských i vodohospodářských soustav, realizovat opatření podporující zadržování vody v krajině, sledovat možnosti potřebných akumulací povrchových vod, a to se zohledněním vývoje klimatických scénářů. Nedílnou součástí těchto priorit je i péče o podzemní vody. S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci související s válkou na Ukrajině, nabývají mnohé z uvedených priorit na ještě větším významu. Nejvyšším veřejným zájmem pro Českou…
Více zde >>>Nová pravidla EU, která mají zabránit úniku metanu v odvětví energetiky
Metan je plyn se silným skleníkovým efektem, druhým nejzávažnějším po CO2. Řešení tohoto problému má zásadní význam pro zpomalení globálního oteplování. V souvislosti s důsledky emisí metanu pro klima připravuje Komise evropskou strategii, která má zabránit únikům metanu v odvětví energetiky. Strategie bude: obsahovat závazná pravidla monitorování, podávání zpráv, ověřování, zjišťování úniků metanu a nápravy situace v odvětví energetiky (2021). podporovat ambicióznější cíle EU v oblasti klimatu stanovené na období do roku 2030 a cíl klimatické neutrality do roku 2050. Návrhové dokumenty jsou k dispozici zde:
Více zde >>>ČR a Polsko dnes podepsaly dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžby v dole Turów
Po dlouhých měsících vyjednávání dne 3. února 2022 v Praze stvrdili český premiér Petr Fiala s polským premiérem Mateuszem Morawieckim svými podpisy Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky. Zároveň hejtman Libereckého kraje Martin Půta spolu s ředitelem společnosti PGE Slawomirem Wochnou podepsali darovací smlouvu mezi Nadací společnosti PGE a Libereckým krajem. Dohoda by měla dotčeným obcím poskytnout ochranu podzemních vod, ovzduší, finanční zdroje na vodárenskou infrastrukturu a právní…
Více zde >>>Na Kandidátský seznam byly zařazeny další 4 látky které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí
Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 223 látek, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí (zveřejněno ECHA 17. 1. 2022). Nově zařazené látky na Kandidátský seznam (dále KS), jejich vlastnosti a příklady použití: 6,6′-di-tert-butyl-2,2′-methylenedi-p-cresol (DBMC) (EC 204-327-1, CAS 119-47-1); látka toxická pro reprodukci; používá se jako antioxidant nebo stabilizátor při výrobě polymerů, aditivum v gumárenském průmyslu, v mazivech, tucích, lepidlech, tmelech, hydraulických kapalinách a v kapalinách při obrábění kovů; tris(2-methoxyethoxy)vinylsilane (EC 213-934-0, CAS 1067-53-4); látka toxická pro reprodukci; používá se při výrobě polymerů a kaučuku, do…
Více zde >>>MŽP spustilo nový systém plnění ohlašovacích povinností
Ministerstvo životního prostředí 3. 1. 2022 úspěšně spustilo nový Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) a Centrální registr životního prostředí (CRŽP). Oba systémy představují základ nové architektury informačních systémů rezortu životního prostředí, přes které mj. firmy a další subjekty hlásí institucím veřejné správy informace o vlivu jejich ekonomické činnosti na životní prostředí. Nové systémy odpovídají aktuálním technologickým a legislativním požadavkům a splňují požadavky e-governmentu a kyberbezpečnosti. Do nového systému ISPOP byla přenesena hlášení za rok 2018 a novější. V systému CRŽP jsou všechny registry ze starého systému ISPOP včetně údajů…
Více zde >>>