Stanovisko SOVAK ČR ke kohoutkové vodě

Stanovisko Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) k tiskové zprávě Svazu minerálních vod a stanovisku Potravinářské komory ve věci podávání kohoutkové vody v restauracích

Dne 23. července 2013 byla vydána tisková zpráva Svazu minerálních vod („SMV“) a následně rozeslána do elektronických i tištěných médií. Návazně zveřejnila Potravinářská komora České republiky stanovisko k nabízení kohoutkové vody v restauracích. Ačkoliv jsou tisková zpráva i stanovisko zaměřeny zejména proti způsobu propagace kohoutkové vody v restauracích, tvrzení v ní uvedená obecně zpochybňují kvalitu pitné vody dodávané z veřejných vodovodů v České republice.

Jedná se zejména o následující tvrzení o pitné (v článku popisované jako kohoutková) vodě: „Vždy splňuje limity: Právě naopak!”, “Zákazník tak v restauraci neví, co přesně pije.”, “Jedná se o potravinu na rozdíl od vody z vodovodu, která je především určená k péči o tělo, k čištění předmětů, které přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem a k dalším účelům lidské spotřeby.”, “Vždy čistá: Právě naopak!”, “Nejvíce kontrolovaná: Právě naopak!”, „Pro kvalitu všech balených vod platí mnohem přísnější normy než pro kohoutkovou“, „O bezpečnosti kohoutkové vody si spotřebitel může nechat leda tak zdát“.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (dále jen SOVAK ČR) se jako zájmové sdružení v oboru vodovodů a kanalizací vyjadřuje ke shora uvedeným tvrzením, která pokládá za nepravdivá, zavádějící a způsobilá vyvolat zneklidnění obyvatelstva České republiky ohledně kvality pitné vody dodávané do veřejných vodovodních řadů.

Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou stanoveny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a jsou blíže upraveny prováděcím právním předpisem, tj. vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Do vodovodní sítě se dodává pitná voda, která v drtivé většině případů splňuje hygienické limity dané vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Podle stanoviska Státního zdravotního ústavu z 1. 8. 2013 byla v roce 2012 četnost nedodržení limitní hodnoty u zdravotně závažných ukazatelů u velkých vodovodů (nad 5000 obyvatel) 0,06 % a u malých vodovodů (do 5000 obyvatel) 0,73 %.

Ohledně podávání informací o pitné vodě podle § 36 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu platí, že každý vlastník nebo vlastníkem zmocněný provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen informovat obecní úřad obce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, mj. o jakosti dodávané pitné vody (s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací). Podle § 36 odst. 6 shora uvedeného zákona o vodovodech a kanalizacích je provozovatel povinen v případě zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné vody bez prodlení tuto skutečnost oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a krajskému úřadu a dále postupovat podle zvláštního právního předpisu, kterým je zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Určení pitné vody je vyjádřeno její definicí v § 3 odst. 1 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, uvádí: „Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.“. Pití je v citované definici uvedeno na prvním místě způsobů využití pitné vody.

K počtu kontrol pitné vody lze říci to, že četnost a rozsah kontrol se liší podle počtu zásobovaných obyvatel, ale pokud se jedná o úplné rozbory, tak jejich četnost u vodovodů zásobujících 50-500 obyvatel je srovnatelná jako u balených pramenitých a přírodních minerálních vod, zatímco u vodovodů nad 500 obyvatel je několikanásobně vyšší (např. provozovatel vodovodu ve městě o 100 tisících obyvatel musí podle zákona dělat pětkrát více úplných rozborů). SOVAK ČR na závěr svého stanoviska uvádí, že kvalita pitné vody ve vodovodní síti v České republice je na vysoké úrovni a plně srovnatelná s vyspělými evropskými zeměmi a zpochybňování tohoto stavu nekorektními nebo přímo nepravdivými argumenty je nepřípustné a může u obyvatelstva vyvolat neoprávněnou obavu a znepokojení. SOVAK ČR považuje proto za nezbytné zamezit dalšímu šíření zavádějících a nepravdivých informací o kvalitě pitné vody z vodovodu v České republice.

Ing. František Barák
předseda představenstva SOVAK ČR

Související články