ČIŽP: Pokuty za nelegální odběr podzemní vody a ukládání kalů na orné půdě

Město Lovosice nelegálně odebralo téměř 8,5 tisíce metrů krychlových podzemních vod. Inspektoři mu uložili pokutu přes 120 tisíc korun Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili pokutu 126 510 korun Městu Lovosice za odběr podzemních vod z jednoho vrtu a dvou studen nad povolený limit. Stalo se tak v roce 2018 a město nelegálně odebralo celkem 8434 metrů krychlových podzemních vod. U prvního vrtu, ze kterého byl zavlažován fotbalový stadion, město od května do října 2018 překračovalo povolené měsíční odběry vod. „Povolený limit pro maximální měsíční odběr byl 120 metrů krychlových.…

Více zde >>>

Odběr podzemní vody – odpověď na dotaz

Dotaz:  V Těchlovicích u Hradce Králové jsme byli jakožto odběratelé užitkové vody z podzemních bazénů a studní u lesa, vyzváni na schůzku ohledně plánování příjezdové cesty přes všechny dlouholeté prameny. Jak se bránit, když obec nerespektuje obecný zájem občanů? Jednou už jsme o vodu přišli, na koho se můžeme obrátit? Děkuji za odpověď. Odpověď:  Nejdříve v rámci projednání územního rozhodnutí musíte podat námitku k navržené výstavbě a zdůvodnit jí ochranou stávajících vodních zdrojů. Pokud obec v  rámci územního řízení vaši námitku zamítne, můžete se obrátit na vodoprávní úřad Krajského úřadu v Hradci…

Více zde >>>

Metody stanovení množství přírodních zdrojů podzemních vod v ČR

Hodnoty velikosti zdrojů podzemních vod jsou základním vstupním údajem pro hydrologickou a vodohospodářskou bilanci podle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a pro charakteristiku kvantitativního stavu útvarů podzemních vod podle požadavku Rámcové směrnice EU1). Původní používané hodnoty byly založeny na údajích protokolů KKZ2). Tyto údaje se opíraly o výsledky regionálního hydrogeologického průzkumu, který byl realizován v pětiletých programech během let 1966 – 1990. Poslední výsledky jsou v Syntéze české křídové pánve (Herčík a kol. 1987, 1999). V současné době jsou však tyto hodnoty starší 20 až 30 let.…

Více zde >>>

Obecný pohled na klimatickou změnu a její možné vlivy na režimy podzemních vod

Hydrologické studie dopadů klimatické změny na průtoky prováděné Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka jsou založeny na hydrologickém modelování vodní bilance pomocí modelu Bilan (Tallaksen a van Lanen, 2004). Vstupem do systému jsou časové řady srážkového úhrnu, teploty a relativní vlhkosti vzduchu spolu s měřenými průtoky. Model počítá v měsíčním kroku chronologickou hydrologickou bilanci povodí či území. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí, a v zóně podzemní vody. Jako ukazatel bilance energie, která hydrologickou bilanci významně ovlivňuje, je použita teplota vzduchu. Výpočtem…

Více zde >>>

Problematika zdrojů podzemních vod a jejich ochrana při zásobování pitnou vodou

AČlánek pojednává o ochraně vod jako o obecném pojmu a o povinnostech vyplývajících z platných právních předpisů. Pro zajištění plynulého zásobování pitnou vodou v požadovaném množství a odpovídající jakosti je třeba chránit vodní zdroje intenzivněji pomocí jejich ochranných pásem. Úvod Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES (Vodní rámcová směrnice), kde je ochrana vodních zdrojů v obecné rovině zdůrazněna. V ČR je ochrana vod upravena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), kde je…

Více zde >>>

Směrnice EU č. 2006/118/ES o ochraně podzemních vod, požadavky na podzemní vody z hlediska ochrany povrchových vod a směrnice EU

Evropská legislativa v oblasti životního prostředí v 70. až 90. letech dvacátého století akcentovala hlavně ochranu povrchových vod. První směrnice, týkající se podzemních vod, vyšla sice již v roce 1980, ale byla zaměřena pouze na ochranu před znečištěním podzemních vod nebezpečnými látkami z bodových zdrojů znečištění. Další směrnice, zaměřené také na ochranu podzemních vod, byly takzvaná Nitrátová směrnice (Směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů) a pak už jen Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES a její dceřiná směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (nahrazující směrnici z roku…

Více zde >>>

Novela vodního zákona a její prováděcí předpisy v oblasti ochrany podzemních vod

V srpnu roku 2010 byla po více než dvou letech přijata dlouho očekávaná novela vodního zákona (zákonem č. 150/2010 Sb.), která si klade za cíl naplnit nejen nové požadavky evropské unie, ale také zpřesnit či upravit znění podle potřeb na národní úrovni. Spolu s přijetím novely vodního zákona bylo třeba doplnit, upravit či vydat také příslušné prováděcí právní předpisy. Ochrana podzemních vod je předmětem hned několika z nich, přičemž dva se jí zabývají výhradně. Cílem tohoto příspěvku je přiblížit obsah těchto právních předpisů doplněný o popis současné i budoucí právní úpravy ochranných…

Více zde >>>